Bývalí ruští milicionáři se ženou zpět na Slavjansk. „Svůj domov si vezmeme zpět“

Třetí kombinovaná armáda Ruské federace, přímý nástupce luhanských separatistických sil, tlačí na předpolí Slavjansku. Od centra města ji dělí zhruba 21 kilometrů.

Ruští vojáci v Pokrovsku i Zdroj fotografie: Ukrajinské vojenské centrum (Militarnyi)
                   

V červenci 2014 Igor Strelkov vyvedl ze Slavjansku podle vlastních slov devadesát procent mužů a výzbroje tamní „samoobrany“. Odcházeli pod tlakem ukrajinské armády, s vědomím, že město neudrží. Dvanáct let poté se část těchto lidí, nebo přinejmenším struktur, které po nich zůstaly, vrací. Už ne jako improvizovaná domobrana s kalašnikovy a civilními auty. Dnes jsou součástí regularizované ruské armády, mají brigádní čísla, dronovou podporu a jasný operační cíl: prorazit k Mykolaivce a ke kanálu Siverský Doněc–Donbas. Narativ „návratu domů“ je přitom zároveň propagandou, personální kontinuitou i reálnou ofenzívou. Jen zatím ne potvrzeným vstupem do města.

Kdo jsou „milicionáři“ roku 2026

Označení „bývalí milicionáři“ je zjednodušení, které ale má reálný základ. Třetí kombinovaná armáda Ruské federace vznikla transformací 2. armádního sboru takzvané Luhanské lidové republiky. Na slavjanské ose dnes podle ISW operují především 7., 85. a 123. motostřelecká brigáda, jednotky, jejichž kořeny sahají k luhanským separatistickým formacím. Část příslušníků se hlásí ke generaci bojovníků z roku 2014, kteří tehdy drželi proruské pozice na Donbase.

Nejde tedy o spontánní domobranu. Jde o plně doplněnou kombinovanou armádu, kterou analytik Kostjantyn Mašovec označuje za nejpočetnější v rámci celého ruského uskupení „Jih“. Právě tato síla nese symbolický příběh návratu, a zároveň hlavní tíhu ofenzívy.

Kudy a jak útočí

Postup 3. armády se od roku 2022 zásadně liší. Tehdy šel hlavní úder od Izjumu po silnici M-03, s velkými mechanizovanými svazky. Ukrajinská 95. výsadková brigáda tehdy podle svého náčelníka štábu ustoupila za celou operaci jen o jedenáct kilometrů a „semlela“ šestnáct až dvacet praporních taktických skupin.

Rok 2026 vypadá jinak. Tlak přichází z východu a jihovýchodu, po dvou hlavních osách:

  • Severní: jižně od Siversského Donce směrem k Mykolaivce
  • Jihovýchodní: po obou stranách dálnice E40 přes Zakytne, Kryvu Luku, Rai-Oleksandrivku a Kalenyky

Útočí malé pěší infiltrační skupiny (pět, deset lidí) s podporou motocyklů, čtyřkolek a FPV dronů. Cílem není frontální průlom, ale postupné zakousávání do křídel ukrajinské obrany, přiblížení se ke kanálu a rozpojení logistických tras. Podle výpovědi příslušníků ukrajinské 81. brigády dokáže jeden dron za patnáct minut zlikvidovat celou útočnou skupinu. Přesto Rusové posílají další.

Dvacet jedna kilometrů, které zbývají

Jak daleko je 3. armáda od Slavjansku? Podle našeho výpočtu na základě souřadnic obcí na předpolí leží Kryva Luka přibližně 21 kilometrů vzdušnou čarou od centra města, Zakytne asi 25 kilometrů. Skutečná frontová vzdálenost se mění a nemusí odpovídat středům obcí, ale řádově jde stále o desítky kilometrů terénu: otevřených polí u Mykolaivky, výšin, řeky Siverský Doněc a kanálu.

ISW na konci března konstatovalo, že dosavadní zisky 3. armády nestačily na přímý nástup na slavjansko-kramatorskou aglomeraci. Červnové hodnocení je opatrnější: armáda postupuje, ale ztrácí tempo pod ukrajinskými protiútoky a vlastní tendencí přepalovat zdroje. Ve srovnání se sousedními ruskými uskupeními (20. a 25. armádou u Lymanu nebo 8. armádou u Kostiantynivky) si vede nejlépe. To ale neznamená, že postupuje rychle.

Město, které se vyprazdňuje

Slavjansk se na blížící se frontu připravuje po svém, odchody. Ve městské komunitě zůstává podle šéfa místní vojenské správy Vadyma Ljacha asi 47 tisíc lidí. Každý týden jich odjíždí kolem tisíce. Doněcká oblastní správa v červnu rozšířila zónu nucené evakuace rodin s dětmi; na vybraných ulicích Slavjansku a Kramatorsku jich úřady evidují stovky.

Ruský tlak na Slavjansk přitom nelze oddělovat od Kramatorsku. ISW zaznamenalo zesílené údery klouzavými bombami na Kramatorsk jako součást přípravy bojiště pro jižní část celé aglomerace. Pokud by severní kotva padla, zhoršilo by to obranu celého „pevnostního pásu“ v Doněcké oblasti a posílilo ruský argument, že dokáže měnit situaci na zemi silou, právě v regionu, který si nárokuje.

Propaganda, nebo reálná hrozba

Podle nás je odpověď: obojí zároveň. Narativ „návratu domů“ slouží ruské mobilizační rétorice a dává 3. armádě politický rozměr, který běžné jednotky nemají. Zároveň ale za ním stojí reálná vojenská síla, nejpočetnější kombinovaná armáda uskupení „Jih“ s doloženými taktickými zisky na několika osách. Pád Slavjansku v řádu dnů nebo týdnů z veřejně dostupných dat neplyne. Dvacet kilometrů otevřeného terénu, řeka, kanál a ukrajinské drony jsou argumenty, které žádný symbolický příběh nepřekoná sám o sobě.

Jenže tisíc lidí týdně odjíždějících ze Slavjansku ukazuje, že město ten příběh bere vážně.

Měli by se ukrajinští vojáci příchodu ruských milicionářů obávat?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Jindřich Svěcený

Armádní novinář specializující se na pozemní a námořní techniku. Více než tři desetiletí působil v USA, kde psal pro Defense News, Army Times či Military.com. Díky osobní účasti na cvičeních, testech techniky i rozhovorech s vojáky přináší čtenářům autentický pohled na armádu z obou stran oceánu.

Zobrazit další články