Ukrajinský Azov učí Lotyše, jak se bránit drony a roboty. Ve Švédsku byl tak dobrý, že museli měnit scénáře cvičení

Dne 2. listopadu 2026 dorazili příslušníci 12. brigády speciálních sil „Azov“ do Lotyšska, aby tamní 1. rižské brigádě Zemessardze ukázali, jak vypadá obrana proti nepříteli, který masově nasazuje drony a pozemní roboty. Nešlo o přednášku s powerpointem. Lotyši si vyzkoušeli polní scénář s šesti operačními stanovišti, dvěma pro FPV drony, dvěma pro těžké bombardovací drony a dvěma pro bezpilotní pozemní vozidla, z nichž jedno neslo kulomet Browning a druhé plnilo průzkumnou roli. Velitel 6. praporu speciálního určení Ihor „Kraft“ Vovk, jeden z prvních lidí v Azovu, kteří zaváděli nízkolétající FPV průzkum, celý scénář řídil jako propojený bojový řetězec: detekce, úder, manévr, evakuace raněného. Přesně tak, jak to jeho jednotka dělá na frontě.

Co přesně Azov Lotyše učí

Výcvik v Lotyšsku nebyl jednorázová záležitost. Už v červenci 2026 podepsaly obě strany memorandum o spolupráci a od té doby probíhá systematická výměna zkušeností v oblastech od masového nasazení dronů přes řízení a průzkum až po ženijní a zdravotnické zabezpečení. Listopadové cvičení pak přidalo praktickou vrstvu: obranný scénář simuloval útok síly vybavené drony i pozemními roboty a lotyšští vojáci se učili reagovat kombinací FPV úderů na techniku, bombardovacích dronů na pěchotu a ozbrojeného UGV pro palebnou podporu v prostoru, kde by živý voják byl příliš exponovaný.

Proč zrovna Azov? Brigáda vznikla 5. května 2014 a od té doby prošla nepřetržitou bojovou zkušeností. Ve své struktuře má samostatný prapor bezpilotních systémů a disponuje velkým množstvím úderných dronů i těžkých bombardérů typu Vampire nebo Heavy Shot. Kombinace více než dvou let vysokointenzivní dronové války a specializace na FPV z ní dělá jednu z nejzkušenějších formací v Evropě v tomto typu boje.

Švédsko: 28 z 32 vozidel „zničeno“ za jediný útok

Ještě před lotyšským výcvikem si alianční armády ověřily, co ukrajinské dronové týmy dokážou, na vlastní kůži. V květnu 2026 se ve Švédsku konalo cvičení Aurora 26, 18 000 vojáků ze třinácti zemí, největší švédské vojenské cvičení za poslední roky. Švédsko přizvalo ukrajinské dronové specialisty v rámci partnerství JEF-Ukraine Enhanced Partnership a přidělilo jim roli takzvaného Red Teamu, nepřátelské síly, která měla testovat připravenost spojeneckých jednotek.

FPV týmy z brigád „Burevij“ a „Lubart“, spadajících pod 1. sbor Azov, předvedly výsledky, se kterými organizátoři nepočítali. Podle oficiálního webu sboru při jednom mechanizovaném útoku „zničily“ 28 z přibližně 32 vozidel. V jiné fázi překonaly obranu vojenského letiště za méně než dvacet minut, aniž ztratily jediný dron. Ukrajinský pilot v reportáži agentury AP popsal, že cvičení bylo třikrát zastaveno, protože západní jednotky hledaly lepší reakci na dronový útok.

Klíčový detail: NATO záměrně nasadilo spojenecké vojáky bez protidronové technologie, aby plánovači viděli reálný dopad dronové války na tanky a obrněná vozidla. Viděli. A museli scénáře několikrát korigovat, protože ukrajinští operátoři likvidovali techniku v takovém tempu, že ostatní jednotky nemohly cvičení dokončit. Část ukrajinské účasti musela být omezena.

Proč Pobaltí nemůže čekat

Lotyšsko není nepřipravená země, je v akutní fázi adaptace. Od září 2025 provozuje Centrum excelence pro autonomní systémy, buduje UAV Training Centre, otevřelo dronovou testovací střelnici v Sēliji a v roce 2026 přidalo do Drone Coalition dalších 50 milionů eur. Od ledna 2026 se drony učí ovládat i středoškoláci v rámci státní obranné výuky.

Jenže hrozba není hypotetická. V červnu 2026 sestřelily spojenecké stíhačky cizí dron nad lotyšským vzdušným prostorem. Ministři obrany všech tří pobaltských zemí vydali společné prohlášení o dronových incidentech nad územím NATO a tlačí na rychlejší posílení protivzdušné i protidronové obrany. Prezident Lotyšska veřejně zdůraznil strategickou roli 1. rižské brigády při ochraně Rigy a klíčové infrastruktury, tedy přesně té jednotky, kterou Azov cvičí.

Frontovou zkušenost z vysokointenzivní dronové války si ale Lotyši z logiky věci musí dovážet. A právě proto je spolupráce s Azovem zkratkou, která může zkrátit vlastní učicí křivku o roky.

Co to znamená pro NATO a pro Česko

Dronová válka už není okrajové téma aliančních konferencí. NATO slibuje přes bilion korun do protidronových schopností během pěti let a pětinásobné navýšení počtu vycvičených operátorů do konce roku 2027. Programy jako LCI-X a DiBaX, z nichž se část odehrává právě v Lotyšsku, mají urychlit cestu od experimentu ke standardní schopnosti.

Česko je součástí Drone Coalition vedené Lotyšskem a Británií, takže z transferu ukrajinských lekcí profituje i nepřímo. Přímo pak česká armáda v roce 2024 uspořádala ve Vyškově experimentální cvičení Drone Shield, inspirované podmínkami války na Ukrajině, s testy proti komerčním dronům, FPV i barážující munici. V rámci mise EUMAM čeští vojáci v roce 2023 vycvičili přes čtyři tisíce ukrajinských příslušníků. Společné cvičení přímo s Azovem ale v otevřených zdrojích doložené není.

Podstatný je celkový obraz: to, co alianční armády teprve testují po vrstvách (senzory, velení, efektory, protidronová ochrana), Ukrajinci přinášejí jako odzkoušený bojový řetězec. Detekce, zásah, rušení, přežití obsluhy, okamžitá adaptace. Lotyšské cvičení Namejs 2026 s dvanácti tisíci vojáky a explicitním důrazem na bezpilotní systémy ukazuje, že nejde o jednorázovou PR akci kolem jedné brigády, ale o systémovou změnu v tom, jak se Pobaltí připravuje na obranu.

Když osm ukrajinských operátorů s FPV drony dokáže během cvičení paralyzovat mechanizovaný útok třinácti spojeneckých armád, není to jen výsledek talentu. Je to výsledek tisíců hodin reálného boje, které žádné cvičení NATO nedokáže simulovat.