Polsko obléká vojáky do nové uniformy Ryś. Vznikla ve spolupráci se speciálními silami a mění pravidla hry

Na začátku října 2026 se v polském Ciechanówě postavil před kamery ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz a vedle něj muž, kterého většina přítomných znala pod přezdívkou „Naval“, Paweł Mateńczuk, bývalý operátor elitní jednotky GROM a zmocněnec ministerstva pro podmínky služby vojáků. Mezi nimi na figurínách visel výsledek několikaleté práce: pětibarvá kamufláž s nepravidelnými skvrnami, nový střih blůzy na zip a poprvé v historii polské armády i varianty šité přímo na ženskou postavu. Nešlo jen o módní přehlídku. Ryś je součástí operace „Szpej“, miliardového programu, který má polského vojáka vybavit od helmy po boty výstrojí odpovídající hrozbám současného bojiště.

Proč Pantera po třech dekádách končí

Maskovací vzor wz.93, známý jako Pantera, sloužil polským ozbrojeným silám od devadesátých let. Svou dobu splnil, ale svět se změnil. Moderní bojiště, jaké denně ukazuje válka na Ukrajině trvající už více než čtyři roky, klade na vojáka zcela jiné nároky. Noktovizory, termovize a drony s kamerami proměnily pravidla skrytosti, a stará Pantera na ně nebyla navržena.

Ministerstvo obrany proto zadalo vývoj nového vzoru domácím institucím, především vojenskému výzkumně-vývojovému středisku v Lodži. Testování probíhalo déle než rok, v různých terénech, ročních obdobích a povětrnostních podmínkách. Klíčové bylo, že hodnocení nezahrnovalo jen lidské oko za denního světla, ale i pozorování přes noktovizory. Detailní metodiku testů polské ministerstvo obrany veřejně nepopsalo, výsledek ale ano: Ryś vyšel jako nejlepší ze srovnávaných vzorů. Podle vojenského média Polska Zbrojna dosáhl přibližně o 30 % lepší maskovací účinnosti než Pantera a v testech překonal i populární komerční vzor Multicam, který používají speciální síly řady zemí NATO.

Co přesně se mění, a proč to není jen nový potisk

Označení „mění pravidla hry“ neznamená, že polský voják bude neviditelný. Znamená to, že Ryś posouvá tři věci najednou.

Maskování. Pět barev v nepravidelných skvrnách různých velikostí simuluje přirozené barvy i stíny lesního a zastavěného prostředí. Vzor je navržený tak, aby rozbíjel siluetu vojáka nejen ve viditelném spektru, ale i pod noktovizí; identifikace nositele je podle testů pod nočním viděním výrazně obtížnější než u Pantery.

Materiál. Tkanina má vyšší odolnost proti roztržení a oděru, lepší prodyšnost a vyšší barevnou stálost. V praxi to znamená, že uniforma déle vydrží v poli a po praní si zachová maskovací vlastnosti.

Střih. Blůza se zapíná na zip místo knoflíků, rukávy i nohavice mají novou konstrukci umožňující větší volnost pohybu. Poprvé v historii polské armády existují konstrukční varianty přímo přizpůsobené ženám; nejde jen o jiné číslování velikostí, ale o úpravy délky rukávů, výšky pasu a usazení v oblasti boků a hrudníku.

Právě kombinace těchto tří rovin odlišuje Ryś od pouhé výměny potisku. A právě proto se na vývoji podílel tým vedený Navalem, člověkem, který ví, co uniforma musí vydržet v náročném nasazení, protože v ní sám operoval.

Kdy ji vojáci dostanou, a kolik to bude stát

První várka čítající 7 500 kompletů má dorazit ještě do konce roku 2026. Zavádění bude etapové: podle serveru Polska Zbrojna je cílem vybavit všechny profesionální vojáky do konce roku 2028. Druhá fáze, pro další kategorie personálu a skladové zásoby, má běžet od roku 2029 do roku 2032. Stará Pantera tedy ze dne na den nezmizí; některé starší polní součásti se podle platného předpisu dopotřebovávají ještě minimálně do konce roku 2026.

