O útoku na Írán bylo rozhodnuto dávno před tím, než k němu došlo. Redakce Armádního vychází ze zjištění NewYorkTimes, podle něhož totiž vzlétly americké bombardéry B-2 Spirit ze základny Whiteman v Missouri již v pátek 20. června 2025, a letěly nepřetržitě 37 hodin, aby mohly ze soboty na neděli zasáhnout íránská jaderná zařízení. Jedná se o jejich nasazená po dlouhé době, aby jsou jediné, které unesou megabomby GBU-57A/B.

Letouny se daly do pohybu už v pátek večer

Spojené státy americké provedly masivní úder na tři íránská jaderná zařízení – pevnost Fordó to schytala 5 nebo 6 bombami GBU-57A/B z bombardérů B-2 Spirit, jak uvedl Donald Trump, zatímco Natanzu a Isfahán čelila útoku 30 střel Tomahawk vypuštěných z ponorek. Údajně byla všechna zničena, ale na vyhodnocení následků je třeba ještě počkat.

B-2 Spirit je nejdražší letadlo světa, cenu druhého překonává bezmála 6krát. Američané s ním zaútočili na Írán, jiným to nešlo

Ačkoliv přitom americký prezident prohlásil, že nikdo neví, co přesně udělá, bylo nejpozději v pátek jasné, že vydal rozkaz k útoku – a to i přesto, že chtěl dát Íránu dva týdny na rozmyšlení. Ale je jasné, že útok nejenom plánoval – ostatně redakce Armádního Zpravodaje již krátce po začátku izraelsko-íránské války psala, že Donald Trump útok připouští, a později také schválil plány, jak by měl probíhat, načež přesunul letadlovou loď USS Nimitz k Íránu.

Strategické bombardéry B-2 Spirit, které jsou nejdražšími letouny v historii, startovaly zřejmě v pátek v pozdních odpoledních nebo večerních hodinách, aby mohly v neděli časně z rána udeřit na íránská jaderná zařízení. Armádnímu Zpravodaji se podařilo zachytit záběry, jak B-2 Spirit letí (na neznámém místě) za doprovodu dvou F-15E Eagle.

Írán sestřelil izraelské F-35 pomocí 60 let staré čínské taktiky, kdy je „přepadl zezadu“. Zní to věrohodně, má to ovšem velké „ale“

Stojí za připomínku, že měly bombardéry odpálit bomby GBU-57A/B, které jsou chybně zaměňovány za matku všech bomb – to je ovšem GBU-43/B. Ta první zmíněná je dejme tomu její obdoba, akorát navržená speciálně k pronikání hluboko do velmi odolných objektů – tedy přesně do takových, jakým je, nebo spíše bylo, íránské Fordó až 90 m pod zemí.