Američané si opět zadělali na pořádný problém. Evropské země totiž stále častěji zvažují, že přestanou nakupovat jejich zbraně, což předpovídá obrovské ztráty.
Silné řeči tehdejšího kandidáta a současného prezidenta Spojených států amerických vzbudily na domácí půdě naději, že bude jejich země opět „nadřazená“ a ujme se světového vedení. Hned v prvních dnech od nástupu Donalda Trumpa do úřadu padala nekompromisní rozhodnutí, zákony a vyjádření, v nichž často znevažoval spojence, vydával jako na běžícím páse; o rozpoutání obchodní války s mnoha zeměmi nemluvě. Armádní Zpravodaj si všiml i stále menší častějšího přehodnocování nákupů amerických zbraní ze strany evropských zemí.
Americké zbraně jsou skvělé, politika nikoliv
Když před více jak třemi lety zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu, začala většina evropských zemí masivně zbrojit, a mnohé si nasmlouvaly dodávky právě v Americe, ačkoliv bylo jasné, že nemá dostatečné výrobní kapacity a bude je plnit nejdříve v průběhu několika let. Jenomže její zbraně patří ke světové špičce, což se opakovaně prokazuje i na Ukrajině, kde exceluje např. raketomet M142 HIMARS, letoun F-16 (byť ve starších verzích), a řada dalšího.
Mnohé zbraně navíc „testuje“ v ostrém boji také Izrael, s nímž Amerika na mnoha systémech spolupracuje. Evropa navíc chtěla posílit spojenectví se svým největším partnerem, který má stále nejsilnější armádu na světě a je tak teoretickou ochranou před ruskými dobyvačnými ambicemi. Jenomže jak Donald Trump stále více ukazuje svaly a nepovažuje evropské země za rovnocenné, začínají se od něj i celé Ameriky postupně odklánět a zavádět alternativy.
Potvrzuje to agentura Reuters s odvoláním na pět anonymních zdrojů, které mají být obeznámeny se situací. Mezitím také Mark Rubio, ministr zahraničních věcí Spojených států amerických, na setkání 25. března 2025 řekl svým protějškům, že jakékoliv vyloučení amerických zbrojovek z účasti na obranných zakázkách v zemích EU by administrativa vnímala negativně.
Jak přesně se to vyvine, nelze v tuto chvíli odhadovat, ale mnohé evropské země začaly mnohem více investovat do obranného průmyslu s tím, že už se nechtějí spoléhat na americkou pomoc, zejména kvůli nevyzpytatelným krokům Donald Trumpa. Redakce Armádního Zpravodaje hodnotila již začátkem února 2025, že už jenom vystoupení Ameriky z NATO by byla obrovská chyba, jelikož by se tím připravila o silného a klíčového spojence.
Tvrdé jednání a výhrůžky však pokračovaly, např. že by Američané rádi provedli anexi Grónska, což ještě více prohloubili skepsi vůči jejich zbraním. A některé země už se od nich začaly odklánět nebo alespoň přehodnocovat dříve de facto jisté zakázky. V polovině března Armádní Zpravodaj upozorňoval, že Portugalsko možná nekoupí F-35, zatímco francouzský prezident se mezi tím rozhodl převzít otěže a nabídnout všem evropské zbraně.
Je nepochybné, že pokud se, byť jediná země,a odkloní od nákupu některé americké techniky, způsobí to tamním zbrojovkám obrovské škody. A to jak okamžité, protože nebudou moci dodat letouny, houfnice, raketomety apod., tak i průběžné, jelikož nebudou mít pro koho vyrábět náhradní díly a školit personál na údržbu. Jednat se může v přepočtu o stovky miliard korun až biliony, záleží, jak moc se jednotlivé země odkloní a spolehnou na jiná řešení.
Američané navíc začnou v takovém případě ztrácet páku při vyjednávání a vyhrožování, že dodávky omezí, že neposkytnou pro zbraně dostatečnou softwarovou podporu apod. A možná je to dobře, protože to může významně nastartovat evropský zbrojní průmysl.