Rusové by válku s NATO prohráli. Polsko se intenzivně připravuje, Putin může zaútočit kdykoliv

Není to diplomatická fráze ani optimistická póza. Tomczyk ji opřel o konkrétní čísla, aliančních 1,4 bilionu dolarů ročních obranných výdajů a fakt, že ruská armáda už přes čtyři roky uvízla na Ukrajině, kde ji výrazně slabší protivník dokáže brzdit kombinací inovací a západní podpory. Jenže ve stejném rozhovoru pro Super Express řekl i druhou věc: velká provokace ze strany Kremlu může přijít během několika měsíců. Ne za roky. Za měsíce.

Proč by Rusko prohrálo, a přesto je nebezpečné

Poměr sil mezi NATO a Ruskem je dnes jednoznačný. Aliance pro rok 2025 odhadovala celkové obranné výdaje na 1,404 bilionu dolarů, z toho Evropa a Kanada přispěly 559,3 miliardami. Ruský obranný rozpočet se pohybuje řádově níže. Článek 5 Severoatlantické smlouvy navíc znamená, že útok na jednoho spojence je útokem na všechny, a právě na této logice Tomczyk staví svůj výrok o ruské prohře.

Jenže mezi plnohodnotnou válkou a „velkou provokací“ leží obrovský prostor, ve kterém se dá testovat soudržnost Aliance, aniž by se spustila plná kolektivní odpověď. Polský premiér Donald Tusk už 3. července 2026 veřejně mluvil o „kritických měsících“. Mezi scénáři, které se v polské bezpečnostní debatě objevují, figuruje zásah dronem nebo raketou proti kritické infrastruktuře, krátké narušení hranice nebo vynucení nejvyšší pohotovosti protivzdušné obrany. Nic z toho není klasická invaze. Všechno z toho může Alianci politicky rozdělit, pokud na to nebude připravená.

Tomczyk proto odmítl pohodlný horizont „až roku 2027″, který se v aliančních debatách často váže k obnově ruských kapacit. Řekl, že nechce stanovovat žádné hraniční datum. Klíčovou proměnnou je vývoj války na Ukrajině; pokud by boje utichly, Rusko by uvolnilo kapacity na reorganizaci sil pro další konflikt.

Betonová zeď, protidronová bariéra a výcvik civilistů

Polsko nejen varuje. Staví. Program Tarcza Wschód (Štít Východ) s rozpočtem přes 10 miliard zlotých a termínem dokončení do roku 2028 má na východní hranici vytvořit systém protiprůnikových prvků, průzkumných a komunikačních sítí a protidronové vrstvy. Součástí je systém označovaný jako SAN, velká protidronová bariéra pokrývající východní a severní hranici. Podle Tomczyka mají první schopnosti být k dispozici do tří měsíců, další do šesti a plný provoz do dvou let.

Na rok 2026 Polsko vyčlenilo na obranu zhruba 200 miliard zlotých, tedy 4,8 % HDP. Pro srovnání: většina evropských členů NATO se teprve snaží dosáhnout dvou procent. Polsko je dnes v absolutních i poměrných číslech jedním z nejintenzivněji zbrojících států celé Aliance.

Příprava ale nesahá jen k armádě. Program wGotowości nabízí civilistům dobrovolný obranný a krizový výcvik, od první pomoci přes reakci na poplach po kyberbezpečnost. Je to polská verze toho, co severské země dělají desítky let: budovat odolnost celé společnosti, nejen uniformovaných složek.

A pak je tu rychlost. Už v září 2025 Polsko ukázalo, že dokáže během 24 hodin vyřídit veškeré administrativní kroky spojené s pobytem spojeneckých vojsk NATO v rámci operace Eastern Sentry, aktivované po narušení vzdušného prostoru na východním křídle. Příprava na válku totiž není jen nákup tanků, je to i schopnost otevřít dveře spojencům dřív, než agresor stihne vytvořit hotovou věc.

Odstrašení skrze zveřejnění

Polská komunikační strategie má jasnou logiku. Ministr zahraničí Radosław Sikorski v červnu 2026 na konferenci v Sejmu mluvil o ruské kognitivní válce proti Polsku a celému Západu: dezinformacích, sabotážích, narušování GPS, tlaku na veřejné mínění. Tusk přidal varování před kritickými měsíci. Tomczyk doplnil explicitní vojenský rámec. Nejde o jednorázový výkřik, ale o záměrnou eskalaci transparentnosti.

Smysl je prostý: čím hlasitěji a konkrétněji Varšava pojmenuje scénáře, na které se připravuje, tím méně prostoru nechává Moskvě pro „omezený test“ Aliance. Agresor, který ví, že jeho protivník zná jeho plán a má na něj odpověď, musí kalkulovat s mnohem vyššími náklady. Polsko dnes nehraje na efekt, hraje na odstrašení.

Co to znamená pro Česko

Česká republika není na frontové linii, ale v případě krize na východním křídle by se jí konflikt dotkl přímo. Obranná strategie z roku 2023 označuje Rusko za nejvážnější dlouhodobou hrozbu a počítá s tím, že české území bude sloužit jako logistické a tranzitní zázemí pro spojenecké síly. Po summitu NATO v Haagu se Česko zavázalo zvyšovat obranné výdaje každoročně o 0,2 % HDP až na nejméně tři procenta do roku 2030, vybudovat těžkou a střední brigádu, přejít na stíhačky F-35 a zvýšit počty armády nad 37 tisíc z dnešních zhruba 24 tisíc.

Na rozdíl od Polska Česko nestaví pohraniční opevnění ani protidronovou bariéru. Ale i bez přímého zásahu českého území by aktivace článku 5 znamenala přesuny vojsk, ochranu kritické infrastruktury, posílení protivzdušné obrany a krizový režim. Pro běžného občana to neznamená okamžitý odvod, ale potřebu základní krizové gramotnosti: vědět, kam se obrátit, co mít připravené, jak reagovat na oficiální pokyny. Resort obrany rozvíjí systém POKOS a nabízí vstup do aktivní zálohy, která je nejlépe připravenou částí zálohy použitelnou už v míru.

Evropa se zbrojí, každý po svém

Polsko není jediné, kdo reaguje. Německo od ledna 2026 spustilo nový model dobrovolné vojenské služby s dotazníky pro osmnáctileté a povinnými odvody plánovanými od poloviny roku 2027; legislativně zrychluje výstavbu vojenské infrastruktury. Francie v aktualizované vojenské programaci míří na zdvojnásobení armádního rozpočtu mezi lety 2017 a 2027 na 63,3 miliardy eur a cílí na 80 tisíc rezervistů do roku 2030. Přístupy se liší: Německo staví na personální obnově, Francie na dlouhodobém průmyslu a silách, Polsko na pohraniční fortifikaci a rychlé reakci. Směr je ale společný.

Tomczykovo varování není panikou. Je to kalkulace, veřejně vyslovená, aby ji slyšel ten, komu je určena. Moskva.