Drony potopily loď u bulharského pobřeží a poškodily ukrajinský nákladní „koráb“. Bulharsko žádá pomoc NATO a EU

Byl to druhý útok během jediného týdne. Ještě 6. října drony zasáhly dvě lodě v bulharské výlučné ekonomické zóně, zhruba 130 km (70 námořních mil) od města Byala. Tentokrát přišly exploze mnohem blíž, téměř na dosah teritoriálních vod členského státu NATO. Bulharský premiér Rumen Radev svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady a ve stejný den telefonoval šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové i generálnímu tajemníkovi NATO Marku Ruttemu. Zpráva z obou hovorů zněla shodně: Bulharsko samo nedokáže určit, odkud drony přiletěly, a potřebuje satelitní data, technickou pomoc i silnější námořní a vzdušný dohled.

Dvě lodě, dvě vlajky, jeden cíl

Poškozená loď Chelsea 3 pluje pod maltskou vlajkou, je registrovaná v Oděse a podle bulharské vlády „ve vlastnictví Ukrajiny“. Nejde o ukrajinskou vlajku, nýbrž o ukrajinské vlastnictví a provoz. Posádka hlásila zásah třemi vzdušnými drony do paluby a boku. Patnáct lidí, sedm Ukrajinců a osm Ázerbájdžánců, bylo evakuováno do Varny, pět z nich potřebovalo lékařské ošetření.

Druhé plavidlo dopadlo hůř. Loď pod vlajkou Guineje-Bissau se šestnáctičlennou posádkou se potopila východně od mysu Šabla. Bulharská pohraniční policie ráno uváděla, že projíždějící obchodní lodě vylovily z moře pět lidí; agentura AP později identifikovala plavidlo pod jménem Dignity a potvrdila jedenáct pohřešovaných. Mezi zachráněnými byli předběžně syrští a egyptští námořníci. Pátrání pokračovalo.

Proč Sofie nedokáže říct, kdo útočí

Klíčový problém je forenzní. Po obou říjnových útocích se nepodařilo nalézt trosky dronů, které by umožnily určit jejich typ, výrobce a startovní místo. Premiér Radev po prvním incidentu 7. října řekl větu, která rámuje celou bulharskou pozici: „Když mluvíme o národní bezpečnosti, nemůžeme pracovat s hypotézami.“ Zároveň ale dodal, že válka „vstoupila“ do bulharské výlučné ekonomické zóny a že země teprve buduje systém, který jí dá jistotu pro reakci na podobné incidenty.

Ukrajina je v atribuci přímočařejší. Prezident Zelenskyj už 6. října prohlásil, že ukrajinské námořnictvo bylo v kontaktu s bulharskou stranou a že šlo o „kombinovaný ruský útok“ námořními a vzdušnými drony. Bulharsko takto daleko veřejně nezašlo. Radev po schůzce s ruskou velvyslankyní 13. října zvolil jinou formulaci: „nedává logiku“, aby si Ukrajina ničila vlastní lodě, a výsledky útoků hrají do ruských zájmů. Kategorický důkaz ale Sofie nemá, a právě proto žádá spojence.

Co přesně Bulharsko po NATO a EU chce

Žádost má tři vrstvy. Krátkodobě jde o technickou pomoc pro vyšetřování: satelitní data, vyhodnocení materiálních důkazů, zapojení Evropské agentury pro námořní bezpečnost. Střednědobě Sofie tlačí na posílení monitoringu svého námořního a vzdušného prostoru. NATO už na východním křídle provozuje operaci Eastern Sentry a letouny AWACS hlídkují nad Černým mořem, takže infrastruktura existuje. Dlouhodobě bulharská žádost zapadá do unijní strategie pro Černé moře z května 2025, která počítá s vybudováním Black Sea Maritime Security Hub.

Politicky chce Radev ještě víc. Ve stejný den navrhl trilaterální koordinaci s Rumunskem a Tureckem a téma má jít na Evropskou radu 15. až 16. října. Mluvčí Komise 13. října označil Černé moře za „další frontu eskalace“ a potvrdil, že EU za Bulharskem stojí.

Válka, která zdražuje pojistky

Strategický záměr útoků na civilní lodě se dá číst poměrně snadno. Ukrajinské ministerstvo zahraničí to pojmenovalo přímo: cílem je udělat z plavby Černým mořem problém, zvýšit rizika, pojistné i přepravní náklady a ohrozit tok potravin. Londýnský Joint War Committee už od 17. září 2026 vede prakticky celé Černé moře jako oblast zvýšeného válečného rizika. Každá plavba tam vyžaduje individuální hlášení pojistitelům a speciální cenotvorbu.

Radev po útoku z 13. října přiznal, že dopady už jsou hmatatelné: pojistné roste a někteří dopravci odmítají přepravovat náklady do bulharských přístavů. Pro českou ekonomiku je to nepřímý, ale reálný signál: firmy závislé na dovozu či vývozu přes černomořské uzly mohou pocítit zdražení a zpoždění dodávek.

Eskalace, ne náhoda

Za posledních osm dní, od 5. do 13. října, byly v západní části Černého moře zasaženy drony minimálně lodě Alfa Watan a Able (6. října v bulharské EEZ), Tureckem vlastněná loď s kukuřicí u rumunského pobřeží (5. října) a nyní Chelsea 3 s Dignity. Bulharská prezidentka už 7. října mluvila o „rostoucím trendu“. Frekvence a zeměpisný posun útoků stále blíž k pobřeží členských států NATO ukazují na systematický tlak, ne na sérii náhod.

Jedenáct námořníků z potopené lodi bylo v době publikace stále pohřešovaných. Černé moře se pro civilní lodě stává místem, kde se válka měří nejen v raketách a frontových liniích, ale v pojistných sazbách, prázdných přístavech a tělech vylovených z vody.