Noční můra ruských pilotů: jakmile švédský protiletadlový systém RBS-70 zaměří cíl, téměř jistě ho i zasáhne. Šance na únik je malá

Švédský systém RBS-70 není naváděn za pomoci tepla, jak je tomu u těchto zbraní běžné. Z jeho zaměření de facto nelze uniknout. Ve výzbroji ho má i česká armáda.

Protiletadlový systém RBS-70 i Zdroj fotografie: Litevská armáda
                   

Jedním z nejobávanějších systémů MANPADS je pravděpodobně (a právem) švédský RBS-70. Od většiny přenosných protivzdušných systémů se zásadně liší, neboť nepoužívá navádění za pomoci tepla, což je typické například pro americké FIM-92 Stinger nebo ruské 9K38 Igla. A vedle toho disponuje střelami s mírně delším dosahem, než bývá u zbraní tohoto typu obvyklé. Obávat se ho přitom musí podle všeho i ruští vojenští piloti, kteří jsou vysíláni na Ukrajinu.

Systém RBS-70 využívá navádění laserem

Švédsko mělo vždy (coby neutrální stát) vyspělý zbrojní průmysl a v průběhu času dokázalo vyvíjet velmi schopné systémy. V 70. letech 20. století pak společnost Bofors začala pracovat na novém systému protivzdušní obrany s názvem RBS-70. Od tehdejších zbraní se měl odlišovat, protože systémy MANPADS v té době využívaly tepelného navádění, kdežto u švédské zbraně měly být střely naváděny za pomoci laserového paprsku, což letounu téměř znemožňuje zaměření vyrušit.

První verze systému RBS-70 vstoupila do služby v roce 1977, ale od té doby byl průběžně modernizován – v současné době již existuje čtvrtá generace s mnoha vylepšeními. Kupříkladu byl prodloužen dosah odpalovaných raket a nejmodernější střely BOLIDE zasáhnou cíl do vzdálenosti až 9 kilometrů ve výšce až 6 kilometrů. Létají přitom rychlostí Mach 2, a když dosáhnou cíle, odpálí hlavici, v níž jsou 3 000 kuliček z wolframu, což letoun nebo vrtulník s velkou pravděpodobností zničí.

Raketový RBS-70 je velice těžký

Zbraň má nicméně nevýhodou v hmotnosti, která dosahuje 87 kilogramů, což samozřejmě neumožňuje odpalování z ramene jako třeba v případě střel Stinger a Igla. Systém tvoří stojan se sedátkem a rozměrným zaměřovacím systémem, existují ale i varianty na vozidlech. Laserové navádění má také určité nevýhody – pokud má letoun detektor laserového paprsku, může pilot vědět, že je zaměřený a změnit podle toho taktiku nebo se rovnou stáhnout. Samotná obsluha zbraně je potom poměrně náročná a vyžaduje velmi pečlivý trénink.

O kvalitách raketového systému však nelze pochybovat, vždyť ji má ve výzbroji dvacítka států, a to včetně České republiky, která si pořizuje i nejmodernější verzi. Na sociálních sítích se také objevila první fotografie ukrajinského vojáka se systémem RBS-70. Zda ho Ukrajina dostala přímo ze Švédska, nebo od jiné spřátelené země, není zcela jasné. Ale pro ruské piloty, kteří jsou vysíláni odstřelovat pozice ukrajinské armády, půjde jistě o vážnou hrozbu.

RBS-70 NG v Česku

Znáte další systém podobný RBS-70?

Zdroj: TechWp
Diskuze Vstoupit do diskuze
119 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články