Ukrajinská armáda odpálila na ruské pozice několik střel Flamingo, které vyvinula. Uspěly a cíle vyřadily, neboť ruská PVO vůbec nestihla reagovat.
Teprve nedávno se objevily první zmínky o nové ukrajinské dalekonosné střele Flamingo, která je dokonce v sériové výrobě. Co přesně dokáže, bylo možné jenom odhadovat, a mnozí jí nevěřili. Ukrajinci ji nicméně ukázali v ostrém boji, v němž více než uspěla. Redakce Armádního Zpravodaje zaznamenala záběry (níže) z jejího odpalu, a také satelitní snímky, jaké škody v místě dopadu napáchala – zcela zničila nejméně několik ruských vznášedel.
Flamingo zřejmě jenom vyškolilo ruskou PVO
Armádní Zpravodaj upozorňoval na novou ukrajinskou zbraň teprve 22. srpna, kdy o ní vydal informace a první snímky novinář AP (pochopitelně šlo o řízený „únik“). Moc toho známo nebylo, a vlastně doteď není, ale hlavní je, že má mít dosah až 3 000 km, což znamená, že umí ukrajinské armádě do značné míry nahradit strategické bombardéry.
Flamingo jí umožňuje provádět údery hluboko na ruském území, v podstatě pokryje celou jeho západní část, v níž žije naprostá většina obyvatel, a kde je soustředěna většina výrobních závodů, vývojových laboratoří, ropných rafinerií apod., a stejně tak přímo vojenská zařízení, ať se jedná o letiště, výrobny tanků a jiné obrněné techniky, muniční skaldy atd.
Ukrajina je sice schopna je už nějakou dobu zasahovat svými dalekonosnými drony, z nichž je asi nejznámější Liutyi, u něhož Wikipedia udává dolet 1 000 až 2 000 km a hlavici s hmotností mezi 50 a 75 kg (čím těžší, tím nižší dolet), ale ty jsou stále poměrně pomalé a slabé. Naopak možnost úderu na dlouhou vzdálenost dlouho scházela, i když Ukrajina dostala řízené střely s plochou dráhou letu jako Storm Shadow (SCALP-EG) nebo ATACMS.
Jenomže první z nich má dosah jenom 550 km, dodává Wikipedia, takže zůstávaly vzdálenější cíle v bezpečí. Flamingo to má nicméně změnit, a co více, ukrajinská armáda nebude k jejímu odpálení potřebovat žádní svolení od Západu. Nese přitom hlavici těžkou 450 kg, takže logicky napáchá v místě dopadu násobně větší škody než 7krát slabší dron.
Výhodou také je, že má plochou dráhu letu, takže ji lze velmi obtížně zaměřit i sestřelit, čehož je zásah z 30. srpna 2025 důkazem. Ruská agentura Astra nejdříve hlásila, že bylo několik vznášedel na severu Krymu zasaženo ukrajinskými střelami R-360 Neptun, ale Nikolajevskij Vanjok později sdílel video s odpalem tří střel Flamingo s tím, že šlo právě o ně.
Je zajímavé, že se jednalo o poměrně blízká cíl, neboť střely dopadly v Arjansku na samém severu poloostrova u hranic s Ukrajinou. Startovaly přitom z pobřeží – redakce Armádního Zpravodaje to odhaduje na okolí Oděsy, které je relativně zabezpečené, kam je to 230 km, tedy asi 13krát méně než max. deklarovaný dolet, ale mohlo jít o zkoušku ruské PVO.
Pokud by se totiž ukázalo, že neumí střely Flamingo zachytit, bylo by možné naplánovat nějaký rozsáhlejší útok na hodnotnější pozice. Útok měl tentokrát poškodit 6 vznášedel neznámého typu, ale v této oblasti Armádní Zpravodaj identifikoval používání A-8 Chivus pro osm členů výsadku, a mnohem větších A25PS pro až 50 vojáků, uvádí RussianShips.
Ačkoliv by redakce Armádního Zpravodaje očekávala lepší výsledek, je názoru, že šlo v tomto případě spíše o test účinnosti, a hlavně pak již zmíněné ruské protivzdušné obrany. Vzhledem k tomu, že dopadly všechny tři odpálené střely, lze soudit, že byla bezradná.
Jak hodnotíte střely Flamingo, a proč je Ukrajinci odpálili na tak krátkou vzdálenost?


