Červencová bilance ukrajinských Sil bezpilotních systémů přinesla rekordních 53 755 zasažených cílů za jediný měsíc, a drtivá většina z nich padla přímo na frontovou linii.
Když si člověk představí dronovou válku na Ukrajině, vybaví se mu nejspíš hořící rafinerie v Rusku, exploze na krymských základnách nebo ohnivé záběry z nočních úderů stovky kilometrů za frontou. Jenže čísla, která 1. srpna zveřejnil velitel ukrajinských Sil bezpilotních systémů (SBS) Robert Brovdi s volacím znakem „Maďar“, říkají něco jiného. Rozhodující dronová válka se neodehrává v ruském týlu. Odehrává se tři a půl kilometru od zákopů, v bahně a prachu frontového pásma, kde každý den dopadne na ruské pozice v průměru 1 734 úderů.
Matematika jednoho měsíce
Brovdiho červencový souhrn, zveřejněný na jeho oficiálním telegramovém kanálu, rozkládá měsíc na holá čísla. Za 31 dní provedly jednotky SBS celkem 230 843 bojových misí, zhruba 7 447 denně. Z toho 128 tisíc bylo úderných a 102 tisíc průzkumných. Výsledek: 53 755 unikátních nepřátelských cílů zničených nebo zasažených a 11 609 případů vyřazeného ruského personálu. Denní průměr tak vychází na 1 734 cílů a 374 vyřazených vojáků.
Důležitá poznámka: primární zdroj nerozlišuje mezi mrtvými a raněnými, pracuje s agregovanou kategorií ztrát. A jde o veřejně vykázaná ukrajinská data z jednotného elektronického evidenčního systému SBS, nikoli o nezávisle auditovanou statistiku. Čísla se podle oficiální tabule SBS do 24 hodin korigují zpětnou rozvědkou, ale nezávislý vnější audit veřejně dostupný není.
I s touto metodickou brzdou jsou objemy ohromující. A hlavně ukazují, kde se skutečná dronová válka vede.
Smrtící zóna tři a půl kilometru od zákopů
Brovdi ve svém příspěvku výslovně říká, že chce „rychle rozptýlit“ zkreslený mediální obraz, podle kterého jsou SBS hlavně nástrojem hlubokých úderů. Čísla mu dávají za pravdu: 95,1 % červencových zásahů, konkrétně 51 147 cílů, spadá do taktické hloubky s průměrnou vzdáleností pouhých 3,73 km od linie bojového styku. Jen 4,4 % (2 415 cílů) zasáhlo operační hloubku a přibližně 0,5 % cílů leželo ve strategické vzdálenosti.
Co to v praxi znamená? Ukrajinské drony systematicky ničí vše, co se v bezprostředním frontovém pásmu hýbe nebo stojí: pěchotu v zákopech, kryty, lehkou techniku, antény, sklady munice, startoviště nepřátelských dronů, logistické uzly. Ukrajinské ministerstvo obrany v dubnu popsalo tento přístup jako doktrínu „Drone Line“, tedy vytvoření permanentní smrtící zóny do hloubky 10 až 15 km, v níž se nepřítel nemůže posouvat bez ztrát. Podle ministerstva jednotky SBS zasahují jeden ze čtyř cílů na celé frontě.
Nejde tedy o ojedinělé spektakulární údery, ale o soustavný, průmyslový tlak. Kombinace masového průzkumu a okamžité palebné reakce (102 tisíc průzkumných letů měsíčně živí 128 tisíc úderných) vytváří cyklus, ve kterém je detekce a zásah otázkou minut. Prezident Zelenskyj už v lednu uvedl, že drony ničí přes 80 % nepřátelských cílů. Červencová data naznačují, že tento podíl dál roste.
