Rusko znervóznělo. Německo převzalo první F-35A, aby nahradilo Tornáda. To ale není to nejhorší, tím jsou jaderné bomby B61

V texaském Fort Worth se toho dne odehrál ceremoniál, který vypadal jako běžné předání nového letadla. Zástupci Luftwaffe si od Lockheed Martin převzali stroj s německými výsostnými znaky, pronesly se proslovy o aliančním partnerství a budoucnosti evropské obrany. Jenže skutečný význam celé akce leží hlouběji než v samotném letounu. Německo tímto krokem zahájilo přechod své jaderné mise v rámci NATO z dosluhujících Tornad na neviditelnou platformu páté generace. A právě to je pro Moskvu nejcitlivější bod celého příběhu.

Proč nejde jen o výměnu letadla za letadlo

Tornado slouží v Luftwaffe od roku 1981. Čtyřicet pět let starý koncept, který Němci drželi při životě opakovanými modernizacemi, ale jehož náhradní díly jsou stále obtížněji dostupné. Samo o sobě by nahrazení zastarávajícího stroje moderním nebylo nic mimořádného, státy NATO obměňují flotily průběžně.

Klíčový rozdíl spočívá v tom, co přesně Tornado v německé armádě dělá. Vedle průzkumu a konvenčních úderů plní jednu z nejcitlivějších rolí v celé Alianci: je certifikovaným nosičem amerických jaderných bomb B61 v rámci programu nuclear sharing. Německo je jednou z hrstky evropských zemí, které se na tomto programu podílejí, a F-35A má tuto misi převzít.

Zbylé úlohy Tornada, zejména elektronický boj, nepřecházejí na F-35A. Ty má podle dokumentů Bundestagu převzít patnáct modernizovaných Eurofighterů ECR. Role jednoho letounu se tedy dělí mezi dvě platformy, každá dělá to, v čem vyniká.

B61: americká bomba, alianční odstrašení

Bomby B61 nejsou německé. Zůstávají pod americkou vazbou, úschovou a kontrolou, to NATO zdůrazňuje opakovaně. Jejich případné nasazení vyžaduje explicitní politické schválení v Plánovací skupině pro jaderné zbraně NATO, autorizaci prezidenta USA a premiéra Spojeného království. Žádný německý pilot nemůže sám rozhodnout o jejich použití.

Nejnovější verze B61-12, jejíž modernizační program americká NNSA dokončila v lednu 2025, přináší prodlouženou životnost nejméně o dvacet let a výrazně vyšší přesnost díky modernímu naváděcímu modulu. A právě F-35A je platforma, pro kterou byla B61-12 certifikována.

Pro Rusko je nepříjemná právě tato kombinace. Tornado bylo viditelné na radaru, pomalé v porovnání s moderní obranou a operačně předvídatelné. F-35A je stealth stroj s interními zbraňovými šachtami, fúzí senzorů a zabezpečeným síťovým propojením. Jinými slovy: NATO nezvyšuje počet jaderných zbraní v Evropě, ale dramaticky zvyšuje pravděpodobnost, že by je nosič dokázal skutečně doručit. A věrohodnost odstrašení stojí a padá právě s touto pravděpodobností.

Od Zeitenwende k první F-35 za čtyři roky

O náhradě Tornada se v Německu debatovalo roky. Zlom přišel 27. února 2022, tři dny po ruské invazi na Ukrajinu, kdy kancléř Scholz ve slavném projevu o „Zeitenwende“ oznámil, že Německo pořídí moderní náhradu za zastaralé Tornado právě kvůli zachování jaderné participace. O necelé tři týdny později ministerstvo obrany rozhodlo pro F-35A. Bundestag v prosinci 2022 uvolnil přibližně 8,3 miliardy eur, v přepočtu zhruba 210 miliard korun, na celý balík pětatřiceti strojů.

Tempo je na německé poměry nezvykle rychlé. Bundeswehr sám přiznává, že šlo o volbu s nejnižším technickým a časovým rizikem: F-35 je sériově vyráběný, prověřený v desítkách zemí a pro jadernou roli už certifikovaný. Nizozemsko dokončilo přechod své jaderné mise z F-16 na F-35 už k 1. červnu 2024 jako první evropská země. Německo má tedy před sebou ověřenou cestu.

Büchel: základna za 50 miliard korun

Nové letadlo potřebuje novou infrastrukturu. Základna Büchel v Porýní-Falci, tradiční domov německých Tornad s jadernou rolí, prochází zásadní přestavbou. Vzniká takzvaný F-35 Campus, tedy údržbové zázemí, hangáry, operační budovy, sklady a úpravy splňující přísné požadavky na kybernetickou bezpečnost. Kampus má být podle Bundeswehru hotový do konce roku 2026, základna připravená pro společný provoz s F-35 od roku 2027.

Náklady rostou. Původní odhad 1,2 miliardy eur se podle německých médií posunul směrem ke dvěma miliardám, tedy zhruba 50 miliardám korun. Nejde jen o hangáry pro drahé letouny. Büchel se mění v jednu z klíčových evropských základen aliančního jaderného odstrašení, a tomu odpovídá rozsah investice.

Průmyslově se na programu podílí i německý Rheinmetall, který ve své továrně ve Weeze vyrábí středové části trupu F-35A ve spolupráci s Northrop Grumman a Lockheed Martin. Výroba běží, osmý kus je na lince. Pro Evropu je to důležitý přenos know-how, byť klíčová architektura a certifikace zůstávají americké.

Co to znamená pro Česko

Česká republika sama do programu nuclear sharing podle dostupných otevřených zdrojů nevstupuje, české F-35, jejichž pořízení běží, mají sloužit primárně k obraně vzdušného prostoru a k interoperabilitě v rámci Aliance. Česká obranná strategie z roku 2023 nicméně výslovně říká, že dokud budou existovat jaderné zbraně, musí NATO zůstat jadernou aliancí. Silnější a věrohodnější odstrašení v sousedním Německu tak přímo posiluje bezpečnostní rámec, v němž Česko funguje.

Časová osa je jasná: první německé F-35A zůstávají v roce 2026 v USA pro výcvik pilotů a techniků na základně Ebbing v Arkansasu. První stroje v Německu se očekávají koncem roku 2027, Tornado má skončit do roku 2030, plná operační způsobilost celé flotily je plánována na rok 2029. Moskva má tedy ještě pár let na to, aby si na novou realitu zvykla. Jenže ta realita už začala, 18. září v texaském Fort Worth.