I přes své stáří je československý Rachot UK vz. 59 stále slyšet. Hlasitě se ozývá na Ukrajině díky pomoci České republiky napadené zemi

Kulomety československé konstrukce a výroby vždy patřily ke světové špičce. Jmenovat lze slavný vz. 26, známý v britském provedení jako BREN, nebo těžký vz. 37, známý v britské licenci jako BESA. Po druhé světové válce se objevila svým způsobem nadčasová konstrukce univerzální kulomet vz. 52, pro nějž byl vyvinut náboj vz. 52 o nižším výkonu. Z hlediska tehdejších taktických požadavků však nevyhovoval účinný dostřel zbraně dosahující pouze 1 000 m.

Kulomet byl součástí české pomoci Ukrajině

Proto bylo rozhodnuto zkonstruovat nový kulomet pro náboj odpovídající sovětskému o rozměrech 7,62 x 54 mm s nábojnicí s okrajem. Uvedené sovětské náboje zároveň používaly nově zavedené kulomety, lehký DP a těžký Gorjunov vz. 43. U nás byl realizován vývoj dvou variant náboje 7,62 x 54 mm (Mosin), a to vz. 59 a vz. 59 TŽ s těžkou střelou. Široké spektrum kulometů zavedených do výzbroje mělo být nahrazeno jednotným, univerzálním typem.

Vývoj nového rotního kulometu byl zahájen prvního ledna 1956 ve Výzkumně vývojovém ústavu, pozdější Konstruktě Brno, pod krycím jménem Rachot. Podle dosažitelných informačních zdrojů vývojový tým vedli Antonín Foral a Jan Myslík. Druhý z nich překonstruoval kulomet vz. 52 z náboje vz. 52 na sovětský vz. 43. Nová munice se stala důvodem pro změnu označení zbraně na vz. 52/57. Antonín Foral zkonstruoval například pás s otevřenými články pro UK 59.

Výhodou uvedené koncepce byl lehčí, jednodušší, a proto méně poruchový podávací mechanismus. Sériová výroba probíhala ve Zbrojovce Vsetín (tehdy Závody Říjnové revoluce) a v období 1960 až 1975 dala více než 37 000 kulometů. V roce 1968 byl kulomet překonstruován na náboj rozměrů 7,62 x 51 mm s drážkou, který nesl označení vz. 68. Důvodem vývoje bylo rozšíření možností exportu. Ten však nebyl velký a směřoval na Kubu.

Nicméně nelze přehlédnout, že se tyto zbraně objevily na blízkém a středním východě, údajně i v Asii. Česká Wikipedie u hesla Univerzální kulomet vz. 59 uvádí, že byly exportovány na Ukrajinu, přičemž přehled výzbroje tamní armády na anglické Wikipedii to potvrzuje. Univerzální kulomet vz. 59 získal svoji univerzálnost na základě následujících konstrukčních řešení. Byly vyvinuty dva typy hlavní, lehká a těžká. V lehkém provedení spočívá kulomet na integrální, sklopné dvojnožce.

K míření je možno použít buď mířidla, nebo zaměřovací dalekohled nasazený na zbraň. Na zbrani je nasazena schránka s pásem na 50 nábojů. V těžkém provedení spočívá kulomet na trojnožce, oficiálně nazývané podstavec, která byla pro něj speciálně vyvinuta. Má nastavitelnou výšku a umožňuje i střelbu ve stoje na vzdušné cíle. Zaměřování je možné pomocí mířidel nebo dalekohledu. Pro střelbu v noci lze požít aktivní infrapřístroj sovětské konstrukce PPN-2. Zásobování náboji je prováděno ze schránky, v níž se nalézá pás pro 250 nábojů.

Je lafetován na Land Roverech AČR

Od počátku šedesátých let minulého století jsou kulomety vz. 59 zařazeny rovněž do výzbroje vojenské techniky. Byly součástí věže používané pro obrněné transportéry OT-62 a OT-65, kde pro ně bylo vyvinuto elektromagnetické spušťadlo. Dále je bylo možné upevnit na nekryté lafety obrněného transportéru OT-810 a raketometu vz. 70. Jako zajímavost lze uvést, že kulomet šlo upevnit do univerzální lafety UL-1, kterými byly vybaveny střílny stálých opevnění nebo střílny polních opevnění z prefabrikovaných dílců.

Údajně se uvažovalo o možnosti instalace do věže BVP-1, ale sovětská strana nedůvěřovala pásu s otevřenými články. Kulomety vz. 59 tvořily výzbroj každého motostřeleckého družstva, dělostřelecké baterie a dalších jednotek bývalé ČSLA. Dále je používalo Vojsko ministerstva vnitra. A dosud jsou ve výzbroji naší armády. Zúčastnily se prakticky všech zahraničních vojenských misí.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK

V nedávné době pro ně byla vyvinuta jednoduchá lafetace umožňující uchycení na hlídkových automobilech Land Rover Defender, zavedených do výzbroje AČR. V posledních letech si však vojáci stěžují na nesprávnou funkci zbraně, především velký počet závad při střelbě. Důvodem je údajně munice. Většina kulometů vz. 59 již byla vyřazena z výzbroje AČR a uložena ve skladech.

Základní technický popis Rachotu

Podle zatímního předpisu Děl-21-6, který platí dodnes, je univerzální kulomet vz. 59 účinná zbraň určená k ničení živých nekrytých jednotlivých i skupinových cílů, dále ke střelbě na slabě pancéřovaná vozidla, letouny a vrtulníky. Jedná se o zbraň s pásovým podáváním nábojů, kde pohon automatiky zabezpečuje pístový mechanismus uváděný do činnosti plyny odebíranými při výstřelu z hlavně. Při střelbě je hlaveň spojena pevně tělem a závěr uzamčený.

