Britové skupují konzervy, rádia i powerbanky. Vláda je vyzvala, aby se připravili na tři dny bez pomoci

Jen 4 % britských domácností mají doma dost balené vody na tři dny a pouhých 23 % vlastní FM rádio. Právě to chce londýnská vláda změnit.

Jídlo v konzervách i Zdroj fotografie: Pixnio
                   

Dne 22. října 2026 spustil britský Cabinet Office první fázi tříleté kampaně Be Ready. Její sdělení je prosté: každá domácnost by měla zvládnout alespoň tři dny z vlastních zásob, než se veřejná pomoc soustředí na nejzranitelnější a než se obnoví služby. Nejde o přípravu na válku ani o signál bezprostřední katastrofy. Jde o to, aby při výpadku proudu, vody, telefonů nebo internetu nemusel stát zachraňovat všechny najednou. Reakce na sebe nenechala čekat: britské obchody hlásí výrazný nárůst zájmu o konzervy, svítilny, rádia na kličku a powerbanky. Ne paniku. Ale viditelný posun.

Co přesně vláda doporučuje

Oficiální checklist kampaně Be Ready je překvapivě konkrétní. Vláda nepřišla s vágní výzvou „buďte připraveni“, ale s přesným seznamem:

  • Balená voda na tři dny (tři litry na osobu a den)
  • Trvanlivé jídlo, které nepotřebuje lednici ani vaření
  • FM rádio na baterie nebo na kličku
  • Svítilna a náhradní baterie
  • Nabitá powerbanka
  • Hotovost a platební karty
  • Kopie dokladů
  • Důležitá telefonní čísla zapsaná na papíře
  • Lékárnička a pravidelně užívané léky
  • Deky, spací pytel nebo teplé oblečení
  • Podle situace kojenecká výživa, pleny, krmivo pro zvířata

Proč zrovna rádio a powerbanka? Při výpadku proudu a internetu zůstává FM vysílání jedním z mála kanálů, kterými se k lidem dostanou pokyny záchranných složek. Powerbanka udrží v provozu telefon, a v některých případech i kompatibilní zdravotnické přístroje. Vláda zároveň zdůrazňuje, že zásoby není třeba budovat naráz. Stačí přidávat položky při běžných nákupech, postupně, bez stresu.

Obchody hlásí nárůst, ne paniku

Reakce britského maloobchodu přišla během prvního víkendu po spuštění kampaně. Řetězec Iceland oznámil čtyřicetiprocentní nárůst prodejů konzervovaných výrobků. Maplin, specializovaný prodejce elektroniky, hlásil téměř čtyřnásobek prodejů svítilen a zhruba dvojnásobek u rádií i powerbank. Menší specializované obchody s nouzovým vybavením mluvily o deseti- až patnáctinásobku běžného víkendového provozu.

Důležitý kontext: British Retail Consortium i velké supermarkety zároveň ujistily, že zásobování zůstává silné. Žádné plošné vybílení regálů, žádné fronty jako za covidu. Čísla navíc pocházejí od samotných obchodníků citovaných médii, nejde o auditovaná tržní data. Přesto trend mluví jasně. Britové reagují, ale s rozvahou.

Proč právě teď, a proč tři roky

Kampaň Be Ready nevznikla přes noc. Její spuštění bylo avizováno už v červencové implementační zprávě britské vlády k Resilience Action Plan. Načasování na říjen ale není náhodné: Británie vstupuje do zimní bouřkové sezony a vláda odkazuje na loňské zimní výpadky i letošní letní požáry jako na konkrétní připomínku zranitelnosti infrastruktury.

National Risk Register 2026 přitom katalogizuje široké spektrum hrozeb: lokální i celostátní blackouty, výpadky vody, záplavy, extrémní teploty, kyberútoky, selhání digitálních systémů. Širší bezpečnostní rámec počítá i s tlakem ze strany nepřátelských států, ale Be Ready je oficiálně postavená jako civilní příprava na narušení každodenního fungování, ne jako mobilizační výzva.

Tříletý horizont kampaně prozrazuje, jak vláda uvažuje. Implementační zpráva otevřeně mluví o nutnosti „hluboké kulturní a behaviorální změny“ v celé společnosti. Tři roky neznamenají očekávání tříletého blackoutu. Znamenají, že návyk na připravenost se nedá vytvořit jedním tiskovým prohlášením.

Británie dohání sever, a Česko už začalo taky

Britská kampaň není v evropském kontextu průkopnická. Finsko pracuje se stejným 72hodinovým standardem a výslovně vysvětluje, že tři dny jsou doba, kterou úřady potřebují k převzetí situace pod kontrolu. Švédsko jde dál: tamní agentura MSB doporučuje přípravu na celý týden a otevřeně ji rámuje jazykem „krize nebo válka“, s důrazem na hotovost, alternativní platby, mapu okolí a vaření mimo síť.

Británie se tedy řadí spíš k těm, kdo standard civilní připravenosti doháněli. A není sama. České ministerstvo vnitra spolu s Hasičským záchranným sborem spustilo v roce 2025 projekt 72 hodin, koncepčně téměř totožnou iniciativu. Český seznam zásob se od britského liší jen v detailech: zahrnuje navíc hygienické potřeby a evakuační zavazadlo s pláštěnkou, náhradním oblečením a spacákem. Jádro je stejné: voda, jídlo, rádio, svítilna, powerbanka, hotovost, léky, doklady.

Kolik to stojí

Podle našeho přepočtu vychází holý základ pro průměrnou britskou domácnost (statisticky 2,36 osoby) přibližně na 1 700 Kč: dvacet čtyři litrů vody, dvanáct plechovek fazolí, tři litry trvanlivého mléka, rádio na kličku a powerbanka s kapacitou 10 000 mAh. Kompletnější startovní balík se svítilnou, bateriemi a testerem se vyšplhá ke 2 500 Kč. V obou případech chybí hotovost, léky, dětské potřeby a krmivo pro zvířata; reálná částka tedy bude vyšší, ale pořád jde o jednorázový výdaj, který se rozloží do několika běžných nákupů.

Do sdílení kampaně se podle vlády zapojilo už více než pět set organizací od charit po firmy. Čísla o tom, kolik Britů si zásoby skutečně vytvoří, zatím chybí: reprezentativní průzkum po spuštění kampaně nebyl zveřejněn. Jedno číslo ale mluví za vše: před kampaní měly dost balené vody na tři dny čtyři domácnosti ze sta. Pokud se tohle číslo do konce tříletého cyklu výrazně neposune, bude to znamenat, že Británie sice kampaň spustila, ale nedokázala změnit to nejpodstatnější: návyky.

Měl by být každý civilista připraven na nějakou krizi?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články