Kalašnikov AK-47: Nejikoničtější útočná puška historie

Pokud se někde vojáci utkají s teroristy nebo povstalci, nebo jsou to příslušníci armád chudších zemí, alespoň jedna ze stran nejspíše používá útočnou pušku Kalašnikov AK-47. Ikonických zbraní původem ze Sovětského svazu a jejích derivátu, které se produkovaly nebo ještě produkují po světě, se vyrobilo minimálně 75 milionů kusů. Ve výzbroji zůstanou ještě velmi dlouho, protože ačkoli je moderní zbraně v mnoha ohledech překonávají, jsou totiž velmi spolehlivé a hlavně levné.

Vzor z nacistického Německa

Během druhé světové války byli sovětští vojáci vyzbrojeni buď některým ze samopalů, jako byl PPŠ-41 Špagin, nebo puškou Mosin-Nagat. První zbraň uměla střílet dávkami, ale používala slabší pistolové střelivo a byla nepřesná. Druhá byla přesná, ale dlouhá a těžká a nedalo se z ní střílet dávkou. Když se vojáci setkali s německou StG44, první útočnou puškou historie, která kombinuje oba přístupy, bylo jasné, že podobný typ zbraně je budoucností výzbroje pěšáka.

iZdroj fotografie: Sgt. Chris Lawson / Public Domain

Mladý konstruktér Michail Kalašnikov začal na lepších zbraních pracovat již během války. V roce 1946 sovětská armáda vyhlásila soutěž na útočnou pušku a o rok později konstruktér představil AK-47. Zkratka AK znamená Avtomat Kalašnikova. Vyhrál na známými konstruktéry. Nebylo divu, jeho zbraň byla robustní, snesla drsné zacházení a nevadila jí špína, což byly podmínky na východoevropském bojišti. Navíc se snadno vyráběla z dostupných a levných materiálů.

Proslavil ji Vietnam

V roce 1949 se AK-47, která měla ráži 7,62 milimetrů, stala standardní zbraní sovětských ozbrojených sil a postupně ji zavedla většina zemí Varšavské smlouvy. Sovětský svaz ji dodal i do mnoha spojeneckých zemích nebo jimi podporoval různé levicové revoluce po celém světě. Jak je zbraň efektivní se ukázalo ve válce ve Vietnamu, kde se utkala s americkou M-16. Tu zvláště v počátcích, než se na americké zbrani odstranily chyby, dokonce v některých ohledech převyšovala. Nebyla tak přesná, ale díky větší ráži průrazná, což byla v džungli přednost.

iZdroj fotografie: Uživatel US Army Africa / Creative Commons / CC BY

Puška se díky tomu, že ji vyráběly i další státy včetně Kuby nebo Severní Koree, stala masivně rozšířenou, ačkoli ji v sedmdesátých letech sovětská armáda začala nahrazovat AK-74. Byla založena na stejném principu, ale měla ráži 5,45 milimetru. S Kalašnikovem se sovětská armáda setkala v Afghánistánu, kam se paradoxně dostala ze zemí, které podporovaly boj proti sovětským okupantů. Zůstává zde hlavní zbraní dodnes, stejně tak jako v konfliktech na Blízkém východě, v Africe nebo Latinské Americe, kde se stala oblíbenou u drogových kartelů.

Zdroj: The National Interest