Exploze všech jaderných zbraní najednou: Zkáze by neunikla ani Mezinárodní vesmírná stanice ISS

Nejsilnější atomová bomba nese název B83 a síla její exploze se dá přirovnat k odpálení 1,2 megatuny TNT. To je asi 79krát více uvolněné energie než u bomby shozené na Hirošimu.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Jaderné hlavice jsou zbraně s až neuvěřitelně ničivou silou, které jsou schopny srovnat se zemí celá města. A v případě totální jaderné války by lidská civilizace, jak ji nyní známe, pravděpodobně zmizela z povrchu zemského. Už jste ale někdy přemýšleli nad tím, co by se stalo, kdyby všechny velmoci najednou vypálily svůj jaderný arzenál na, řekněme hypotetického, nepřítele? To je otázka, na kterou možná nelze jednoznačně odpovědět, ovšem spekulovat o následcích zcela jistě můžeme. 

Před erupcí by nebylo úniku

Výbušná síla jaderných zbraní se obvykle měří v kilotunách neboli tisících TNT. Například u pumy Little Boy, která byla shozena během druhé světové války na japonské město Hirošima, byla energie uvolněná při výbuchu odhadována na 16 000 tun TNT. Pro srovnání, bojová hlavice mezikontinentální rakety Minuteman III má sílu 300 kilotun TNT. A taková jaderná bomba B83 nesená bombardérem B-2 se schopností stealth má sílu až 1,2 megatun, tedy 1 200 kilotun TNT. To už jsou skutečně děsivá čísla. 

iZdroj fotografie: United States Department of Defense
Třístupňová mezikontinentální balistická raketa LGM-30 Minuteman

Kromě obrovských arzenálů zemí, jako jsou USA a Rusko, disponují jadernými zbraněmi také Velká Británie, Čína, Francie, Izrael, Indie, Severní Korea a Pákistán. Přičemž celkem je na světě asi 15 000 jaderných zbraní. Ovšem s ohledem na tajnůstkářský přístup některých zemí, co se nukleárních zbraní týče, je skutečné číslo pravděpodobně ještě vyšší. A když vezmeme v potaz fakt, že každá z těchto zbraní může samostatně napáchat opravdu obrovské škody, je těžké si představit, co by se stalo, kdyby byly odpáleny všechny najednou.  

Někteří techničtí nadšenci odhadují, že kdyby byly světové zásoby jaderných zbraní použity rovnoměrně a zasáhly by primárně velká města, mohly by vyhladit na 3 miliardy lidí. A to samozřejmě není brán v potaz radioaktivní spad, který by zahalil celou planetu a dost dobře i možná vyhladil veškerý život na Zemi. Jen tak pro zajímavost, kdyby byly všechny jaderné zbraně umístěny do jednoho skladu a následně odpáleny, síla výbuchu by se rovnala erupci 15 sopek Krakatoa. 

Pokles teploty na planetě

Detonace takového skladu by vytvořila ohnivou kouli o průměru přes 50 km, která by proměnila oblast o rozloze kolem 5 000 km² na spálenou pustinu. Pro jaderný výbuch typický hřibovitý mrak by dosahoval výšky až 48 km. A planetu by zahalila jaderná bouře, po jejímž odeznění by samozřejmě nastala jaderná zima v podobě prachových částic a popela.

Částice by se následně dostaly až do svrchních vrstev atmosféry a vytvořily hustou deku, která by blokovala sluneční světlo. V důsledku toho by se teplota v oblasti zasažené výbuchem, a pravděpodobně i na celé planetě, začala nezvratně snižovat. V bezpečí by nezůstala ani posádka vesmírné stanice ISS, neboť tlaková vlna vyvolaná takto obrovským výbuchem by zasáhla i ji.  

Zdroj: TechInsider

Jak by se měl člověk zachovat v případě hrozby jaderného výbuchu?

Diskuze Vstoupit do diskuze
103 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články