I když má letectvo ve válce na Ukrajině, kde mají obě strany mnoho systémů PVO, mnohem menší roli, než tomu bývalo v konfliktech dříve, stále na mnoha místech zasazuje tvrdé údery. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záběry (níže), na nichž je vidět, jak ukrajinské letectvo provádí pomocí F-16 a MiG-29 koordinované údery na nepřátelské pozice. Zasaženy byly hlavně zalesněné pásy, což napovídá, že v nich byla ukryta technika, třeba houfnice.

114kg letecké pumy zabíjí na desítky metrů

Jako frontový bombardér používá Ukrajina hlavně MiG-29, který vstoupil do služby již roku 1983, potvrzuje Wikipedia, jelikož s ním mají piloti mnohem větší zkušenosti než s F-16, a také jde v případě sestřelu o méně citelnou ztrátu na technice. Na 6 závěsnících přitom unese až 4 000 kg, a to včetně západních řízených pum, pro něž je ukrajinské letectvo upravilo.

Polská armáda dostala desítky nových tanků M1A2 Abrams. Vytvořeny jsou jako „jeden výstřel, jedno zničení“

Na záběrech mají být některé údery konkrétně vedeny GBU-39, což je americká gravitační puma Mk.82 o hmotnosti 250 liber, resp. 114 kg, doplněná o konverzní sadu s křidélky a naváděcím systémem. Ta z ní dělá přesně naváděnou a dává jí dolet až 72 km, uvádí AF, takže se mohou letouny držet dostatečně daleko od PVO krátkého a středního dosahu.

V jiných případech zase dopadaly na ruské vojáky AASM Hammer, což je francouzská obdoba amerických GBU-39. Jejich základem je rovněž Mk.82, jenom doplněná trochu jinou sadou, s níž mají dolet asi 70 km od místa vypuštění, uvádí Wikipedia. Velké škody umí přitom napáchat na budovách, takže je jasné, že pokud dopadaly na vojáky a jejich techniku, případně v blízkosti, šlo o naprostou devastaci všeho v poloměru nejméně nižších desítek metrů.

Video: Ukrajinec pohlédl smrti do očí a vlezl přímo před tankový kanon, aby trefil druhý granátometem RPG-7 zezadu

Následky sice zmírnily stromy, ale určitě ne natolik, aby zamezily smrtícímu účinku. V případě MiG-29 přitom muselo dojít k úpravě pylonů a softwaru, zatímco u F-16 je používání západní munice očekávatelné. Ukrajina si ale letouny šetří, jelikož jich má nejvýše několik desítek, uvádí Wikipedia, a vysílá je pouze tehdy, kdy jim hrozí minimální riziko sestřelení.

Asi netřeba dodávat, jak demoralizační je letecké bombardování pro vojáky, kteří mnohdy ani netuší, co se na ně řítí. PVO je totiž v takovém případě zjevně neaktivní, i když může být přítomna nějaká krátkého dosahu, ale min. v zachycených případech nebyla – což dokladuje i dron, který je natočil. A pokud vojáci údery přežili, nejspíše s těžkými zraněními.