Ačkoliv pro tanky stále představují velké nebezpečí klasické protitankové zbraně, zejména tedy střely, tím vůbec největším jsou drony. Za příklad jejich účinnosti dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak jeden malý útočí na ruský tank. Viditelně stačil jediný zásah a doslova se vinou své konstrukce rozprskl do okolí.

Za obří explozi může slabina konstrukce

Malé bezpilotní letouny, které jsou nasazovány výhradně v roli sebevražedných, mohou nést buď nějakou improvizovanou výbušninu, případně je proti těžkým obrněncům častá hlavice z protitankového granátu RPG-7. Ta má průbojnost asi 500 mm RHAe, potvrzuje Wikipedia, což teoreticky na tank opatřený reaktivním pancéřováním nestačí.

Ukrajinci ukradli Rusům carský tank, který jim měl prolomit pozice. Nasadí ho proti nim

I v základnu starý T-72B3, což je nejrozšířenější tank v ruské armádě, má totiž na vlastní ochraně ještě poměrně odolné reaktivní pancéřování Kontakt-5, uvádí Wikipedia, že to samotné vydrží proti HEAT hlavicím 600 mm RHAe, zatímco proti APFSDS zvládne 200 až 250 mm RHAe. Z hlediska čísel je tedy zřejmé, že by RPG-7 na proražení stačit neměl.

Reaktivní pancéřování ovšem nepokrývá všechna místa, a zejména pak nechrání spoj mezi věží a podvozkem, kam přesně operátor mířil. Využil totiž známé slabiny sovětských, resp. ruských tanků známé jako Jack-in-the-box efekt, který zapříčiní explozi vezené munice vezené z části v prostoru pro posádku. Oproti tomu západní tanky ji ukládají v oddělené komoře, a nabíječ si vždy bere pouze jeden projektil, který připraví k výstřelu z tankového kanonu.

Ruská pýcha padla, Ukrajinci poprvé zasáhli radar detekující stealth letadla včetně F-35 na stovky kilometrů

Armádní Zpravodaj si nechal potvrdit od českého vojenského experta Jiřího Vojáčka, jak moc velkou konstrukční slabinu to u ruských tanků představuje:

„Zásadní. Během války v Iráku v roce 1991 se problém vybuchující munice automatických nabijáků projevil poprvé, nicméně přičítal se spojenecké technologické převaze a letecké nadvládě. Dnes, po letech válek v Čečensku, Gruzii a na Ukrajině víme, že jde o skutečnou chybu ruské tankové školy, se kterou se Rusko dodnes nevypořádalo. Moderní stroje typu Objekt 195 a z něj vzešlý T-14 dávaly jasně najevo, že si ruští konstruktéři tento problém uvědomují, nicméně ruská armáda stále stojí na strojích T-72, T-80 a T-90, a i ty nejnovější verze se této konstrukční chyby zbavují jen pomalu a omezeně.“

Není sice možné určit, o jaký přesně tank se jednalo, ale nejspíše o jeden ze zmíněných, i když omezeně používají Rusové i jiné. Výsledkem exploze munice je, že pokud nemá tlak kam unikat, jde nejslabším místem, což je právě spoj mezi věží a podvozkem. V tomto případě to vypadá, že z věže nic nezůstalo, i když mohla být odhozena do míst, která nejsou vidět.