Rusko v noci z 29. na 30. července 2026 vyslalo na Ukrajinu 284 dronů a 74 raket. Ničivost útoku neurčil počet cílů, ale jejich skladba.
Číslo 358 samo o sobě není rekord. V červnu Moskva dokázala vypustit přes 700 vzdušných cílů najednou. Tentokrát ale udělala něco jiného: výrazně navýšila podíl raket, hlavně balistických, a zamířila přesně tam, kde je ukrajinská protivzdušná obrana nejslabší. Výsledek: zásahy ve dvaceti lokalitách od Kyjeva po Lvov, nejméně deset mrtvých, přes padesát zraněných a střela Ch-101, která dopadla na polské území. Menší salva, větší škody. A jasný signál, že Kreml přestal hledat univerzální klíč k prolomení celé ukrajinské obrany a místo toho systematicky tlačí na její nejtenčí místo.
Anatomie salvy: proč záleží na složení, ne na součtu
Ze 74 raket tvořilo devět balistické střely typu Iskander-M, S-400 a severokorejské KN-23. Dalších 61 bylo střel s plochou dráhou letu, Ch-101 a Kalibr. Čtyři byly protilodní Zirkon nebo Onyx. Zbytek salvy, tedy 284 kusů, tvořily útočné a klamné drony.
Proti dronům a části střel s plochou dráhou letu si Ukrajina vede dobře. Z 358 cílů sestřelila nebo potlačila 320, konkrétně 265 dronů, 54 střel s plochou dráhou letu a jednu balistickou raketu. Jenže právě ta balistická vrstva je problém. Šest balistických střel dopadlo na cíl. Tři protilodní rakety rovněž prošly. A právě tyto průniky způsobily disproporční část škod.
Volodymyr Zelenskyj to pojmenoval už 6. července v projevu po předchozím útoku: „Problém s balistickými střelami má jediné vysvětlení, nedostatek interceptorů.“ Proti Kalibrům a dronům funguje obrana spolehlivě. Proti Iskanderům a KN-23 jednoduše nemá čím střílet.
Červenec versus červen: posun, který mění pravidla
Měsíční statistiky ukazují, kam Rusko směřuje. V červnu 2026 vypustilo na Ukrajinu 5 749 dronů a 181 raket. V červenci to bylo 4 606 dronů a 376 raket. Drony klesly o dvacet procent. Rakety narostly o sto osm procent. Podíl raket na celkovém součtu se posunul z přibližně tří procent na sedm a půl.
Nejde o ústup od dronů, ty stále tvoří páteř ruských útoků. Jde o doplnění raketového tlaku tam, kde má nejlepší poměr účinku k obraně. Analytici ISW/CTP tento posun popisují jako záměrné využití nedostatku protibalistické munice. Ruský proválečný zdroj, který ISW cituje, navíc přiznává, že masové nasazení íránských dronů Šáhid do hloubky Ukrajiny naráží na nasycenou obranu. Drony Ukrajina ničí. Balistika prochází.
K tomu se vrátily severokorejské KN-23. Podle Zelenského šlo v obci Radušne poprvé po delší přestávce předběžně o severokorejskou balistickou střelu, první potvrzené nasazení tohoto typu zhruba od léta 2025. Nové dodávky z Pchjongjangu zjevně obnovily zásobu, kterou Rusko mezitím vyčerpalo.
Střela v Polsku: akceptované riziko, ne náhoda
Jedna ze střel Ch-101 dopadla v obci Tarnawa-Kolonia na polském území. NATO okamžitě aktivovalo v Polsku dva stíhací letouny, útočný vrtulník a další dvě letadla a zapnulo pozemní obranu. Generální tajemník Mark Rutte incident označil za „další bezohledný čin Ruska a nebezpečný důsledek války proti Ukrajině.“
Polský premiér Donald Tusk řekl, že nic nenasvědčuje tomu, že by cílem bylo Polsko. Tvrdý důkaz o záměrném útoku na aliační území ve zdrojích není. Ale rámování ISW je přesnější: Kreml nezamířil na Polsko, ale přijal riziko, že se to stane, jako akceptovatelné. Při útocích na západní Ukrajinu (Lvovskou, Ivano-Frankivskou oblast) se trajektorie střel přibližují polské hranici na desítky kilometrů. Že jedna z nich přeletí, je otázka statistiky, ne úmyslu.
Polsko přitom vstupovalo do incidentu v už zvýšeném bezpečnostním režimu: do 31. srpna 2026 platí na celém území alarmové stupně BRAVO a BRAVO-CRP, na vybraných železničních tratích stupeň CHARLIE. Incident tedy nepadl do normálního provozu, ale do prostředí, kde se s eskalací počítalo.
Pro Česko a celou Alianci to znamená potvrzení, že ruské údery na západ Ukrajiny reálně přelévají riziko do prostoru NATO. Ne jako cílený útok, ale jako vedlejší produkt bezohlednosti. Právě proto je ukrajinská protivzdušná obrana první linií ochrany i pro sousední státy.
Co může slabinu zacelit
Krátkodobě existuje jediné řešení: okamžité dodávky interceptorů pro systémy Patriot. Zelenskyj v rozhovoru pro Axios z 29. července uvedl, že ukrajinské zásoby těchto střel jsou téměř vyčerpané a že americké zásoby navíc odčerpala válka s Íránem. Při třech až pěti velkých balistických útocích měsíčně, z nichž každý zahrnuje třicet až čtyřicet balistických střel, je spotřeba interceptorů brutální.
Střednědobě se rýsuje víc cest. Francie a Itálie 14. července otevřely Ukrajině cestu k licenční výrobě střel Aster 30 a k budoucím systémům SAMP/T nové generace. První komponenty mají přicházet postupně, plné nové systémy od roku 2027; přechodné období pokryjí dva stávající komplexy SAMP/T. Na summitu NATO v Ankaře Polsko podepsalo záměr na evropské servisní centrum pro střely PAC-3, průmyslový přesah, který ukazuje, že dopad střely na polské území akceleruje i výrobní kapacity, nejen politické deklarace.
Nic z toho ale nepomůže zítra. A Zelenskyj 29. července varoval, že Rusko připravuje další masivní úder.
Moskva nenašla způsob, jak systematicky prolomit celou ukrajinskou obranu. Našla ale díru, a tlačí do ní vším, co má. Dokud se ta díra nezacpe interceptory, bude každá další salva bolet víc, než by měla.