Závazek dávat na obranu 5% HDP nedosahuje hodnot, které Československo vynakládalo v minulosti. Část ani nemá jít na zbrojení.
Nemalou část české veřejnosti znepokojuje závazek České republiky dávat do roku 2035 na svou obranu 5 % HDP. Zavázaly se k tomu ale všechny země Severoatlantické aliance, a znamená to, že výdaje porostou i na úkor jiných. Vše je vyvolané změněnou bezpečnostní situací ve světě, hlavně invazí Ruska na Ukrajinu, ale i americkými zájmy v Pacifiku kvůli Číně. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že ačkoliv se jedná o skokové navýšení výdajů, které někteří odsuzují, v historii už k tomu došlo – Československo totiž vydávalo na bezpečnost i více.
Na přímou obranu ČR půjde 3,5 % HDP
Závazek zemí NATO, tedy i ČR, dávat 5% svého HDP na obranu do roku 2035, přijal summit aliance v červnu 2025. Znamená to, že výdaje na obranu porostou zásadně, přičemž české ministerstvo obrany uvedlo, že v roce 2024 vynaložilo na obranné výdaje 2,09% HDP. Na druhou stranu to podle všeho nebude znamenat, že zbrojní výdaje vzrostou o téměř 3 procentní body. EuropeanWesternBalkans totiž vysvětluje, že přímo na obranu půjde 3,5% HDP, a 1,5% má být na kritickou infrastrukturu, tedy třeba na mosty, silnice a další.
V minulosti přitom vydávalo Československo ještě více, než dnes požaduje NATO, a to přímo na obranu. Třeba v 80. letech 20. století šlo přímo na ni 5 až 6 procent hrubého domácího produktu, tedy někdy až pětina rozpočtu státu. Ještě větší byly výdaje v období před 2. světovou válkou. Historik Tomáš Řepa v iROZHLAS uvedl, že v roce 1938, tedy v době ohrožení Německem, musela země na obranu dát 21 procent svých celkových výdajů.
Bude to hodně, ale rekordy nepadnou
Struktura české ekonomiky se od prvorepublikového i socialistického Československa pochopitelně liší, ale Armádní Zpravodaj dovodil, že ani 5 % HDP na obranu nedosáhne takového zatížení po výdajové stránce jako v minulosti. Celkové HDP České republiky totiž v roce 2024 dosáhlo zhruba 7,9 bilionů korun, tedy podle tehdejšího kurzu dolaru, uvádí Focus-Economics, a schválený rozpočet státu pak počítal s výdaji 2,19 bilionu korun.
Celkových 5 % HDP by tedy tvořilo zhruba 18,1 procenta veškerých výdajů státu, což je méně, než kolik ze svého rozpočtu vynakládalo v kritických letech Československo. Pokud by navíc byly zohledněny jenom přímé náklady, které půjdou na zbrojení a chod ozbrojených sil, tedy 3,5 % HDP, bude se jednat zhruba o 13 % celkových výdaj státu. Nelze upřít, že i tak to bude vysoká částka, ale ne taková, aby Česko zruinovala. Obrana je navíc základní úlohou státu, protože pokud ji nezajistí, mohou lidé o jakékoliv výdobytky, které mají, lehce přijít.