Wagnerova skupina měla (a možná stále má) ve výzbroji všelijaké těžké zbraně, jejichž počet i síla se plnohodnotně vyrovnává armádě menší země.
Wagnerova skupina podnikala dlouhé měsíce útoky proti ukrajinským pozicím v Bachmutu a jeho okolí. Aby toho byla schopna, dostala k dispozici mj. těžkou techniku, a svou výzbrojí se regulérně vyrovnala (nebo možná někdy i předčila) ruským vojenským jednotkám. Po červnové vzpouře musí většinu těchto zbraní odevzdat armádě, a je nepochybné, že měli ruští žoldnéři to téměř nejlepší, co se dá na ruském trhu se zbraněmi sehnat.
Tanků měli Wagnerovci vícero typů
Asi nejviditelnějšími zbraněmi ve výzbroji byly tanky; s některými vyjeli i do ulic nebo s nimi táhli na Moskvu. Známým typem je T-80BV, tedy modernizovaná verze tanku T-80 s plynovou turbínou, díky níž dosahuje rychlosti až 80 km/h. Vybaven je reaktivním pancéřováním Kontakt-1, které mu zvyšuje odolnost proti běžným kumulativním hlavicím, a dostal i vylepšenou verzi děla ráže 125 mm schopného vystřelovat protitankové řízené střely 9K112 Kobra.
The red-painted word on the front of this #Wagner tank in #RostovOnDon is
Сибирь
Siberia.
The intended destination of #Prigożyn (to take back all of #Russia)??
Or their plan for #Putin? pic.twitter.com/WchCpozATX— Hugh Sykes (@HughSykes) June 26, 2023
Wagnerovcům se ale dostaly do rukou i modernější tanky, jedním ze zaznamenaných je T-90S, což je trochu paradox, protože jde o exportní verzi tanku T-90A. Pravděpodobně ale zůstala u výrobce Uralvagonzavod, a tak ji prostě přidělili žoldnéřům. Tank má již na svém povrchu lepší reaktivní pancéřování Kontakt-5, které obstojí i proti tandemovým hlavicím nebo kinetickým penetrátorům. Vybaven je navíc i aktivním rušicím systémem Štora-1.
K dispozici měli i protivzdušný systém
Vedle toho potřebovali Wagnerovci i obrněná vozidla a bojová vozidla pěchoty – konkrétně měli k dispozici třeba BMP-3, které vyžadovali 3člennou osádku a uvezlo výsadek až 7 plně vyzbrojených vojáků. Vozidlo je přitom poměrně unikátní, neboť má dvojici kanonů – prvním je nízkotlaký kanon 2A70 ráže 100 milimetrů, a druhým rychlopalné dělo 2A42 ráže 30 milimetrů; k dispozici ale byly také protitankové střely. Na silnici pak může vozidlo dosahovat rychlosti až 72 km/h a dojet do vzdálenosti 600 kilometrů.
Vcelku pozoruhodné pak bylo, že dalo Rusko žoldnéřům i systémy protivzdušné obrany. Jedním z nich byl starší systém 9K35 Strela-10 s možností zasahovat cíle do vzdálenosti až 5 km, ačkoliv je dnes považovaný za zastaralý. Wagnerovci však používali i moderní Pancir, což je duální systém s vlastním radarem a vyzbrojený raketami s dosahem až 18 km. Na krátkou vzdálenost pak může využívat dvojitý autokanon 2A38M s kadencí 2 500 ran/minuta na každou hlaveň.
V minulosti šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin také prezentoval využívání letadel jako Suchoj Su-24 Fencer nebo Mikoyan MiG-29 Fulcrum, ale není jasné, zda patřila jeho skupině, anebo je měl jen půjčené od letectva. K dispozici pak žoldnéři určitě měli i dělostřelectvo a raketomety, veřejně se chlubili, že do něj nakupovali munici v Severní Koreji. Na záběrech z jejich působení byly vidět i desítky vojenských nákladních automobilů Kamaz 5350 a dalších, obrněný transportér BRT-82A nebo vojenská obrněná vozidla GAZ-2975 Tigr.
Například video zveřejněné ruským ministerstvem obrany pak ukazuje, že měli Wagnerovci k užívání nejméně tuto techniku (jejíž předání už mělo proběhnout):
- lehká obrněná vozidla MT-LB
- 2B9 Vasilek poloautomatické 82mm minomety
- TM-62 protitankové nášlapné miny
- 120mm samohybné minomety 2S9 Nona
- 152mm tažené houfnice D-1
- 152mm samohybná polní děla 2S5 Giatsint-S
- 152mm tažená polní děla 2A36 Giatsint-B
- nákladní automobily s 57mm protiletadlovými kanóny S-60
- tažená protitanková děla