Česko sníží počet vojáků na východním křídle NATO o 400, ale rozšíří jejich možné nasazení do dalších pěti zemí

V květnu 2026 bylo na čtyřech misích východního křídla, na Slovensku, v Polsku, Litvě a Lotyšsku, nasazeno 427 českých vojáků. Strop přitom činil 2 000. Ministerstvo obrany 10. června upřesnilo číslo na přibližně 437 s tím, že se mění podle rotací. Nový mandát pro roky 2027–2028, který vláda schválila 29. června 2026, proto papírové maximum srážejí o dvacet procent. Současně ale rozšiřuje mapu zemí, kam mohou být čeští vojáci vysláni, o Estonsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Finsko. Nejde o ústup z východu. Jde o přenastavení čísla, které nikdy nebylo naplněno, a o širší manévrovací prostor pro případ, že ho Aliance bude potřebovat.

Papírový strop versus realita v terénu

Rozdíl mezi limitem a skutečností je propastný. Proti 427 vojákům v květnu 2026 představoval strop 2 000 osob rezervu přes 1 500 míst. I po snížení na 1 600 zůstává nevyužitý prostor obrovský, více než tisíc vojáků. Ministerstvo obrany to ve své reakci na kritiku popsalo jasně: dosavadní maximum bylo dlouhodobě nevyužívané a jeho udržování generovalo zbytečné rozpočtové rezervy. Snížení o 400 je tedy narovnání přestřeleného čísla, nikoli stahování jednotek z misí, které běží.

Konkrétní operace pokračují beze změn. Na Slovensku v červnu 2026 převzalo úkol již deváté úkolové uskupení Armády ČR. V Polsku slouží česká vrtulníková jednotka Heli Unit o zhruba stovce lidí na strojích UH-1Y Venom, začleněná do systému ochrany vzdušného prostoru NATINAMDS. Tříměsíční rotace běží dál.

Pět zemí navíc, a jedna skutečně nová

Mandát se rozšiřuje o pět dalších zemí. Důležitá je ale právní nuance. Mandát platný pro roky 2025–2026 už umožňoval nasazení v osmi státech: vedle Slovenska, Polska, Litvy a Lotyšska také v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. V těchto čtyřech zemích se ale české působení neplánovalo a zapojení se mělo odvíjet od konkrétní potřeby NATO. Skutečně novou zemí v návrhu pro roky 2027–2028 je hlavně Finsko.

Proč zrovna Finsko? Po vstupu do NATO v roce 2023 kryje severní úsek alianční hranice s Ruskem, přes 1 300 kilometrů. Zařazení Finska do mandátu dává Česku možnost vyslat vojáky i na tento úsek, pokud by situace vyžadovala posílení. Spolu s Estonskem a Pobaltím na severovýchodě, Maďarskem uprostřed a Rumunskem s Bulharskem na jihovýchodě tak mandát pokrývá celou délku východního křídla od Arktidy po Černé moře.

Rozšíření ale neznamená povinnost. Jde o právní rámec, který umožňuje rychlou reakci bez nutnosti žádat parlament o nový souhlas pokaždé, když NATO požádá o přesun sil.

Celkový alianční příspěvek neklesá

Ministr obrany Zůna při představení návrhu na sněmovním výboru pro obranu zdůraznil jednu klíčovou protiváhu: české vyčlenění do NATO Force Model má vzrůst z 10 100 na 11 000 osob. To je nárůst o 900 vojáků, více než dvojnásobek toho, o co klesá strop na východním křídle.

NATO Force Model je širší alianční systém, do kterého státy přidělují jednotky pro různé stupně pohotovosti. Zatímco strop na východním křídle řeší konkrétní mise v konkrétních zemích, Force Model určuje, kolik vojáků je Česko připraveno poskytnout Alianci jako celku. Podle nás je právě toto číslo důležitější ukazatel skutečného závazku než papírový limit jedné kategorie misí.

Kde je návrh v legislativním procesu

Časová osa je přímočará:

• 29. června 2026 – vláda schválila návrh nového mandátu.
• 17. září 2026 – sněmovní výbor pro obranu doporučil schválení.
• 30. září 2026 – Senát návrh schválil.
• Dosud neproběhlo – finální schválení plénem Poslanecké sněmovny.

Nový mandát má platit od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2028. Do té doby běží současný mandát 2025–2026 a všechny probíhající mise pokračují bez přerušení. Právě zajištění plynulého přechodu mezi mandáty bylo jedním z hlavních důvodů, proč ministerstvo návrh předložilo s dostatečným předstihem.

Co to znamená pro české vojáky

Samotný mandát nemění délku misí, výstroj ani podmínky nasazení. Ty se řídí konkrétními operačními plány jednotlivých kontingentů. Vrtulníkáři v Polsku budou dál rotovat přibližně po třech měsících. Úkolová uskupení na Slovensku se budou střídat v zavedeném režimu. Co se mění, je právní strop a zeměpisný rozsah, tedy kolik vojáků může být nasazeno maximálně a kam.

Pro běžný provoz misí je snížení z 2 000 na 1 600 prakticky neviditelné. Relevantní by se stalo teprve v krizovém scénáři, kdy by Aliance požadovala masivní navýšení českého příspěvku. I v takovém případě ale zůstává rezerva přes tisíc míst oproti současnému stavu.

Česko neopouští východní křídlo NATO. Přepisuje číslo, které nikdy neodpovídalo realitě, a zároveň si otevírá dveře do Finska, kdyby na ně někdy zaklepal spojenec.