Velmi riskantní misi absolvovala skupina ruských letounů, když vletěla do Litvy. Vyprovodit ji musely španělské Eurofightery, které v oblasti plní závazek NATO.
I když probíhalo špičkování protistrany v podobě přeletů letadel v blízkosti jejich hranic už v době studené války, Rusko to v poslední době stupňuje a silně riskuje. Redakce Armádního Zpravodaje upozorňuje na jeho chování opakovaně, a důkazem je i narušení litevského vzdušného prostoru skupinou dvou letadel, o čemž 23. října 2025 informovalo tamní ministerstvo obrany. Vyprovodit ji z něj musely dva španělské Eurofightery, které v oblasti hlídkují.
Souboj by ruské letouny neměly šanci přežít
Ačkoliv to mnozí zastánci Ruska schvalují, redakce Armádního Zpravodaje i odborníci a politici se shodují, že jde o čisté provokace, kterým zaprvé lze předcházet, a zadruhé se jich Severoatlantická aliance nedopouští – kontrolní a monitorovací lety sice provádí, ale zásadně ve svém vzdušném nebo mezinárodním prostoru, a ten ruský nenarušuje a respektuje ho.
Příkladem je americký letoun Boeing RC-135V, který se koncem srpna 2025 vydal do blízkosti Murmansku, ale po celou dobu se držel v mezinárodním prostoru. Rusko naopak provokuje na severovýchodě Evropy, potažmo NATO, opakovaně. V květnu třeba vletělo do vzdušného prostoru Finska, v září zase do estonského, a incidentů je pořád více.
To logicky pobuřuje západní politiky i NATO, jemuž dochází trpělivost, ale prozatím stále reaguje zdrženlivě, i když již několikrát předeslalo, že může sáhnout k tvrdé odvetě. V tomto případě, když dva ruské letouny, a sice Suchoj Su-30 a tankovací Iljušin Il-76, vletěly do finského prostoru, k nim vzlétly španělské Eurofightery Typhoon, pravděpodobně rovněž dva.
Ruská letadla vletěla do hloubky 700 metrů a zůstala nad Finskem asi 18 vteřin, poté se vrátila zpět do Kaliningradské oblasti. Je přitom jasné, že šlo o zamýšlenou provokaci, nikoliv o nechtěný incident. Kdyby došlo na střet, Su-30 by Eurofighteru čelil jenom těžko.
Eurofighter je víceúčelový letoun 4. generace určený k získání vzdušné nadvlády. Vyznačuje se lehčí konstrukcí, vysokou obratností díky systému canard-delta a moderní avionikou s výkonným radarem Captor-E AESA, datalinky i systémy elektronického boje, uvádí Wikipedia. Armádní Zpravodaj soudí, že vyniká zejména v boji na střední a delší vzdálenost, kde může díky senzorům a střelám jako Meteor zasahovat protivníka dříve, než ho vůbec zaznamená.
Suchoj Su-30 je zase těžký dvoumístný stíhací letoun odvozený od Su-27 s delším doletem, vyšší nosností výzbroje a schopností vést i dlouhotrvající bojové operace, a díky vektorování tahu má mimořádnou supermanévrovatelnost, což mu dává výhodu v blízkém vzdušném boji, vysvětluje Wikipedia, k němuž však dnes nedochází, jelikož je veden na dlouhou vzdálenost.
Oproti Eurofighteru Typhoon je navíc pozadu v elektronice, radarových systémech i palubních senzorech, takže by v případném střetu závisel výsledek na vzdálenosti boje – na dálku by měl převahu Typhoon díky přesnějšímu zaměření a moderním střelám, zatímco v blízkém souboji by měl navrch Su-30, což je dnes proti modernímu nepříteli víceméně nerelevantní. Il-76 je potom prakticky bezbranný, takže by dvojice neměla proti Eurofighterům šanci.


