Válka na Ukrajině (speciální vojenská operace, jak ji v Rusku stále nazývají) trvá už čtvrtým rokem, a jak se ukázalo, ani jedna ze stran nemá dostatečné výrobní kapacity snad vůbec ničeho, aby tu druhou jednoznačně přebila. Redakce Armádního Zpravodaje však zachytila obavy vyjádřené evropskými leadery, na něž odkazuje agentura Bloomberg s tím, že Evropa nedokáže vyrobit tolik zbraní pro Ukrajinu sama, a bude je muset nakupovat v Americe.

Není ani v zájmu Ameriky, aby Ukrajina padla

Jak se zdá, ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nemá diplomatické řešení, jelikož obě strany trvají na svých podmínkách. A nutno podotknout, že napadená země vznáší zcela střízlivé požadavky – chce navrátit okupovaná území a zajistit bezpečnostní záruky, zejména tedy vstup do NATO a Evropské unie, aby měla jistotu, že už nebude Ruskem napadena.

Polské letectvo muselo vyprovodit ruský taktický bombardér Su-24, jelikož dělal nad Baltským mořem nebezpečné manévry

To se naopak domáhá přenechání uzurpovaných území, de facto odzbrojení Ukrajiny, zákazu, aby nemohla vstoupit do Severoatlantické aliance ani NATO, a v podstatě jenom několik let čekala, než se Rusko vzchopí, dozbrojí a zaútočí na ni znovu, ale tentokrát s minimální odporem. Armádní Zpravodaj ale připomíná, že nebýt západních spojenců, dávno by padla.

Naznačuje to i analytická zpráva CSIS (Centra strategických a mezinárodních studií) s tím, že největším podporovatelem jsou Spojené státy americké. Jestli se ovšem Donald Trump skutečně stáhne, jak dle potvrzení Politico už několikrát vyhrožoval, ocitne se Evropa na začátku prohry. Sama totiž nemá dostatečné zbrojní kapacity, aby Rusko přebila.

Záběry ukazují, jak Ukrajinci zapálili ruský vlak s palivem. Požár to byl mohutný a způsobil vážné narušení logistiky

Z Ameriky navíc pochází nejlepší zbraňové systémy, třeba raketomet M142 HIMARS nebo systém protivzdušné obrany MIM-104 Patriot, za něž Evropa dnes nemá náhradu, ačkoliv Francie vyvíjí v rámci programu FLP-T náhradu za HIMARS s dostřelem až 1 000 km, na níž Armádní Zpravodaj upozornil v dubnu 2025, a vznikat má také alternativa za Patriot v podobě SAMP/T NG.

Na ty si však ještě počkáme a je třeba pracovat s tím, co je aktuálně k dispozici. Donald Trump je opakovaně názoru, že je Rusko evropský problém, a tak by měl také v Evropě zůstat, čímž dal opět najevo, že by Ameriku nejradši ze situace zcela stáhl – redakce Armádního Zpravodaje však soudí, že to jsou silně pokrytecká slova, protože v momentě, kdy z dohod vyplývá prospěch pro Spojené státy, třeba možnost vydrancovat její nerostné bohatství, angažuje se.

Ukrajina dostává další české houfnice DANA M2. Vojáci tvrdí, že jsou velice efektivní a nemohou se dočkat, až je nasadí proti Rusku

Jakmile se ale jednání dostávají do mrtvého bodu, kdy zejména Rusko není ochotno dělat žádné ústupky a stále trvá na svých nesmyslných požadavcích, Donald Trump vyhrožuje, že se stáhne. A to i přesto, že mají americké zbrojovky „díky“ válce na Ukrajině obrovské tržby a zakázky na mnoho let dopředu. Zajímavé také je, že americká veřejnost pomoc podporuje.

Ukázal to květnový průzkum Harvard CAPS/Harris Poll, společného projektu Centra pro americká politická studia Harvardovy univerzity a sociologické firmy Harris Insights and Analytics. Jenomže ta má podle Bloombergu trvat už jenom do léta, kdy doběhnou balíčky pomoci schválené ještě za bývalého amerického prezidenta Joe Bidena, zatímco Donald Trump další nechce.

Belgie potvrdila, že dodá Ukrajině 30 letounů F-16. Ale nejspíše až v roce 2026, závisí to na F-35, které už jsou ve výrobě

Redakce Armádního Zpravodaje se domnívá, že i sama Amerika má obrovský zájem na tom, aby Rusko mohutně nezvítězilo a neohrozilo Evropu, jelikož by tím přišla o silného spojence. Nutno upozornit, že je největší země světa rivalem i pro ni, zatímco na druhé straně rozehrála mocenský boj s Čínou – a aktuálně nejspíše nemá sílu porazit ani tu, natož pak čelit oběma zemím najednou, kdy se navíc k Rusku připojila vojensky ještě Severní Korea.