Francouzská vnitřní zpravodajská služba DGSI po téměř deseti letech vyměňuje americký analytický software Palantir za domácí platformu ArgonOS od firmy ChapsVision.
Dne 16. června 2026, den před zahájením pařížského technologického veletrhu VivaTech, vystoupil francouzský ministr vnitra Sébastien Lecornu s oznámením, které v bezpečnostní komunitě rezonovalo víc než kterákoli novinka z výstavních hal. Francie se rozhodla nahradit americký analytický software Palantir Gotham, na kterém její kontrarozvědka závisela od roku 2016, francouzskou platformou ArgonOS. Nejde o embargo na americké zbraně ani o diplomatickou roztržku. Jde o něco v digitální éře možná důležitějšího, o rozhodnutí, že klíčové bezpečnostní nástroje státu musí být pod domácí kontrolou.
Proč Francie vůbec sáhla po Palantiru
Příběh začíná v listopadu 2015. Po teroristických útocích v Paříži stála francouzská zpravodajská komunita před problémem, který neuměla vyřešit vlastními silami: jak rychle slučovat a vyhodnocovat obrovské objemy heterogenních dat (telefonní záznamy, finanční toky, sociální sítě, cestovní údaje) a rekonstruovat z nich kontaktní řetězce mezi podezřelými. Tehdejší šéf DGSI Patrick Calvar to v roce 2016 řekl před poslanci bez obalu: francouzské firmy nedokázaly dodat potřebný big-data nástroj dostatečně rychle.
Palantir Gotham, produkt americké firmy hluboce spjaté se zpravodajsko-obranným ekosystémem USA a historicky financované CIA, tu mezeru zaplnil. Kontrakt byl podepsán v prosinci 2016 a následovala prodloužení v letech 2019 a 2022. Ještě v prosinci 2025 Francie smlouvu prodloužila až do roku 2028, nikoli z nadšení, ale proto, že domácí náhrada stále nebyla připravena na ostrý provoz. Laurent Nuñez, koordinátor zpravodajských služeb, v lednu 2026 v Senátu potvrdil, že při původním výběru prostě neexistoval suverénní nástroj se srovnatelnými schopnostmi.
Stopka, která není vypínačem
Lecornuovo oznámení zní razantně, ale realita přechodu je složitější. „Vojenská stopka“ v tomto případě neznamená, že Francie ze dne na den odpojí americký software a zapne francouzský. Znamená politické rozhodnutí: další generace citlivé analytiky už bude pod francouzskou jurisdikcí. Operativně půjde o víceletou migraci.
Palantir to dal najevo okamžitě. Vedení firmy podle Le Monde protestovalo, že se o „vyřazení“ dozvědělo z mediálních výstupů a videa na sociálních sítích. Kontrakt je podle firmy stále v platnosti. A má pravdu, smlouva prodloužená v prosinci 2025 formálně běží. Francouzská strana přitom sama v senátní odpovědi z května 2026 popisuje přechod jako „racionální a kontrolovaný“, právě proto, aby nevznikla mezera v analytických schopnostech.
Lecornu nicméně přidal argument, který celé rozhodnutí zasadil do širšího geopolitického kontextu. Výslovně odkázal na čerstvou zkušenost, kdy Washington zablokoval přístup zahraničních subjektů ke špičkovým americkým AI modelům. Pointa byla jasná: kritická technologie může být v krizové chvíli vypnuta rozhodnutím cizí vlády.
ChapsVision: francouzský šampion s 29 akvizicemi
Firma, která má Palantir nahradit, vznikla teprve v roce 2019. ChapsVision, založená Olivierem Dellenbachem, vyrostla agresivní akvizicí: 29 převzetí za sedm let, přes 350 milionů eur získaného financování, zhruba 1 100 zaměstnanců, z toho 450 vývojářů. Obrat firma udává kolem pěti miliard korun.
Její platforma ArgonOS slibuje to, co stát potřebuje slyšet: zpracování heterogenních dat, ontologie a znalostní grafy, OSINT, vícejazyčné AI obohacování v šedesáti jazycích, nasazení v privátním cloudu nebo zcela odpojeném prostředí, a žádné externí závislosti. Na papíře působí jako přímá odpověď na každou obavu, kterou Palantir vyvolával.
Jenže papír a ostrý provoz jsou dvě věci. Le Monde popsal, že ještě v nedávné fázi výběrového řízení byla část zpracování dat ponechána Palantiru, protože francouzská varianta nebyla dostatečně spolehlivá. Právě proto je přechod rozložen do let, ne měsíců. Palantir má za sebou dekádu reálného nasazení u zpravodajských služeb po celém světě, tržby přes 40 miliard korun za první čtvrtletí 2026 a více než tisíc zákazníků. ChapsVision má silnější politickou přijatelnost. Zralost v ostrém provozu teprve musí dokázat.
Německo jde stejnou cestou
Francie není sama. Podle investigace Tagesschau, WDR, NDR a Süddeutsche Zeitung z května 2026 pořídil německý Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) evropskou alternativu, a dodavatelem je opět ChapsVision. Prezident BfV Sinan Selen mluvil o potřebě „zaostřit evropský fokus“ a vyhnout se závislostem na mimoevropských technologiích.
Formální koordinace mezi Paříží a Berlínem zatím není doložená. Spíš jde o paralelní národní rozhodnutí řízená stejnou logikou: analytický software pro tajné služby přestává být otázkou IT nákupu a stává se otázkou státní moci. Kdo kontroluje nástroj, kterým zpravodajská služba čte data, ten má v krizové chvíli páku. A obě země se rozhodly, že tu páku nechtějí nechat za Atlantikem.
V Česku taková debata veřejně neprobíhá; není doloženo, že by BIS, Vojenské zpravodajství nebo ÚZSI používaly Palantir. NÚKIB nicméně už dnes požaduje, aby cloud pro vysokou bezpečnostní úroveň ukládal data výhradně v EU, a v roce 2025 vydal varování proti čínské platformě DeepSeek právě kvůli jurisdikčnímu riziku. Logika je totožná: nezáleží jen na tom, co software umí, ale komu podléhá.
Co ztratí Palantir a co získá Evropa
Finančně DGSI Palantir nezlomí. Firma s čtvrtletními tržbami přes 40 miliard korun a více než polovinou příjmů z vládního segmentu ztrátu jednoho evropského klienta ustojí. Symbolicky je ale rána citelná. Francie a Německo, dvě největší ekonomiky EU, vytvářejí referenční případy, že evropská alternativa v citlivé bezpečnostní analytice je představitelná. Pokud přechod proběhne bez vážného výpadku schopností, další evropské země budou mít mnohem snazší argumentaci pro podobný krok.
Nezávislost ovšem nevzniká vyhlášením. Vzniká až po migraci dat, zaškolení analytiků, prověření výkonu v ostrém provozu a zajištění celé infrastruktury pod vlastní jurisdikcí. Francie si na to vyhradila roky. Otázka není, jestli chce být nezávislá. Otázka je, jestli to její vlastní firma zvládne dřív, než se svět zase změní.