Ukrajinská firma Fire Point přivezla na spojeneckou obrannou výstavu v Dánsku balistickou raketu FP-9 s dosahem 855 kilometrů a deklarovanou přesností 20 metrů.
Dne 19. srpna 2026 v 11:20 dopoledne se na stánku U2202 v dánském Herningu postavila před mikrofon Iryna Terechová, šéfka ukrajinské zbrojní firmy Fire Point, a zahájila tiskovou konferenci k produktu, o kterém se v aliančních obranných kruzích mluví už měsíce. Na výstavní ploše za ní stál exponát FP-9, pozemně odpalovaná balistická raketa, kterou její konstruktéři navrhli tak, aby Moskvu dostala do ukrajinského dosahu. Kolem procházeli zástupci dánských akvizičních úřadů, operační důstojníci, mezinárodní delegace z členských i partnerských zemí NATO a desítky firem obranného průmyslu. Mezi vystavovateli měla svůj pavilon i Česká republika.
Co přesně FP-9 umí, aspoň na papíře
Oficiální produktová stránka Fire Point uvádí parametry, které si zaslouží pozornost:
- Dosah: až 855 km (výstavní karta DALO zaokrouhluje na 850 km)
- Bojový náklad: 800 kg
- Rychlost: 2 200 m/s
- Výška letu: 70 km
- Doba letu: 520 sekund
- Deklarovaná přesnost: 20 metrů
Dvacet metrů přesnosti je číslo, které okamžitě upoutá. Jenže je třeba dodat, co za ním stojí. Spolumajitel a hlavní konstruktér Fire Point Denys Štilerman v červencovém rozhovoru pro Apostrophe vysvětlil, že balistická verze FP-9 nepoužívá radar ani optickou hlavici; při rychlosti přes dva kilometry za sekundu a plazmatickém obtékání přídě by koncové navedení kamerou jednoduše nefungovalo. Dvacet metrů je tedy výrobcem deklarovaný parametr navigačního systému, nikoli výsledek ověřený v boji. Nezávislé potvrzení zatím neexistuje.
Proč Moskva a proč právě teď
Formulace „zničit Moskvu“ zní jako rétorika. Ale Štilerman ji sám používá; v rozhovoru řekl doslova, že „potřebují zasáhnout něco v Moskvě“, protože stávající ukrajinské systémy na takovou hloubku nedosáhnou. Nemluví o srovnání města se zemí. Mluví o schopnosti udeřit na vysoce hodnotné pevné cíle v moskevské oblasti: velitelskou infrastrukturu, vojenský průmysl, sklady, letištní uzly, prvky protivzdušné obrany.
Dosah 855 kilometrů to umožňuje. Z pozic v severovýchodní Ukrajině by FP-9 teoreticky dosáhla nejen na Moskvu, ale i na řadu klíčových logistických uzlů v ruském týlu, které dnes zůstávají mimo dosah ukrajinských zbraní. A právě proto ji Fire Point přivezl na DALO Industry Days, akci přímo napojenou na dánské ministerstvo obrany, kde se potkávají lidé, kteří rozhodují o nákupech, financování a partnerstvích. Firma neprodává jednu raketu. Na stánku měla celé portfolio: útočné drony FP-1 a FP-2, křídlatou střelu FP-5 Flamingo s doletem až 3 000 kilometrů, menší balistickou raketu FP-7 s dosahem 200 kilometrů a právě strategickou FP-9. Diplomatický záměr je čitelný: ukázat Ukrajinu ne jako žadatele o pomoc, ale jako partnera, který přináší vlastní úderné i obranné programy do evropského bezpečnostního ekosystému.
Motor jako poslední bariéra
Tady začíná střízlivější část příběhu. FP-9 není hotová bojová zbraň. Navigace funguje, konstrukční řešení je podle vedení firmy připravené, ale rozhodující brzdou zůstává motor na tuhé palivo. A není to maličkost.
Motor FP-9 obsahuje podle informací Defence Blog 4,6 tuny tuhého paliva, více než čtyřnásobek oproti přibližně jedné tuně u menší FP-7. Štilerman v rozhovoru popsal, že firma musela od nuly zvládnout licí technologie, výrobu tuhých motorů a vybudovat celou průmyslovou základnu. Reuters zachytil i širší kontext: Fire Point se pokouší vměstnat program, který běžně zabere dvacet až třicet let, do několika málo let uprostřed války.
Terechová v srpnu uvedla, že motory se právě odlévají a cílem je test na podzim 2026. Nejdřív propal, pak první let, pak zásah cíle, a teprve potom sériová výroba. Podzimní termín je firemní ambice, ne nezávisle potvrzený harmonogram. Ale i jako ambice ukazuje, jak blízko, nebo daleko, je Ukrajina od vlastní strategické balistické kapacity.
Co to znamená pro Rusko a pro alianci
Rusko by mělo FP-9 brát vážně, i když zatím neletěla. Parametrově jde o zbraň, která by Moskvu skutečně dostala do ohroženého prostoru. Osm set kilogramů nákladu dopadajícího rychlostí přes dva kilometry za sekundu na cíl s přesností dvaceti metrů: to je kategorie, kterou Západ Ukrajině dosud dodává jen omezeně, nebo vůbec. Fire Point sám přiznává, že roli „cenově efektivní alternativy k ATACMS“ přisuzuje spíš menší FP-7. FP-9 staví o třídu výš.
Žádný kontrakt ani rozhodnutí NATO o nákupu FP-9 veřejně oznámen nebyl. Ale samotná přítomnost rakety na akci, kde sedí akviziční úředníci a spojenecké delegace, je signál. Fire Point tam nešel ukazovat maketu z polystyrenu, přivezl celý produktový ekosystém a svolal vlastní tiskovou konferenci. Česká republika měla na výstavě vlastní národní pavilon a stánek ambasády, takže i české instituce se pohybovaly ve stejném prostoru.
Jedna vystavená raketa válku nezmění. Ale pokud FP-9 projde motorovými zkouškami, úspěšně vzlétne a dostane se do sériové výroby, Kreml bude poprvé čelit situaci, kdy ukrajinská zbraň (ne zapůjčená západní, ale domácí) dokáže zasáhnout strategické cíle hluboko na ruském území. A to je přesně ten druh tlaku, na který se Moskva připravuje nejhůř.