Protože se Tchaj-wan neustále potýká s hrozbou, že se čínský režim rozhodne de facto nezávislý ostrovní stát anektovat (mnohé země ho však neuznaly a považují ho za součást ČLR), připravuje se na možný útok. Při případném vylodění by Číňané jistě použili i obrněná vozidla, a nejlepším způsobem, jak se proto nim bránit, je zastavit je ještě na plážích. K tomu ale tchajwanští vojáci potřebují dobré protipancéřové zbraně, a to ve vysokých počtech. Mezi jejich řešení proto patří i jednorázové přenosné raketomety Kestrel.

Tchajwanský raketomet je relativně levný

Je jasné, že podobných raketometů potřebuje armáda spoustu; ostatně to dokazuje i využití podobných systémů ve válce na Ukrajině. Lze jimi totiž útočit nejenom na obrněnce, efektivní mohou být i proti bunkrům nebo vojákům ukrytým v budovách. I to může být nakonec důvod, proč si tchajwanská armáda objednala více než 10 tisíc kusů raketometů Kestrel. Jak uvádí portál MilIn jejich výhodou je i nízká cena, konkrétně kolem 71 tisíc korun za kus.

iZdroj fotografie: Kancelář tchajwanského prezidenta / Creative Commons / CC BY

Tchajwanské armádě musí být přitom jasné, že by čínské jednotky v případě vylodění měly již v první vlně obrněnou techniku. Otázkou ovšem je, zda i těžké tanky, jejichž vylodění je o něco obtížnější, a na jejichž silný pancíř by Kestrel nejspíše nestačil, resp. by měl nějakou šanci pouze z boku a zezadu. Pokud by čínská ale námořní pěchota využila na plážích například obojživelných bojových vozidel Type 05 či obrněných transportérů Type 08, které v přední části odolají pouze munici ráže 25 mm, byly by raketomety více než dostatečné.

Kestrel zvládne pancíř vozidel i zdi

S vývojem raketometu Kestrel začal domácí institut NCSIST v roce 2008, a portál MilitaryToday uvádí, že ho tehdy poptával námořní sbor. Zkonstruován měl být tak, aby vyhovoval místním klimatickým podmínkám, což se také podařilo. Původní zadání přitom znělo, že se má jednat o jednorázový raketomet s kumulativní hlavicí proti pancéřovaným cílům, později však byla přidána i hlavice typu HESH určená proti měkkým cílům a proti zdím a podobným strukturám. Ozbrojené síly pak obdržely první raketomety v roce 2015.

Čínské obtěžování Tchaj-wanu: narušování vzdušného prostoru i 103krát za den má vynutit záminku k legitimaci okamžité invaze

Kestrel je raketomet ráže 67 mm o hmotnosti 5 kg, přičemž měří 1,1 metru. Pěšák si ho tak může snadno nosit s sebou. Jeho protipancéřová hlavice je schopna proniknout pancířem o síle až 400 milimetrů RHAe, HESH hlavice pak prorazí železobeton o síle 20 centimetrů, a cihlové zdi zboří i mnohem silnější. Efektivní dosah střel je 400 metrů a výhodou je, že je Kestrel jednoduchý na ovládání, takže není problém s ním naučit vojáky zacházet ve velmi krátkém čase.

Představení tchajwanského raketometu Kestrel