Proč to trvá tak dlouho? Generál Mendrala z Inspektorátu podpory to vysvětluje pragmaticky: polská armáda je velká, výroba musí běžet ve velkých sériích z domácích materiálů a naráz měnit vše by rozbilo zásobování i výcvik.

Samostatný rozpočet čistě na Ryś ministerstvo nezveřejnilo. Pro samotnou výměnu mundúrů vojenská média uvádějí nejméně jednu miliardu zlotých (přibližně 6 miliard Kč) na roky 2027–2028 a dalších 1,2 miliardy zlotých na období 2029–2032. Širší operace Szpej je ale řádově větší: v roce 2024 do ní šly 3 miliardy zlotých a v letech 2026–2027 má rozpočet překročit 5 miliard zlotých. Zahrnuje přitom nejen uniformy, ale i více než 200 tisíc kevlarových helem, 100 tisíc balistických vest, přes 50 tisíc kusů optoelektroniky a modernizaci karabinek GROT C16 ráže 5,56 × 45 mm NATO. Financování systémově doplňuje Fond na podporu ozbrojených sil (Fundusz Wsparcia Sił Zbrojnych) vedený u státní rozvojové banky BGK.

Polsko není samo, jak to řeší zbytek Evropy

Trend modernizace osobní výstroje zasáhl celé východní a severní křídlo NATO. Dánsko letos představilo novou polní uniformu M/26 vyráběnou firmou Seyntex ve spolupráci s americkou Crye Precision, včetně oddělených mužských a ženských variant. Švédsko zavádí bojový systém MSU24 jako kompletní soupravu od spodních vrstev po svrchní oblečení. Německý Bundeswehr sází na modulární systém KBS SK, kde si voják kombinuje vrstvy podle úkolu a počasí. Norsko testovalo svůj nordický systém NCU s přibližně 400 vojáky z více zemí a zavádí ho po posádkách postupně, ze stejného důvodu jako Polsko: aby depa nemusela obsluhovat více kompletních systémů najednou.

Ryś do tohoto evropského trendu zapadá, ale stojí na jedné výrazné odlišnosti: kompletně domácí vývoj i výroba. Polsko nechce být závislé na zahraničním dodavateli kamufláže ani materiálu. V době, kdy válka na Ukrajině ukazuje, jak rychle se spotřebovává výstroj a jak důležitá je schopnost rychle doplňovat zásoby, je to strategická volba, ne jen průmyslový patriotismus.

Co to znamená pro český kontext

Česká armáda řeší podobnou logiku. Obranný standard MAD21, publikovaný v roce 2025, už počítá s maskovacím vzorem účinným nejen ve viditelném, ale i v infračerveném spektru, a definuje laboratorní metody hodnocení jeho optických vlastností. Veřejně ale zatím nebyl oznámen plán typu „český Ryś“, tedy kompletní výměna polního mundúru s novým kamuflážním vzorem.

Česko a Polsko přitom v obraně úzce spolupracují. Obě vlády v roce 2026 hovořily o společných projektech a joint ventures v obranném průmyslu. Přímá spolupráce na vývoji Rysia veřejně doložená není, ale inspirace polským přístupem (systematické testování pod noktovizí, důraz na ženské střihy, etapové zavádění) by pro AČR dávala smysl.

Polsko ukazuje, že osobní výstroj vojáka už není okrajová položka rozpočtu, kterou řeší intendantura na konci prioritního seznamu. Na východním křídle NATO dnes snížení zjistitelnosti vojáka a zvýšení jeho komfortu v poli váží stejně jako další kus obrněné techniky. Ryś je první viditelný důkaz, že Varšava to myslí vážně.