Protitankové střely se využívaly především v první a druhé světové válce, kdy ještě tanky neměly tak silné pancéřování. Tato zbraň však hrabě prostřelila několik ocelových plechů.
V dnešní době již nejsou protitankové pušky příliš rozšířené. Způsobuje to fakt, že spousta tanků je vybavena tak dokonalým pancéřováním, že vydrží i výstřel z tanku. S protitankovou střelou by tedy nejmodernější tanky nejspíše neměly vůbec žádný problém. Tyto zbraně však našly využití v dřívějších konfliktech, kdy nebyl pancíř tak odolný, a protitankové střely byly velmi účinné. Mohl je totiž ovládat pouze jeden voják, který s trochou štěstí zneškodnil nepřátelský tank.
Protitankové pušky našly největší využití v první a druhé světové válce
Protitankové pušky měly největší účinnost v první a druhé světové válce. Tanky z této doby totiž neměly tak dokonale vymyšlené pancéřování, aby spolehlivě zastavily tyto střely. I ty lepší a obrněnější tanky z druhé světové války měly některá slabá místa, kterých se dalo s trochou šikovnosti a protitankové zbraně využít. Jeden voják tak byl schopen zneškodnit a zastavit tank i s posádkou.
Test YouTube kanálu FullMag přinesl zajímavé výsledky
YouTube kanál FullMag otestoval, jak si poradí jedna z nejsilnějších protitankových zbraní s ocelovými plechy o průměru 35,5 mm. Muž obsluhující tuto 20mm protitankovou pušku s původní wolframovou municí vleže zahájil střelbu na vybraný cíl. Po výstřelu bylo okamžitě jasné, proč byla tato zbraň velmi nebezpečná nejen pro tank, ale i pro jeho posádku.
Náboj hravě prostřelil několik ocelových plátů
Po výstřelu se kulatý náboj o průměru 20mm zastavil až po prostřelení několika prvních ocelových desek. V boji by byly rozpálené úlomky kovu vzniklé při průstřelu pro posádku s největší pravděpodobností smrtelné. Spojenci na tyto zbraně vsadili hned při několika klíčových bitvách, při nichž jim zachránily krk. Jednalo se například o bitvu u Stalingradu, kde četa sovětských vojsk odkládala nacistické obléhání na dva měsíce právě díky protitankovým puškám.