Butusov varuje Ukrajince: „Letošní zima bude horší než cokoliv předtím.“ Rusové odplatí každý úder, bombardování bude mohutné

Jurij Butusov, velitel roty dronů na frontě a dříve jeden z nejostřejších ukrajinských válečných reportérů, 14. července 2026 prohlásil, že nadcházející zima bude pro Ukrajinu těžší než kterákoli předchozí.

Jurij Butusov i Zdroj fotografie: Ozbrojené síly Ukrajiny
                   

V rozhovoru pro Ukrajinskou Pravdu Butusov vysvětlil mechanismus, který podle něj zimu 2026/2027 odliší od všeho, co Ukrajina dosud zažila. Ukrajinské dálkové údery na ruské rafinerie, palivové terminály a vojenskou logistiku fungují, ale Rusko na ně odpovídá recipročně. Ne úder za úder v účetním slova smyslu, ale kampaní za kampaň: čím víc Ukrajina tlačí na ruský týl, tím tvrdší salvy míří zpět na ukrajinskou energetiku, teplo a zásobování palivem. A Rusko má podle Butusova širší škálu prostředků ničení i větší schopnost jejich výrobu navyšovat. Výsledek? Města, nemocnice, teplárny a samotná armáda se musí připravit na to, že centrální sítě mohou na dny i týdny vypadnout.

Proč zrovna teď, a proč zrovna Butusov

Osm dní před rozhovorem, 6. července 2026, SBU oficiálně oznámila další sérii zásahů proti ruským rafineriím, nalévacím terminálům a vojenským objektům na Krymu. Ukrajinská kampaň proti ruskému palivově-energetickému sektoru se prokazatelně prohlubuje. Butusov varuje právě v okamžiku, kdy se eskalace na obou stranách zrychluje.

Sám Butusov není řadový komentátor. Roky patřil k nejviditelnějším ukrajinským vojenským novinářům, který veřejně kritizoval armádní selhání a tlačil na reformy. V květnu 2025 se nechal mobilizovat do 13. brigády Národní policie „Chartija“. K červenci 2026 už velí rotě bezpilotních prostředků v nově vytvořeném 23. útočném pluku v rámci 2. sboru Národní gardy. Mluví tedy jako člověk, který zná frontovou realitu i systémové slabiny ukrajinského zázemí.

Co přesně hrozí, a proč je to horší než minulá zima

Prezident Zelenskyj po skončení topné sezony 2025/2026 označil právě tuto zimu za nejtěžší od začátku plnohodnotné invaze. 3. února 2026 popsal rekordně tvrdý ruský úder: 28 střel s plochou dráhou letu a 43 balistických raket v jedné vlně. Největší soukromý energetický holding DTEK uvedl, že jeho tepelné elektrárny byly od začátku invaze zasaženy více než 210krát; jen v říjnu a listopadu 2025 šlo o čtyři masivní útoky.

Butusov říká, že příští zima bude ještě tvrdší. Důvody:

  • Rusko disponuje širší škálou prostředků ničení než kdykoli předtím.
  • Výrobní kapacity raket a dronů se navyšují rychleji, než Ukrajina stíhá posilovat protivzdušnou obranu.
  • Cílem nebudou jen elektrárny, ale celý řetězec: zásobování palivem, teplárenské sítě, městské služby, logistika armády.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) už v říjnu 2025 ve své analýze Ukraine’s Energy Security varovala, že ruské útoky na energetiku rostou rozsahem i sofistikovaností. Butusovovo varování tedy není osamělý hlas, zapadá do trendu, který sledují i mezinárodní instituce.

Autonomie jako jediná pojistka

Klíčové slovo Butusovova výroku není „bombardování“. Je to „autonomie“. Města, bytové domy, nemocnice i vojenské jednotky musí podle něj dokázat fungovat dny až týdny bez centrálního napájení, bez centrálního tepla, bez centrálního zásobování palivem. Největší riziko totiž není jednorázový výpadek proudu, je to rozpad běžného fungování při opakovaných kombinovaných útocích.

Ukrajinská vláda na to reaguje. Už 30. května 2025 vznikl štáb pro přípravu na topnou sezonu, v červnu téhož roku vláda schválila komplexní plán oprav a zásob paliva. V lednu 2026 spustila program SvětloDím, který bytovým domům nabízí dotaci 100 až 300 tisíc hřiven na autonomní zdroje energie: generátory, invertory, baterie, solární panely. V květnu 2026 přidala tři miliardy hřiven na rozptýlenou tepelnou výrobu v regionech.

UNHCR po „brutální zimě“ 2025/2026 uvedl, že 10,8 milionu lidí na Ukrajině potřebovalo humanitární pomoc, 3,7 milionu zůstávalo vnitřně vysídlených a 5,9 milionu Ukrajinců žilo v zahraničí. Odolnost lidí uvnitř země má podle agentury své limity. Pokud příští zima skutečně přinese ještě tvrdší údery, tlak na vysídlení, včetně směrem do Evropy, se může znovu zvýšit.

Co dělá Evropa a Česko

Evropská unie drží synchronizaci ukrajinské elektrické sítě s kontinentální soustavou a zajišťuje zpětné toky plynu. Přes fond energetické podpory šlo podle Evropské komise už 1,95 miliardy eur. Česká republika poslala 55 dieselových generátorů ze státních hmotných rezerv, určených hlavně pro nemocnice, veřejné budovy a ubytovny v Dněpropetrovské oblasti.

IEA doporučuje přesně ten směr, o kterém mluví Butusov: decentralizaci výroby energie, fyzickou ochranu klíčových uzlů, záložní tepelné zdroje a hlubší propojení s evropskou sítí. Nejde o luxus. Jde o to, aby příští salva desítek raket a stovek dronů neznamenala kolaps celých měst.

Co může udělat každý

Ukrajinské ministerstvo vnitra vydalo v lednu 2026 konkrétní doporučení pro domácnosti: zásoby pitné i technické vody, trvanlivých potravin a léků na tři až pět dní, připravená evakuační taška s dokumenty, teplým oblečením, lékárničkou a hotovostí. Při výpadku energie soustředit teplo do jedné menší místnosti. Sledovat oficiální pokyny a znát nejbližší „Punkt nezlamnosti“, místo s teplem, elektřinou a připojením.

Záchranáři zároveň varují: generátor patří mimo budovu nebo do zvlášť větraného prostoru, palivo se skladuje odděleně, minimálně deset metrů od staveb.

Butusovovo varování není proroctví zkázy. Je to výzva k přípravě od člověka, který ví, jak vypadá fronta, a který říká, že skutečná fronta zimy neleží jen na obloze nad městy, ale v každé kotelně, nemocnici a domácnosti, která dokáže nebo nedokáže přežít týden bez sítě.

Kdy podle vás válka na Ukrajině skončí?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články