Rheinmetall představil mobilní protiletadlový systém kombinující hned tři zbraně. Měl by být účinný i proti dronům

Mít systémy, které by si poradily s moderními bojovými drony, se jako nutnost ukázalo po válce o Náhorní Karabach, kde ázerbájdžánské drony ovládly nebe.

i Zdroj fotografie: Uživatel Wolpat / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Způsob, jak se mohou vojenské jednotky chránit proti dronům, bojovým helikoptérám nebo letounům přímo v poli, představil německý zbrojní gigant Rheinmetall. Na trh plánuje uvést produkt spojující v jeden navzájem doplňující se celek (v podobě věžové pancéřované nástavby) rychlopalný kanón, protiletadlové rakety a laser. To vše by fungovalo společně na jedné mobilní platformě, např. na bojovém vozidle pěchoty apod. Systém pojmenoval Skyranger 30 HEL.

Původně byly zbraně jen dvě

Jde vlastně o pokračování systému Skyranger 30, který společnost představila před rokem. Ten tvoří věž s instalovanou výzbrojí, otočnou v rozsahu 360 stupňů a o váze zhruba 2,5 tuny. Tu je možnou namontovat na libovolná vojenská vozidla 6 x 6 nebo větší. Její první zbraní je automatický revolverový kanón KCE ráže 30 milimetrů. Může vypálit 1 200 speciálních výbušných projektilů za minutu.

#Rheinmetall introduces Skyranger 30 with high-energy laser https://buff.ly/3LgjRH2 #HEL #missiles #defence #laserweapon

Zveřejnil(a) Janes dne Úterý 8. února 2022

Protože tato zbraň se nedá vždy použít, mohla by například ohrožovat zástavbu, je věž doplněna protiletadlovými raketami krátkého dosahu kategorie SHORAD či MANPADS. Ty jsou stejně jako kanón zaměřovány systémem radarů, videokamerami, laserovým dálkoměrem a infračervenými čidly. Umí detekovat cíl do vzdálenosti 20 kilometrů.

Laser, který se bude ještě vylepšovat

Ve verzi HEL je nyní systém doplněn třetí zbraní, kterou je laser o výkonu 20 kW. Jeho výstřel dokáže cíl neutralizovat, především jeho elektronické a optické senzory a systémy. Společnost tvrdí, že v dohledné době by se výkon laseru měl zvýšit na 50 kW a později na dvojnásobek. Systém by tak měl být schopen po svých cílech pálit neomezeně, pokud bude mít přísun energie, a jen s minimálními náklady v řádu maximálně desítek korun.

Tento systém by měl řešit i obranu proti jednoduchým a malým dronům, často „sebevražedným“, které se dnes objevují ve větších počtech ve výzbroji prakticky všech armád, jsou velice levné a snadno dostupné. Ukazuje se přitom, že plýtvat na ně velkou protiletadlovou raketou je neekonomické a hlavňová výzbroj nemá většinou takovou zásobu střeliva, aby mohla efektivně a delší dobu zajistit protivzdušnou obranu i proti těmto druhům zbraní. Koneckonců i to je poučení z nedávného konfliktu o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

Rheinmetall uvedl, že věž jde bez problémů instalovat na bojových vozidlech, které produkuje, ať už je to kolový Boxer, nebo pásový Lynx. Ten se mimochodem uchází o zakázku na nové české BVP. Pravděpodobně by šel v případě zájmu umístit i na jiná vozidla, například Pandur II. Taková vozidla by vojákům mohla poskytovat mobilní protileteckou podporu přímo v boji, což je schopnost, již česká armáda v podstatě postrádá.

Jak nutná je v současnosti přímá protiletadlová podpora jednotek?

Zdroj: DefenseUpdate

Diskuze Vstoupit do diskuze
50 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články