Ukrajině pomáhá i francouzsko-německý MILAN. Nejnovější verze této protitankové zbraně je stále velmi účinná, zlikvidovala i Abrams

Protitankové zbraně pracují na různých principech. Starší verze za sebou táhnou kabely, po kterých dostávají pokyny, aby se přesně zaměřily na cíl.

i Zdroj fotografie: David Monniaux / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Mezi doslova hromadou druhů protitankových zbraní, které v posledních týdnech dostala Ukrajina, se objevil jeden starší typ, o němž se moc nemluví. Jde přitom o velmi rozšířenou zbraň po celém světě, ale také o starší konstrukci, která není tak sofistikovaná jako třeba Javelin. Přesto francouzsko-německá střela MILAN (Missile d’infanterie Léger Antichar) dokáže s nejnovějšími hlavicemi ničit i tanky s reaktivní ochranou. Měly by je mít i BVP Marder, o nichž se spekuluje, že je na Ukrajinu Německo přece jen dodá.

Vývoj začal již v 60. letech

Jde o tankovou zbraň druhé generace. S její konstrukcí se začalo již v roce 1962 ve společné francouzko-německé společnosti Euromissile. Vojskové zkoušky byly završeny v roce 1972, sériová výroba i přijetí do služby celého systému MILAN proběhly v roce 1973. Používá poloautomatický naváděcí systém s řízením po drátě. Systém sleduje střelu, která má v zadní části infračervený nebo elektronický zářič.

Z jednotky, ve které operátor drží zaměřený cíl, pak po rychle se odvíjejícím tenkém drátu dostává příkazy k letu. Díky drátu nemůže být rušena elektronicky ani světlicemi. Ovšem po celou dobu letu se střelec nesmí hnout z místa. Systém se skládá ze dvou částí – z odpalovací jednoty a vlastní střely. Současná verze MILAN 3 má odpalovací a naváděcí jednotku umístěnou na stativu, aby byla při střelbě stabilní.

Zařízení je 1,2 metru dlouhé a jeho hmotnost je 16,4 kilogramu. Samotná střela váží v poslední verzi 7,1 kilogramu. Může ho tedy přenášet jeden voják, ale bývá často namontované i na různá vozidla. Nevýhodou starších verzí MILANu je, že nebyly odolné vůči infračerveným rušičům, jako je např. ruský systém Štora. Poslední verze střel jsou ale mnohem odolnější i vůči tomuto typu rušení.

Překonají i velmi silný pancíř

První modely MILANu měly rakety ráže 103 milimetrů, ale u druhé verze MILAN 2 (od r. 1984) se zvětšila na 115 milimetrů a byl přidán distanční zapalovač. Ráže se nezměnila ani u vylepšené verze MILAN 2T (1991), ale raketa byla vybavena tandemovou hlavicí, první kumulativní nálož 30 mm na špici slouží k iniciaci dynamického pancéřování a poté teprve vybuchuje hlavní 115mm kumulativní nálož, která pak probíjí obnažený pancíř až do síly 880 mm.

Poslední verzí je MILAN 3, s ráží již 125 mm (od r. 1996). Také u ní byly instalovány tandemové hlavice pro překonání reaktivního pancíře. Nejnovější modely tak zvládají prorazit až 1 000 milimetrů RHAe, a jsou tedy pro ruské tanky jednoznačně smrtelné. Modernizované střely používané v systému MILAN 3 dnes mají hmotnost 7,3 kg, celý nový systém váží 25,5 kg, má již vyřešený minimální dostřel.

Ten je snížen na hodnotu 25 metrů (hlavně pro boj v městské zástavbě) a maximální dolet rakety se udává stále v rozmezí 1850–2000 metrů. Má modifikované odpalovací zařízení s laserovým zaměřovačem se zvýšenou odolností vůči rušení. Jako účinné zařízení proti rušičkám byla také instalace nového infračerveného stroboskopu se xenonovou infračervenou pulzní výbojkou namísto klasické infračervené stopovky v zadní části střely .

MILAN zřejmě dokázal zlikvidovat i Abrams

Protitankovou zbraň MILAN může přenášet jeden voják, ale její obsluhu standardně tvoří dva vojáci. Vlastní střelec, který iniciuje zaměřovací systém a po výstřelu rakety drží v něm cíl. Pomocník většinou nese dvě střely, aby se dala střelba zopakovat. Vycvičená obsluha zvládne vypálit i třikrát za minutu.

Po výstřelu z tubusu se z letícího tělesa rakety vysunou stabilizační křidélka. Střela letí asi půl metru nad přímkou viditelnosti mezi zaměřovacím systémem a cílem, aby do ničeho nenarazila. Exploduje, i když narazí pod velmi vysokým úhlem. Verze až po model MILAN 2T musí střílet minimálně na vzdálenost 400 metrů a doletí až na 2 000 metrů. Rychlost střely je 200 m/s.

MILAN se dostal do výzbroje asi 40 zemí, včetně mnoha členů NATO. Má za sebou i řadu bojových nasazení, kde se ukázalo, že je velmi efektivní. Třeba Čad díky těmto střelám namontovaným na terénních automobilech úspěšně likvidoval libyjské tanky. Je známo, že rakety dostaly i kurdští Pešmergové. Při střetech s iráckou armádou měli touto zbraní zlikvidovat i irácký tank Abrams.

Jakou pomocí jsou pro Ukrajinu střely typu MILAN?

Zdroj: ArmyTechnology

Diskuze Vstoupit do diskuze
103 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Vstup Ukrajiny do EU: Zelenského nový dokument nepotěší
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Rusko se našich nových tanků od Německa nebojí, protože jsou z 90. let. Je fakt, že naší šanci na obranu nijak nezvýší
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Rizikem cystitidy (zánětu močového měchýře) je rozšíření infekce do ledvin: Tipy na prevenci a léčbu
adbz.cz
adbz.cz
Naše babičky myly skleničky octem a rýží. Tak se dají vyčistit i úzké nádoby a veškeré sklo se bude lesknout