Hlavní části kulometu jsou lehká hlaveň / těžká hlaveň, mířidla, pouzdro závěru, závěr, spušťadlo a pažba s uzávěrou pouzdra závěru. Základní rozdíl mezi hlavněmi je v délce a vnějším průměru. Těžká hlaveň je o 10 cm delší a má větší průměr. Materiál lépe absorbuje teplo vznikající při střelbě. Oba typy hlavně mají vývrt se čtyřmi chromovanými drážkami a poli. Na ústí je našroubován kuželový tlumič plamene, zajištěný proti otočení odpruženou západkou, která je umístěna v nosiči mušky. Ten slouží zároveň jako základna sklopné dvojnožky.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK

Ve dvou třetinách délky hlavně od ústí je nalisován plynový násadec. Jedná se o objímku, která kryje otvor v hlavni sloužící k odběru plynu při střelbě. Množství plynu určeného pro pístovou trubici pístu pohánějícího závěrový mechanismus reguluje otočný plynový regulátor v dolní části násadce. Má dvě polohy pro větší nebo menší množství přepouštěného plynu. Otočná objímka hlavně slouží jako základna rukojeti. Ta je určena k přenášení zbraně, nebo k uchopení při střelbě ve stoje.

Dále je používána pro bezpečnou výměnu horké hlavně. V prostoru nábojové komory je hlaveň vně opatřena dělenými závitovými žebry umožňujícími její fixaci do pouzdra závěru pomocí hlavňové spojky. K míření slouží mechanická mířidla tvořená stavitelnou muškou a sklopným stavitelným rámečkovým hledím. Dalším zaměřovacím prostředkem je optický zaměřovací dalekohled 4×8°. Dalekohled slouží k míření na vzdálenosti od 100 do 1 500 m. Pro střelbu v noci lze použít aktivní infrapřístroj PPN-2.

Předností je konstrukční jednoduchost

Automatickou střelbu zabezpečuje především závěr, který se skládá z nosiče závorníku, závorníku a závory. Přední část závěru tvoří píst zapadající do pístové trubice a iniciující pohyb závěru vzad. Závěr se pohybuje podélně v pouzdře závěru. Zasouvá náboj z pásu do nábojové komory. Nosič závorníku při výstřelu svým pohybem vpředu zamyká pomocí závory uložené kyvně v nosiči, nábojovou komoru a iniciuje zápalku náboje.

Při pohybu vzad odemyká závoru a unáší ji spolu s nosičem závorníku vzad. Přitom pomocí odpruženého vytahovače, uchyceného na závorníku, vytahuje náboj z hlavně a zároveň svojí boční šikmou plochou uvádí do pohybu kladičku posouvače, který posune pás o jeden náboj. Při pohybu vzad závěr stlačuje vratnou zpruhu a na konci svého pohybu naráží na odpružený nárazník.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK

Oba tyto díly jsou upevněny v krku pažby a při složení zbraně se nalézají uvnitř pouzdra závěru. Vratná zpruha poté tlačí závěr zpět. Ten při svém pohybu vytlačuje ozubem závorníku náboj z pásu vpřed a zároveň šikmou plochou uvádí do pohybu kladičku posouvače, který přeskočí pás o jeden článek. Základní součást zbraně, k níž jsou uchyceny všechny ostatní hlavní díly, je pouzdro závěru vyfrézované z oceli. Pohybuje se v něm závěrový mechanismus.

Vně jsou vidět hledí, oka pro uchycení do univerzálního podstavce a oka předního čepu, který slouží k uchycení zbraně do lafet. V přední části pouzdra se nalézá válcový otvor pro zasunutí hlavně. Ta je fixována otočnou hlavňovou spojkou s vnitřním děleným závitem. Její součástí je víko skluzavky, jež kryje shora systém podávání pásu. Skluzavka slouží k vedení pásu a nasazení malé schránky s 50 náboji. Její součást tvoří kryt posouvače, který je opatřen kladičkou poháněnou pohybem závěru, takže posouvá nábojový pás.

Spušťadlo zajišťuje ovládání zbraně tak, aby střelba byla vedena podle potřeb střelce. Nejvýraznější částí je dřevěná pažbička. Před ní je lučík se spouští a nad ní pouzdro spušťadla. V něm se nalézá vnitřní část spouště, spoušťová páka, vypouštěcí páka, vnitřní část pojistky a záchytky spušťadla. Po levé straně se nalézají křidélko páky pojistky zbraně a páka záchytky spušťadla. Spušťadlo lze podélně posouvat v drážkách pouzdra. Posun slouží k napnutí závěru. Spušťadlo umožňuje střelbu pouze dávkami.

Hlavní takticko-technická data:

Ráže 7,62 mm

Délka s lehkou hlavní 1 115 mm

Délka lehké hlavně 593 mm

Délka těžké hlavně 693 mm

Délka s těžkou hlavní na podstavci 1 323 mm

Hmotnost s lehkou hlavní 8,67 kg

Hmotnost s těžkou hlavní na podstavci 19,24 kg

Teoretická rychlost střelby 800 ran/min

Bojová rychlost střelby s těžkou hlavní 350 ran/min

Bojová rychlost střelby s lehkou hlavní 150 ran/min

Dostřel 4 800 m

Hmotnost schránky s 50 náboji 1,98 kg

Hmotnost schránky s 250 náboji 9,12 kg

Hmotnost podstavce 9,96 kg

Jakým způsobem by se mohl český zbrojní průmysl vrátit zpět na výsluní?

Zdroj: Fencl, J.: Univerzální kulomet UK vz. 59, autorský komentář MVK