ČR je první v celé NATO: Česká armáda postavila polygon pro testování robotů. Vznikl za pár týdnů a vlastníma rukama ženistů

Třináct překážek na trati dlouhé necelých pět set metrů. Terénní profil připomínající reálné bojiště. A kolem dokola ne stavební firma, ale vojáci, ženisté 153. ženijního praporu, kteří areál vybudovali vlastníma rukama za necelé dva měsíce. Polygon NATEP UGV, celým názvem Národní testovací polygon autonomních pozemních vozidel, je pracoviště, na kterém chce armáda srovnávat různé robotické platformy ve stejných podmínkách, cvičit operátory a sbírat data dřív, než se rozhodne, co nakoupí a co nasadí. Slavnostní otevření proběhlo v rámci konference Spojovací vojsko 2026, konané 3. a 4. června.

Co znamená „první v NATO“

Tvrzení, že Česko je první v celé Alianci, vyžaduje přesný výřez. Spojenci samozřejmě bezosádkové pozemní systémy testují: americká armáda provozuje rozsáhlý Yuma Proving Ground v Arizoně, autonomní testy běží v areálu R2C2 u Baltimoru už od roku 2021 a britská Dstl předvedla logistické UGV trialy ještě dříve. NATO navíc buduje síť inovačních center DIANA.

Jenže žádný z těchto projektů není totéž co NATEP UGV. Americké proving grounds jsou obří víceúčelové areály pro celé spektrum pozemní techniky. Britské trialy ověřují konkrétní systémy v rámci jednotlivých projektů. Česko zvolilo jinou cestu: úzce specializovaný polygon s přesně definovanými překážkami, standardizovanou metodikou hodnocení a ambicí na budoucí alianční certifikaci. V této konkrétní kategorii (specializované pracoviště výhradně pro UGV se standardizovaným testovacím profilem) skutečně nemá v NATO obdobu.

Za pár týdnů, ale po osmnácti měsících příprav

Rychlost stavby je reálná, ale zaslouží si kontext. Projekt se podle armádních zdrojů připravoval zhruba osmnáct měsíců, od prvních analýz přes výběr lokality až po detailní návrh překážek a metodiky testování. Samotná fyzická výstavba ale začala teprve 7. dubna 2026. Podplukovník Vít Knapek, velitel Centra nasaditelných systémů AKIS, tehdy na LinkedInu oznámil start prací s tím, že stavební jádro má být hotové do konce dubna.

A bylo. Ženisté 153. praporu připravili terén, vybudovali překážky, vyznačili komunikace a vytvořili manipulační plochy. Během května přibyly odstavné plochy, skladovací prostory, značení a kamerový systém. 3. června už polygon přivítal první demonstrace. Od prvního bagru po slavnostní otevření uplynulo necelých osm týdnů. „Za pár týdnů“ tedy sedí, na stavební fázi. Osmnáct měsíců příprav za tím ale stojí jako neviditelný základ.

Proč to armáda stavěla sama

Rozhodnutí nesvěřit stavbu civilní firmě není náhoda. Zapadá do širší linie, kterou armáda razí minimálně od roku 2025, kdy Lipník nad Bečvou začala otevřeně profilovat jako budoucí technologické centrum s menší závislostí na externích dodavatelích. Knapek už tehdy říkal, že některé technologie musí armáda vyvinout, přizpůsobit a ověřit sama, aby garantovala funkčnost i bezpečnost.

Koncepce výstavby Armády České republiky 2035 tento přístup ukotvuje systémově: počítá s posílením vlastních kapacit v oblasti testování a rozvoje technologií, přičemž klíčovou roli má hrát právě Centrum nasaditelných systémů v podřízenosti AKIS. Polygon tak není osamocená atrakce ani PR gesto. Je to první viditelný výstup strategie, která říká: chceme umět posoudit, co kupujeme, a chceme to umět sami.

Co se tam bude testovat a proč začíná logistika

Armáda zatím nezveřejnila konkrétní katalog platforem, které polygonem projely při slavnostním otevření. Z dřívějších vyjádření Knapka ale plyne jasná priorita: první praktické nasazení bezosádkových pozemních systémů vidí armáda v logistice. Přeprava munice, evakuace zraněných, zásobování jednotek v terénu. Teprve později mají přijít na řadu složitější nebo přímo bojové role.

Dává to smysl. Logistické úlohy jsou předvídatelnější, riziko selhání je zvládnutelnější a přínos okamžitě měřitelný: každý robot, který doveze munici místo vojáka, je voják, který nemusí riskovat na otevřené cestě. Polygon přitom nabízí čtyři konkrétní vrstvy přínosu:

• Srovnatelnost – různé platformy projíždějí stejnou trať za stejných podmínek, takže výsledky nejsou zkreslené prostředím.
• Bezpečný výcvik – operátoři se učí ovládat systémy v kontrolovaném prostoru, ne na ostrém cvičení.
• Datová základna – armáda sbírá tvrdá data ještě před rozhodnutím o nákupu.
• Metodika – polygon vytváří standardy, podle kterých půjde hodnotit i budoucí systémy, které dnes ještě neexistují.

Součást většího plánu

Polygon se otevřel necelé dva týdny před tím, než ministerstvo obrany 16. června 2026 schválilo Koncepci zavádění UGV do AČR. To není náhoda; obě události jsou součástí jedné linie. Armáda nejdřív postavila místo, kde může systémy ověřovat, a vzápětí přijala dokument, který říká, jak je bude systematicky zavádět do výzbroje. Koncepce vznikala ve spolupráci s Univerzitou obrany, Radou ministerstva obrany pro umělou inteligenci a robotiku i státními podniky.

Polygon je přitom od začátku koncipovaný jako otevřený spolupráci: konference, na které byl představen, počítala s účastí akademické i komerční sféry a armáda u polygonu mluví o podpoře vědeckých a výzkumných projektů. Konkrétní režim přístupu pro firmy či spojence zatím zveřejněn nebyl, ale směr je zřejmý.

Česko si neuzurpuje celé pole alianční robotiky. Obsadilo ale konkrétní výklenek rychleji než kdokoli jiný v NATO, a udělalo to vlastními silami, za zlomek nákladů, které by spolkla civilní zakázka. Teď musí dokázat, že polygon nebude jen ukázkový areál, ale místo, kde se skutečně rodí rozhodnutí o tom, jaké stroje půjdou do boje místo lidí.