Americká armáda je v rozkladu, má silný nedostatek vojáků a noví se nehlásí. Řešením má být i cizinecká legie

Služba v ozbrojených složkách Spojených států amerických platila dlouho za extrémně prestižní záležitost. Jenomže jak Armádní Zpravodaj zjistil, v poslední době náboráři Pentagonu naráží na něco pro ně nezvyklého – na nedostatek rekrutů! Pro ozbrojené síly největší mocnosti světa to začíná být velmi ožehavý problém. Ale proč se tak děje a jaké hledá Amerika řešení?

Problém kouzla s čísly nevyřeší

Čísla mluví jasně – v loňském roce americká armáda naverbovala 54 000 nových rekrutů, ale problém je v tom, že jich měla v plánu nabrat 65 000. O něco lépe na tom bylo letectvo, které mělo v plánu nabrat 26 800 nových letců, a plán tak nesplnilo „jenom“ o 3000 osob. Absolutně pak propadlo námořnictvo. To mělo v plánu zaměstnat 37 700 nových námořníků, avšak přihlásilo se jich pouze 30 236. Celkem tedy scházelo 41 000 nových branců. Jenom námořní pěchota a vysoce elitní hvězdné síly dosáhly svých plánů. Tak alespoň něco.

Je ovšem třeba zdůraznit, že poslední jmenovaní nabírali pouhých 110 zájemců. A důsledky nezájmu se již dostavují. V americké armádě nyní slouží 445 000 žen a mužů, což je nejméně od doby před 2. světovou válkou. Na problém jde ale Pentagon věru šalamounsky – díky posílení stavů náborářů a zahájení moderních internetových kampaní za účasti hvězd jako Dwayne „The Rock“ Johnson, snížením plánů na počet přijatých, snížením požadavků, a naopak zvýšením věkové hranice z 39 na 41, se pro letošek zatím daří plán plnit.   

Armáda už mladé neláká

Armádní Zpravodaj soudí, že je zmíněné klid před bouří a vojáci si to dobře uvědomují. Opět nechme promluvit čísla – pouhých 23 % mladých Američanů mezi 18 a 25 lety je schopno aktivní vojenské služby. Zbytek ji schopen není kvůli zdraví (omezující je především vlna obezity), závislostem na drogách a alkoholu, či záznamu v rejstříku. Přidávají se ovšem i další faktory, s nimiž armáda bojuje jenom těžce. V první řadě je to růst platů v civilní sféře. Mladí lidé si dnes často i ve fastfoodech vydělají více než službou vlasti, a to bez ohrožení života a cestování.  

iZdroj fotografie: US ARMY/ Public Domain

Důležitou roli ve volbě budoucí vojenské kariéry hraje i rodinná tradice. V současné době pochází až 79 % vojáků z vojenských rodin. A právě život v armádě plný stěhování a desetiletí válek mimo Ameriku mnohé z dítek z těchto rodin od služby v armádě odrazuje. Redakce Armádního Zpravodaje připomíná, že jsou velký problém i tzv. kulturní války a woke politika dnes prosazovaná ve vojsku. Mnohým konzervativně vychovaným mladým lidem z jihu USA se to nezamlouvá, zatímco mladí liberálové naopak armádu pro její životní styl také nevyhledávají.

Žádná dobrá řešení

Nepříjemná je situace především pro US NAVY, která vedle vojenské flotily provozuje pro svoje účely i nákladní obchodní flotilu, jíž obsluhují civilní námořníci. Po těch je však v civilním sektoru velká poptávka a vojáci jim v platech nemohou konkurovat. Redakce Armádního Zpravodaje zjistila, že proto bude nyní odstaveno kvůli nedostatku personálu 17 lodí. Námořnictvo se tedy chytá jakéhokoliv stébla naděje. Od příštího roku by například měl být rozšířen program najímání filipínských námořníků, kteří by měli nahradit Američany. Podobné plány pak spřádá i vedení Pentagonu pro ostatní složky ozbrojených sil.

iZdroj fotografie: US Army / Public Domain

Cizinci by se ovšem měli vedle pozic pro civilní zaměstnance dostat i k bojovým jednotkám. Taková cizinecká legie má pro USA mnoho výhod. Politikům by se uvolnili ruce a mohli by vojsko nasazovat bez ohledu na jeho ztráty. Mnoho prostředků by bylo navíc ušetřeno na výsluhách. Odměnou pro cizince by byl plat a občanství. Na druhou stranu by bylo nutno počítat s neloajalitou takových branců a velké problémy by byly i s komunikací. V pilotním projektu by měli být vybráni občané států Latinské Ameriky. Zda se však skutečně takto podaří tento problém vyřešit, je ve hvězdách.