Bojoval do poslední chvíle, ale nepřežil. Ukrajina přišla o MiG-29 z legendární brigády „Duch Kyjeva“, Rusové ho sestřelili

Stíhačka letěla podél fronty a prováděla raketové a bombové údery proti ruským pozicím, když ji zasáhla nepřátelská raketa. Pilot se stihl katapultovat. Nepřežil. Ukrajinské vzdušné síly oznámení o jeho smrti zveřejnily na svém oficiálním telegramovém kanálu ještě téhož dne, bez taktických detailů, bez uvedení úseku fronty, bez upřesnění typu rakety. Potvrzené je jen to, že šlo o zásah během aktivního bojového letu. Formulace „bojoval do poslední chvíle“ tak není fráze. Mambetov plnil úkol, když jeho stroj přestal existovat.

Kdo byl kapitán Mambetov

Pětadvacet let. Velitel letky 40. brigády taktického letectva. V kontextu opotřebovací války, kde výcvik jednoho bojového pilota trvá roky, je každé takové číslo alarmující. Podle ukrajinského ministerstva obrany základní vysokoškolská vojenská příprava zabere čtyři roky, a to je teprve základ, na který navazuje operační výcvik a bojové nasazení. Mambetov už tím vším prošel. Měl zkušenosti, hodnost, velitelskou odpovědnost. A teď je pryč.

Okolnosti jeho smrti zůstávají z velké části nezodpovězené. Veřejně není doloženo, zda raketa přiletěla z ruského letounu, nebo z pozemního protiletadlového systému. Není známo, proč katapultáž nezachránila pilotovi život, zda selhalo vybavení, zda byl zasažen ještě ve vzduchu, nebo zda šlo o fatální dopad. Cokoliv konkrétnějšího by v tuto chvíli byla spekulace.

Brigáda, která dala jméno legendě

Označení „Duch Kyjeva“ zná snad každý, kdo sledoval první týdny ruské invaze v únoru 2022. Příběh o neporazitelném ukrajinském pilotovi, který nad hlavním městem sestřeloval ruské stroje jeden za druhým, obletěl svět. Ukrajinské vzdušné síly později vysvětlily, že „Duch Kyjeva“ nebyl jeden konkrétní pilot, byl to kolektivní obraz pilotů 40. brigády taktického letectva, která skutečně bránila nebe nad Kyjevem.

Brigáda za to v roce 2022 obdržela vyznamenání „Za mužnost a odvahu“. A 24. srpna 2024 jí prezident Zelenskyj dekretem udělil oficiální čestný název „Duch Kyjeva“. Nejde tedy o marketingovou přezdívku ani o internetový mém. Je to formální označení bojového útvaru, který má za sebou reálnou bojovou historii, a který právě přišel o dalšího velitele letky.

Flotila, která se tenčí

Před ruskou invazí mohla Ukrajina podle odhadu britského think-tanku RUSI nasadit přibližně 50 strojů MiG-29. Spojenci pak pomohli částečně obnovit stavy: Polsko oficiálně potvrdilo dodání 14 kusů, Slovensko dalších 13. Dohromady tedy Ukrajina získala 27 strojů navíc.

Jenže ztráty běží souběžně. Databáze Oryx, která eviduje výhradně vizuálně potvrzené ztráty doložené fotografiemi nebo videem, k začátku října 2026 uvádí 39 zničených ukrajinských MiG-29. A to je jen doložitelné minimum, skutečný počet bude vyšší. Jednoduchá aritmetika naznačuje, že Ukrajina MiGy-29 stále provozuje v řádu desítek, ale rozhodně ne v počtech, které by podobné ztráty činily bezbolestnými.

Samotné vzdušné síly přitom opakovaně přiznávaly, že sovětské stroje jsou technologicky zastaralé, náhradní díly se tenčí a mise na nich jsou pro piloty extrémně riskantní. MiG-29 nese převážně sovětskou výzbroj s omezeným dosahem, jeho avionika neodpovídá moderním standardům a údržba se stává logistickým oříškem. Přesto tyto stroje stále létají. Důvod je prostý: přechod na F-16 není okamžitý.

Proč F-16 nezměnily všechno přes noc

Západní víceúčelové bojové letouny F-16 Ukrajina postupně přebírá a nasazuje, ale nejde o kouzelné řešení. Tehdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg to na tiskové konferenci v únoru 2024 pojmenoval jasně: F-16 jsou „významný příspěvek“, ale klíčový je celý ekosystém, tedy výcvik pilotů, výcvik techniků, zásobování náhradními díly a vybudování údržbové infrastruktury. Kolem jednoho typu letounu musí fungovat celá koalice.

Ukrajinské ministerstvo obrany na začátku roku 2026 uvedlo, že bylo dokončeno školení několika skupin pilotů na moderních zahraničních platformách. Výcvik tedy běží. Ale dokud není dokončen v dostatečném rozsahu, sovětské MiGy nesou část bojové zátěže a jejich piloti nesou odpovídající riziko. Každý ztracený pilot na MiGu-29 je proto dvojitá rána: Ukrajina přichází o stroj, který už těžko nahradí identickým kusem, a zároveň o člověka, jehož nahrazení trvá roky.

Co ztráta znamená pro Ukrajinu

Podle nás je smrt kapitána Mambetova pro Ukrajinu citlivější než samotná ztráta draku. Letoun je kus kovu a elektroniky, cenný, těžko nahraditelný, ale v principu materiální položka. Pětadvacetiletý velitel letky s bojovými zkušenostmi je něco jiného. Čtyři roky základní přípravy, měsíce operačního výcviku, reálné bojové nasazení. To všechno zmizelo v okamžiku zásahu.

Česká republika, která provozuje gripeny a lehké bitevníky L-159, MiGy-29 Ukrajině dodat nemohla, jednoduše je nikdy neměla. Klíčovými dárci zůstávají Polsko a Slovensko. Zda Mambetovův konkrétní stroj pocházel z těchto dodávek, veřejné zdroje neuvádějí.

Čtyřicátá brigáda taktického letectva „Duch Kyjeva“ létá dál. S menším počtem strojů, s menším počtem pilotů a s vědomím, že každý další bojový let na sovětském stroji je sázka, ve které se nedá blafovat.