Kdyby se projektil vypálený odstřelovačem dokázal sám navést na zvolený cíl, výrazně by to zvýšilo přesnost a téměř by před ním nebylo úniku.
Trefit se i z té nejlepší odstřelovačské pušky do cíle vzdáleného třeba 2 kilometry je i pro zkušeného odstřelovače velice obtížný úkol. Už jenom proto, že na projektil působí mnoho vlivů a započítat vše je téměř nemožné, i když existují střelci, co to dokázali i na delší vzdálenost. „Odstřelovačskou vědu“ by však dle názoru Armádního Zpravodaje mohl postavit na hlavu speciální projektil označovaný I-SMART. Má se totiž sám navádět a korigovat směr během letu.
Projektil uvidí cíl a navede se na něj
Munice I-SMART francouzsko-německého výzkumného ústavu Saint-Louis je velice ambiciózní. EdrMagazine ji popisuje jako snahu zkonstruovat opticky naváděný projektil 12,7×99 milimetrů, což by mělo dle Armádního Zpravodaje v podstatě znamenat, že by po opuštění hlavně během letu viděl svůj cíl a dokázal automaticky měnit směr tak, aby ho zasáhl. Na vzdálenost 2 kilometrů by měl být schopen svou dráhu korigovat asi o 50 metrů.
Armádní Zpravodaj ale upozorňuje, že to neznamená vývoj projektilu, který by svůj cíl pronásledoval; ale i tak jde o velice náročný úkol. Munice 12,7×99 milimetrů známá i jako .50 BMG je používána v antimateriálových puškách nebo těžkých kulometech, uvádí Wikipedia, přičemž je asi 54 milimetrů dlouhá a její průměr činí 12,7 milimetrů. Musí se do ní ovšem vejít optický a navigační systém, nějaký zdroj energie a zařízení na korekci dráhy střely. Celek navíc musí vydržet veliké zrychlení při samotném výstřelu.
Projektil by měl letět asi 3 sekundy
Puškou, která by v budoucnu mohla munici I-SMART využívat, je třeba Barrett M82 zavedená v mnoha západních armádách. WeaponSystems uvádí, že je to antimateriálová puška účinná i proti personálu, jejíž účinný dosah je 1 800 metrů. Projektil opouští její hlaveň rychlostí 853 m/s, ale protože během letu o něco zpomalí, může 2 kilometry urazit za zhruba 3 sekundy. V případě korekce směru letu by byla taková střelba nejspíše přesná, i kdyby odstřelovač něco opomenul, například špatně spočítal vliv větru a dalšího.
Kolem munice je nicméně ještě mnoho neznámých. Armádní zpravodaj odhaduje, že by nejspíše fungovala tak, že by prostřednictvím zaměřovače pušky získala obraz cíle a ten uložila do navigační části projektilu – během letu by ho potom porovnávala s obrazem získaným zabudovanou optikou. Druhou otázkou je, jak by byl takový projektil průrazný a zda by se dal použít i jako protimateriálový, nebo jenom proti živé síle. I tak by ale svou přesností znamenal doslova revoluci, jelikož by se mu vojáci vyhýbali jenom opravdu těžko.
Jak může naváděný projektil změnit odstřelovačskou profesi?
