Protiletadlovou obranu Ukrajiny posilují hlavně Stingery a Pioruny. Tyto malé zbraně ale nemohou situaci spasit

Ve výzbroji armád po světě existuje několik druhů protiletadlových zbraní, které dokáže odpálit člověk z ramene. Mají ale jen omezenou účinnost.

i Zdroj fotografie: U.S. Marine Corps / Public Domain
                   

Západní státy v posledních týdnech posilují svými zbraněmi protiletadlovou obranu Ukrajiny. Nejčastěji se mluví o dodávkách amerických raket FIM-92 Stinger, ale země dostala od polské armády i PPZR Piorun. Jsou to zbraně typu MANPADS, snadno přenosné, ale pokryjí jen relativně malou polosféru. Výcvik v ovládání je velice snadný a krátký. Jsou velmi účinné proti vrtulníkům, ale běžný vojenský letoun, s pancéřováním důležitých částí, kvůli nízké hmotnosti bojové hlavice rakety většinou jen poškodí. Na výše letící letouny tyto komplexy nestačí.

Raketa, která masakrovala sovětské vrtulníky

Známější z raket, které na Ukrajinu proudí minimálně po stovkách, jsou americké FIM-92 Stinger. Proslulé se staly v 80. letech, kdy je Američané dodali do Afghánistánu a místní bojovníci s nimi začali sestřelovat naprosto nepřipravené sovětské vrtulníky. Zbraně, které ale dnes dostává Ukrajina, nejsou stejné. Stingery se postupně modernizovaly a mají nyní výrazně lepší bojové vlastnosti, než v 80. letech minulého století.

iZdroj fotografie: U.S. Marine Corps / Public Domain
Americký mariňák se složeným FIM-92 Stinger

Dnes jde o velmi malou a snadno přenosnou zbraň, která váží jen 15,2 kilogramu, samotná střela má 10 kilogramů. Je v ní výbušná hlavice o hmotnosti 1,02 kilogramu. Zbraň tak může obsluhovat jeden člověk, i když většinou je obsluha dvoučlenná. Dosah rakety je u nejnovějšího typu v okruhu až osmi kilometrů a do výšky až 3 500 metrů.

Střela letí rychlostí Mach 2, což je rychlost, kterou umí mnohé ruské letouny i překonat. Má infračervené pasivní navádění, které se se zaměřuje na teplé výfukové plyny bezprostředně vycházející z motorů zaměřených letounů. Střela má i pokročilý naváděcí systém, který dokáže včas reagovat a předpovídat pohyb zaměřeného cíle. Umí zasáhnout i velmi nízko letící letadla. Stingeru padl za oběť třeba jeden ruský frontový dvoumotorový bombardér Su-24 během druhé čečenské války.

Střela od severních sousedů

Z Polska, které je velkým spojencem Ukrajiny, do země zase dorazil nespecifikovaný počet polských protiletadlových střel Piorun. Jde o nový zbraňový systém, který je vyráběn od roku 2016. Před tím Polsko produkovalo předchůdce nazývaný Grom, který byl založený na sovětském systému Igla. Grom měl sestřelit během konfliktu v Gruzii v roce 2008 i těžce pancéřovaný ruský Su-25.

Parametry této zbraně jsou velmi podobné jako u Stingeru. Komplet má hmotnost 16,5 kilogramu, samotná střela pak váží 10,5 kilogramu. Obsahuje 1,82 kilogramu trhaviny, tedy více než americká raketa. I tuto zbraň obsluhuje jeden člověk. Dosah rakety je udáván šest kilometrů, výškový pak čtyři kilometry.

Poland confirms the supply of Piorun GROM-M MANPADS air defense missile systems to…

Zveřejnil(a) Defense News Security News Army Recognition dne Středa 2. února 2022

I tato střela má infračervené zaměřování, které ji navádí na teplo motoru zaměřeného stroje. Její zaměřovací systém do jisté míry ignoruje i falešné cíle, vypouštěné z letících strojů jako tepelná „návnada“ pro rakety typu MANDPAS. Dosahuje podobně jako americká střela rychlosti až 2,1 Machu. O její kvalitě svědčí skutečnost, že v únoru 2022 rakety z Polska koupilo i americké ministerstvo obrany.

Polsko střely využívá i v mobilní verzi, konkrétně je instalovalo na lehce pancéřované vozidlo AMZ 4×4 Zubr, kde jsou umístěné čtyři rakety v motoricky poháněné vysouvací plně otočné věži, s náměrem až 90 stupňů. Zaměřování a střelbu řídí operátor vedle řidiče z kabiny vozidla. Další čtyři rakety jsou uloženy ve vozidle jako zásobní. Celý systém je nazýván SPZR Poprad. Není však známo, zda i tento komplex je dodáván na Ukrajinu.

Jaké protiletadlové zbraně by měl západ Ukrajině dodat?

Zdroj: Armyrecognition, Howstuffworks

Diskuze Vstoupit do diskuze
137 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články