Bezpečí, kam Rusové nemůžou. Ukrajinci staví továrnu pro Flamingo v Dánsku, kam se Kreml pro vlastní bezpečnost neodváží

Dne 1. prosince 2025 zabodl dánský ministr průmyslu spolu s ukrajinským podnikatelem Vjačeslavem Bondarčukem lopatu do zmrzlé půdy ve městě Vojens na jihu Jutského poloostrova. Pár kilometrů odtud leží letecká základna Skrydstrup, jedna z klíčových dánských vojenských instalací. Právě tady má vyrůst závod, který bude produkovat tuhé raketové pohonné látky pro ukrajinskou údernou střelu FP-5 Flamingo, zbraň s doletem až tři tisíce kilometrů a bojovým zatížením přes tunu. Nejde o celou montážní linku. Jde o jeden konkrétní, mimořádně nebezpečný výrobní článek, který Ukrajina potřebuje dostat pryč z dosahu ruských raket.

Co je Flamingo a proč potřebuje dánskou továrnu

FP-5 Flamingo je pozemně odpalovaná úderná střela vyvinutá soukromou ukrajinskou firmou Fire Point. Není to klasický dron kamikadze, jde o těžký nosič schopný zasáhnout cíle hluboko v ruském týlu, od skladů munice po rafinérie. Startuje pomocí tuhého raketového urychlovače, a právě výroba tohoto urychlovače a pohonných látek pro něj je proces, který nelze bezpečně provozovat na území, kde každý den dopadají balistické střely.

Spoluzakladatel Fire Pointu Denys Štilerman to řekl přímo: mít takový závod v podmínkách dnešní Ukrajiny je nebezpečné nejen kvůli ruskému úderu na samotnou budovu, ale i kvůli katastrofálním následkům, které by zásah skladu tuhého paliva způsobil v okolí. Výroba je extrémně citlivá na otřesy, teplotu i bezpečnostní režim. Válečná zóna je pro ni tím nejhorším možným prostředím.

Proč právě Dánsko, a proč tam Kreml „nemůže“

Dánsko se v červnu 2025 stalo první zemí, která otevřela formální rámec pro výrobu ukrajinských obranných firem na svém území. Dohoda dánského ministerstva obrany zahrnovala finanční podporu kolem 67 milionů eur a zrychlené povolovací řízení. Kodaň přitom projekt nerámovala jen jako solidaritu s Kyjevem, ale jako posílení vlastní a evropské obranné odolnosti, tedy přenos ukrajinského válečného know-how do evropského dodavatelského řetězce.

Bondarčuk při slavnostním zahájení stavby řekl, že Dánsko je země, která jeho firmu přijímá nejlépe. Ale klíčový důvod přesunu není pohostinnost. Je to článek 5 Severoatlantické smlouvy: ozbrojený útok na jednoho člena NATO je útokem na všechny. Rusko může bombardovat ukrajinské továrny bez přímých důsledků pro svou bezpečnost. Úder na závod v Dánsku by ale znamenal zásah proti aliančnímu území, a tím skok do konfliktu s třiceti dvěma státy včetně Spojených států, Británie a Francie. Pro Kreml je to cena, kterou si nemůže dovolit zaplatit.

Moskva to samozřejmě vnímá. Ruské ministerstvo zahraničí označilo projekt v září 2025 za „nepřátelský“. Ale právě tato reakce potvrzuje logiku celého přesunu: Rusko může protestovat, ale nemůže zasáhnout.

Skluz, zdražení a realita průmyslové stavby

Původní plán počítal se spuštěním výroby na podzim 2026. Nestalo se. Podle posledních veřejně zachycených zpráv z 19. srpna 2026 se termín posunul na konec roku 2027 a rozpočet narostl nad 150 milionů eur, tedy zhruba 3,8 miliardy korun. Původní odhad přitom činil kolem 50 milionů eur.

Důvod není politický, ale stavební. Budova, kterou Fire Point původně koupil, nesplnila přísné bezpečnostní požadavky pro manipulaci s tuhým raketovým palivem. Místo rekonstrukce bylo nutné postavit zcela nový komplex s odpovídajícím bezpečnostním režimem. Trojnásobné zdražení zní dramaticky, ale v kontextu toho, co závod má produkovat (vysoce výbušné a přísně regulované látky), je spíš důkazem, že Dánsko i Fire Point berou bezpečnostní standardy vážně.

Strategický význam: ne zázračná zbraň, ale odstraněné úzké hrdlo

Dánský závod sám o sobě frontu nepřeklopí. Fire Point v roce 2025 uváděl kapacitu zhruba jedné střely Flamingo denně a růstové plány; dánská výroba má odstranit právě to úzké hrdlo, které tempo hlubokých úderů brzdí. Pohonné látky a startovací urychlovače jsou komponenty, bez nichž žádná střela nevzlétne, a jejich stabilní dodávky jsou pro Ukrajinu cennější než jakýkoli jednotlivý zásah.

Závod má navíc vyrábět komponenty nejen pro Flamingo, ale i pro další střely z portfolia Fire Pointu, označované jako FP-7 a FP-9. Jde tedy o průmyslovou platformu, ne o jednoúčelovou linku.

Český kontext: sabotáž není teorie

Riziko, které přesun do Dánska řeší, není abstraktní ani pro Česko. BIS ve výroční zprávě za rok 2024 uvedla, že pomohla zastavit několik pokusů o sabotážní akce na českém území, a označila Rusko za jednoho z nejaktivnějších aktérů špionáže a kyberoperací v zemi. Vrbětice, kde výbuchy muničních skladů české úřady oficiálně připsaly ruské GRU, jsou trvalou připomínkou, že Moskva je ochotná operovat proti zbrojním a logistickým cílům v Evropě.

Česká vláda přitom s Ukrajinou jedná o společných obranných projektech a v červnu 2026 převedla řízení obranného průmyslu pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Identický projekt typu Fire Point v Dánsku zatím v Česku oznámen nebyl, ale politický a institucionální rámec pro něj existuje.

Dánská továrna na raketové palivo není schovaná raketa ve Skandinávii. Je to pojistka, přesun nejzranitelnějšího výrobního kroku tam, kde ho Rusko nemůže zničit, aniž by zničilo samo sebe.