Nejsilnější měsíc roku, a trend stoupá
Červenec nebyl výjimkou, ale zatím vrcholem strmé křivky. Měsíční data SBS od ledna do července 2026 ukazují nepřetržitý nárůst:
| Měsíc | Zasažené cíle | Vyřazený personál |
|---|---|---|
| Leden | 27 759 | 4 885 |
| Únor | 27 332 | 4 790 |
| Březen | 37 152 | 5 216 |
| Duben | 40 155 | 4 876 |
| Květen | 44 138 | 4 619 |
| Červen | 50 147 | 9 746 |
| Červenec | 53 755 | 11 609 |
Meziměsíční skok z června na červenec představuje asi 7% nárůst v počtu cílů a 19% nárůst ve vyřazeném personálu. Od ledna se počet zasažených cílů téměř zdvojnásobil. Personální ztráty ruské strany způsobené drony se za půl roku více než zdvojnásobily.
Reuters už v červnu psal, že ukrajinská kampaň střednědosahových dronů omezila zásobování ruské fronty a přibrzdila její postup téměř do zástavy. Analytik Michael Kofman k tomu podle Reuters doplnil střízlivou poznámku: samotná dronová převaha nestačí k širšímu odtlačení ruských sil bez koordinované pozemní ofenzívy. Drony tedy frontu drtí, ale samy ji neprolomí.
Co přijde na podzim
Brovdi svůj červencový souhrn nezakončil oslavou. Naopak, varoval. Mluví o „podzimní bunkrové mobilizaci“ a očekává, že v období od října 2026 do března 2027 Rusko nasadí až 500 tisíc dalších vojáků nejméně ve čtyřech směrech. Je to jeho operační prognóza, ne nezávisle potvrzený odhad západní analytické instituce, ale signál je jasný: SBS se připravují na to, že tlak na frontě ještě zesílí.
Rusko se přitom adaptuje. Elitní dronová jednotka Rubikon se podle Reuters snaží ukrajinskou výhodu ve střední hloubce neutralizovat. Právě proto je jednou z hlavních priorit ukrajinských střednědosahových operací ničení ruské protivzdušné obrany, radarů, prostředků radioelektronického boje a logistických uzlů, tedy rozbíjení obrany, kterou Rusko buduje jako odpověď na ukrajinskou dronovou dominanci.
Paralelně s frontovou prací pokračuje i kampaň „Krymský rubilnik off“, tedy energetická izolace okupovaného Krymu. K 29. červenci Brovdi uváděl 164 zasažených energetických cílů na poloostrově a okupovaných územích, od trafostanic po rozvodné uzly v Kerči, Feodosii či Jevpatoriji. Strategický cíl je jasný: odříznout Krym jako vojenské předmostí.
Česká stopa a širší kontext
Česká republika je členem mezinárodní Drone Coalition a české ministerstvo obrany letos v březnu prezentovalo kolínskou firmu U&C jako jednoho z největších evropských výrobců bezpilotních systémů s ambicí dodávat i na Ukrajinu. Přímý veřejný důkaz, že konkrétní červencové výsledky SBS stojí na českých komponentech, se nám ale dohledat nepodařilo; 95 % dronů pořizovaných pro ukrajinské obranné síly je podle kyjevského ministerstva obrany domácí výroby. Česká role spočívá spíš v muniční iniciativě a koordinaci než v přímém napojení na tuto konkrétní bilanci.
Pro zastánce pokračující české podpory Ukrajiny jsou ale červencová čísla silným argumentem: levné, škálovatelné bezpilotní kapacity mají měřitelný efekt přímo na frontě. Každý den 374 vyřazených ruských vojáků, každý den 1 734 zničených nebo zasažených cílů; to není abstraktní statistika, ale konkrétní brzdná síla proti armádě, která se prezentuje jako druhá nejsilnější na světě.
Tři a půl kilometru od frontové linie, v prachu a hluku, kde žádná kamera netočí efektní záběry pro sociální sítě, se rozhoduje víc než u hořících rafinérií. Právě tam ukrajinské drony proměňují válku v každodenní aritmetiku ztrát, a zatím ji vyhrávají.