Aktuálně ohrožují drony jak jednotlivé vojáky, tak dělostřelecké systémy nebo ty nejodolnější obrněnce. Jenomže jejich pancíř nelze zvedat donekonečna, tak konstruktéři nasazují různá řešení, mezi nimiž jsou i systémy aktivní ochrany. Konkrétně Rusko má vlastní Arena-M, ale jak se redakci Armádního Zpravodaje podařilo zjistit, v praxi si s nimi moc dobře neporadí. S odvoláním na ruské vojenské analytiky to uvádí Defence-Blog.

Rusům chybí pro Arenu-M vyspělá technologie

Arena-M je systém aktivní ochrany původem z Ruska. Jeho úlohou je ochrana bojových obrněných vozidel, primárně tanků, ale počítáno s ním je i na transportérech, BVP, a nejspíše též na dalších systémech, před zničením lehkými protitankovými zbraněmi, protitankovými řízenými střelami (ATGM), a v neposlední řadě také bezpilotními letouny, uvádí Wikipedia.

Jak je u ruských inženýrů a propagandistů zvykem, vychválili ho a předčasně mu přiřknuli velmi dobré schopnosti – systém si měl dokonce poradit s americkou FGM-148 Javelin, která útočí na obrněnce seshora, kde mají nejslabší pancíř, a jak se opakovaně ukázalo, jejich ničivé následky nezmírní ani protidronové klece, jimiž pronikne a stejně obrněnce zničí.

Smáli se jim, a teď Rusko udalo nový směr. Tankové „boudy“ se pomalu stávají standardem. Budí rozpaky, ale na bojišti fungují dobře

Princip Arena-M, stejně jako jeho protějšků ve světě, je poměrně snadný – jakmile detekuje přilétající hrozbu, vypálí jednu nebo více obranných raket, které vybuchnou v její blízkosti, a zničí ji dříve, než zasáhne vozidlo. Využívá přitom Dopplerův radar, jehož signál se odrazí od cíle a analyzuje, jak pohyb objektu změnil frekvenci vráceného signálu, uvádí Wikipedia.

Navržen byl přitom již v roce 1993, a ačkoliv je postupně vylepšován, v bojích se nikdy pořádně neosvědčil, a nejspíše stále ani není v sériové výrobě, ačkoliv ho chtělo Rusko zpočátku osadit na tanky T-90M a T-80BVM, a později také na T-72B3 a T-72B3M. K tomu však nejenom nedošlo, ale nejspíše ani v dohlednu nedojde, protože nezvládá ani starší hrozby, natož nové.

Zájem ruské armády zřejmě klesá. Uralvagonzavod, největší tankový výrobce, oznámil rozsáhlé propouštění

Ruský obranný expert Viktor Murachovskij diskutoval o problémech s komponentami Arena-M ve svém technickém komentáři. Nejnovější fáze vývoje byla podle něj zaměřena na rozšíření rozsahu cílů, které může Arena-M detekovat a zaútočit na ně, včetně malých dronů.

Inženýři narazili v oblasti radaru, který má potíže s detekcí a klasifikací malých, málo viditelných cílů, zejména mini a mikro dronů vyrobených z rádiově průhledných materiálů, jako je plast. Při současné známé úrovni ruské radarové technologie nebylo takových detekčních schopností dosud dosaženo, a problém je i detekce, sledování a prioritizace cílů.

Je to vážné, Belgie požádala NATO o ochranu vojenských základen. Obává se dalších letounů

K problematice se pak vyjádřil také historik vojenských vozidel Andrej Tarasenko, podle nějž není správní tvrzení, že jsou problémy způsobeny konkrétně nízkou viditelností FPV dronů, protože jsou všechny vybaveny kovovými hlavicemi, které musí radar vidět. Ale ne ten ruský, což podle něj může u Arena-M znamenat vážnější problémy s detekcí, než ruské zdroje připouští.