Švédský senzor váží 3 kg a vejde se do batohu. Nepřítele vidí v okruhu 360°, ale sám je neviditelný

Představte si válec vysoký 35 centimetrů a široký jako plechovka barvy. Voják ho vytáhne z batohu, postaví na lehký stativ a za pár minut má v tabletu obraz celého elektromagnetického okolí: každý radar, každý datalink, každou emisi, kterou protivník vypustí do éteru. Sám přitom nevysílá ani foton rádiové energie. Pro nepřátelské detektory neexistuje. Tohle je Saab Sirius Compact R-ESM a jeho příběh ukazuje, jak se elektronický boj přesouvá z obřích vozidel do rukou malých taktických jednotek.

Tři kilogramy, které mění pravidla hry

Rodinu Sirius Compact představil Saab oficiálně již v květnu 2022 a od té doby ji průběžně rozšiřuje. Nejmenší varianta určená pro drony váží přibližně 3 kg, ale celá rodina se podle produktového listu z prosince 2025 pohybuje v rozmezí 3,3 až 5,8 kg podle konkrétní verze. Výška se liší od 35 do 48 centimetrů, průměr od 15 do 17 centimetrů. I ta nejtěžší konfigurace je pořád něco, co jeden voják bez problémů unese v batohu vedle zbraně a munice.

Klíčové parametry radarové varianty R-ESM:

• Frekvenční rozsah: 1–18 GHz
• Azimutální pokrytí: 360° okamžitě, bez nutnosti otáčení
• Směrová přesnost: pod 2° RMS
• Hmotnost: 3,3–5,8 kg podle verze
• Příkon: typicky 60 W, napájení 14–32 VDC
• Rozhraní: standard CESMO (NATO STANAG 4658)

Čísla sama o sobě nevypadají dramaticky, dokud si neuvědomíte, že ještě před několika lety potřebovala armáda pro srovnatelnou schopnost vozidlo s anténním stožárem, generátorem a celou posádkou specialistů.

Neviditelný, protože mlčí

Výraz „neviditelný“ v titulku neznamená, že senzor opticky zmizí. Znamená něco důležitějšího: v elektromagnetickém spektru je němý. Sirius Compact pracuje čistě pasivně, pouze naslouchá cizím emisím, nic nevysílá. Pro protivníkovy systémy elektronického průzkumu prostě neexistuje žádná rádiová stopa, kterou by mohly zachytit a zaměřit.

A právě tady se skrývá zásadní taktická výhoda. Válka na Ukrajině, která trvá už déle než čtyři roky, opakovaně ukázala, co se stane s tím, kdo vysílá. Aktivní radar prozradí svou polohu, rytmus činnosti i typ systému a otevírá cestu protiradarovým střelám, dělostřeleckým úderům nebo naváděným dronům. Americké kongresové slyšení o boji v elektromagnetickém spektru připomnělo i případy, kdy ruské síly využívaly emise mobilních telefonů ukrajinských vojáků k překvapivým dělostřeleckým úderům. Kdo vysílá, ten se stává cílem. Kdo mlčí a poslouchá, ten přežívá.

Saab přímo uvádí, že pasivní síť dovolí protivzdušné obraně držet vlastní radar vypnutý až do poslední chvíle a zapnout ho teprve ve chvíli, kdy je střela připravena k odpálení. Tichý senzor tak funguje jako předsunuté ucho, které varuje dřív, než je třeba odhalit vlastní pozici.

Síť místo jednoho oka

Jeden senzor Sirius Compact dokáže určit směr, ze kterého přichází nepřátelský signál. To samo o sobě stačí na včasné varování: voják ví, že někde v daném azimutu operuje nepřátelský radar nebo letoun. Skutečná síla ale nastupuje ve chvíli, kdy se na terén rozmístí více senzorů.

Princip je geometricky jednoduchý: každý senzor změří úhel příchodu signálu a průsečíky těchto směrových linií z několika míst vzdálených od sebe řádově kilometry dají polohu cíle. Saab v oficiálním magazínu uvádí, že jeden operátor může přes tablet s aplikací TRS Lite řídit až pět senzorů současně. Více takových svazků pak spravuje pokročilejší systém TRS 9EW.

Jako veřejný příklad dosahu Saab prezentuje detekci startujícího letounu na vzdálenost 190 kilometrů, jakmile se stroj objevil nad radiovým horizontem. Dosah ovšem není pevné číslo. Závisí na síle protivníkova vysílání, frekvenčním pásmu, výšce letu a konfiguraci terénu. Tichý objekt bez emisí senzor nezachytí, to je daň za pasivní princip.

Právě v tom spočívá největší posun oproti minulosti. Malá jednotka dnes může rozprostřít několik tichých uzlů a vytvořit lokální elektromagnetickou síť tam, kde dřív bylo potřeba těžké vozidlo nebo stacionární stanoviště. Průzkumná četa, předsunutá hlídka, dokonce dron: všichni se stávají součástí distribuované sítě, která vidí, aniž by byla viděna.

Kde stojí konkurence

Pasivní elektronický průzkum není vynálezem Saabu. Česká firma ERA vyrábí systém PLESS určený pro dlouhodobý přeshraniční a námořní průzkum, jenže jde o stacionární nebo vozidlovou kategorii s většími anténními aperturami a strategickým dohledem. Čínský DWL002 je vícestaniční pasivní detekční systém pro protivzdušnou obranu s udávanými dosahy řádu stovek kilometrů, ale opět v úplně jiné hmotnostní třídě. Ruský komplex Avtobaza-M slouží k pasivní lokaci, ovšem i ten je popisován jako větší pozemní systém; přímý oficiální ruský datasheet k batohovému ekvivalentu se nám ve veřejných zdrojích dohledat nepodařilo.

Sirius Compact tedy nesoutěží s těmito systémy o strategický dohled. Stojí v jiné kategorii: je to rozprostřitelný taktický uzel pro malé jednotky, který doplňuje větší systémy zespodu. A právě tato kategorie dosud v mnoha armádách prakticky chyběla.

Od prototypu k sériové výrobě, a k NATO

Saab v lednu 2025 otevřel novou výrobní linku v Tampere ve Finsku a uvádí, že Sirius Compact vstoupil do objemové sériové výroby. Systém má přidělený NATO Stock Number a lze ho pořizovat přes agenturu NSPA, což výrazně zjednodušuje akvizici pro členské státy Aliance. V říjnu 2024 přibyla komunikační varianta L20C pro zachycení komunikačních signálů a v květnu 2026 pevná panelová verze L24R.

Pro českou armádu je zajímavý i standard CESMO, který Sirius Compact podporuje; český registr obranné standardizace vede příslušný STANAG 4658 a technická cesta ke sdílení dat s českými jednotkami existuje. Veřejné potvrzení české objednávky se nám ovšem zatím nepodařilo dohledat.

Co se výcviku týče, Saab tvrdí, že systém nevyžaduje roky specialistického školení. Při nezávislém testu popsaném ve firemním magazínu pěchota po krátkém uvedení zvládla senzor rozvinout a zprovoznit během několika minut.

Válka o elektromagnetické spektrum se vede tiše, bez výbuchů a bez záběrů pro večerní zprávy. Ale rozhoduje o tom, kdo na bojišti přežije a kdo ne. Tříkilový válec v batohu švédského vojáka je možná nejdůležitější zbraň, která nikdy nevystřelí.