Ponorky s jaderným reaktorem jsou jedny z nejmodernějších strojů, přesto se dna oceánů silně obávají. Co je důvodem?

Když se ponorka na jaderný pohon vydá na cestu z přístavu, nikdy se nezastaví. Myšleno neposadí se na mořské dno, kde by mohla skrytě číhat bez rizika, že ji někdo kvůli hluku lodního šroubu odhalí. Ponorka se neustále pohybuje. Má to řadu důvodů, které ani tak nesouvisejí s hloubkou, ale s její konstrukcí. Existují ale i ponorky, které byly pro dno speciálně postavené.

Oceán je většinou hluboký

Jedním z limitujících faktorů, proč se jaderné ponorky neposadí jen tak na dno, je samozřejmě hloubka. Například americké útočné ponorky třídy Seawolf jsou testované pro provoz do hloubky 500 metrů. Odhaduje se, že by měly být schopné vydržet i tlak v hloubce 700 až 900 metrů, než by byly rozdrcené. Ale na mnoha místech je oceán mnohem hlubší. Mariánský příkop má hloubku téměř 11 kilometrů.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain

I kdyby se ale ponorka rozhodla sednout si na dno v bezpečné hloubce, číhá tu na ni mnoho rizik. Tím největším jsou skály. Ty mohou být skryté i pod vrstvou usazenin a náraz do skály může být pro ponořené plavidlo fatální. Kapitáni proto své ponorky raději vedou oblastí volného moře, kde jim žádná takový srážka nehrozí. Navíc zde mají dostatek místa k manévrům do všech stran. V bahně u dna se navíc dá snadno uvíznout.

Pozor na ucpané potrubí

Dalším omezením je paradoxně jaderný pohon, který umožňuje ponorce zůstat pod hladinou téměř neomezenou dobu. Ta je limitována především zásobami potravin a jiných důležitých věcí. Jaderný reaktor ponorek je třeba neustále ochlazovat, jaderná reakce produkuje velké množství tepla. K tomu musí ponorka neustále čerpat studenou vodu. U dna by se její čerpací otvory mohly ucpat a to by vedlo k přehřátá reaktoru a jeho možnému roztavení.

iZdroj fotografie: Public Domain

Existovaly ale i jaderné ponorky přímo postavené pro práci na mořském dně. Bylo jí plavidlo NR-1, nejmenší dosud postavená jaderná ponorka na světě. Dokázala se potopit do hloubky až 720 metrů. Pro pohyb na dně byla vybavená zatahovacími koly. Byla určena především ke špionáži, ale podílela se i na výzkumných úkolech. Vybavení pro práci na dvě měla i druhá americká jaderná ponorka USS Seawolf (rozdílná od třídy Seawolf).

Zdroj: Wearethemighty