Teror Kremlu končí, přijde o poslední baštu u Dněstru. Malinkou proruskou zemi udusí Moldavsko a nastolí pořádek

V seznamu, který od 1. září 2026 mění pravidla obchodu na levém břehu Dněstru, stojí kaviár, kožešiny, šperky, ohňostroje a osobní automobily. Podnikatelé z Podněstří u tohoto zboží nově odvádějí daň z přidané hodnoty a spotřební daň moldavskému státu, jehož autoritu tiraspolské vedení neuznává. Kišiněv mluví o první etapě sjednocení daňového prostoru. Podněsterská strana o ekonomickém tlaku před zimou a před chystanými prezidentskými volbami. Obě strany přitom mluví o jednom a témže dokumentu. Redakce Armádního Zpravodaje ho otevřela a postavila jeho text vedle toho, co se o něm tvrdí.

Deset položek, které Kišiněv zdanil jako první

Moldavská vláda schválila 26. srpna 2026 rozhodnutí NU-678-MF-2026. Zavádí výpočet a úhradu daně z přidané hodnoty a spotřební daně u zboží, které do země dovážejí ekonomičtí operátoři se sídlem v podněsterském regionu, tedy firmy registrované v Podněstří. Podněstří je separatistický region uvnitř mezinárodně uznaného Moldavska a fakticky spravuje území na levém břehu Dněstru.

Daň z přidané hodnoty dokument popisuje jako státní daň z části hodnoty dodaného zboží a služeb a z hodnoty zdanitelného dovozu, spotřební daň jako státní daň u vybraných kategorií zboží. Podstatné je, komu peníze putují: do moldavského rozpočtu. Z vládního rozhodnutí, do kterého redakce Armádního Zpravodaje nahlédla, plyne, že celý seznam obsahuje 19 skupin zboží, ale účinnosti nabývají postupně.

První vlna od 1. září 2026 zahrnuje deset skupin: kaviár a jeho náhražky, alkoholické nápoje včetně vína, tabák a výrobky s nikotinem, parfémy a toaletní vody, ohňostrojovou pyrotechniku, kožešiny a umělé kožešiny, perly a drahé či polodrahé kameny, šperky, drahé kovy a jejich rudy a vybrané dopravní prostředky. Pět dalších skupin se přidá 1. ledna 2027, čtyři až 1. dubna 2027. Zemní plyn a elektřina jsou v seznamu také, ale spadají do poslední vlny. Ministerstvo financí Moldavska, které řídí státní finance, krok popsalo jako postupné sjednocení daňového režimu s cílem uplatňovat obecná pravidla na tyto dovozce do roku 2030.

Moldavský dokument tvrdí, že první etapa dopadá na obyvatele jen mírně. Podněsterský poslanec Andrej Safonov mluví o cenách vyšších o 40 až 60 procent a místy dvoj- až trojnásobných.

Jeden dokument, dvě odlišná čtení

Safonov, poslanec Nejvyšší rady Podněstří a politolog, to řekl 12. září 2026 ruskému zpravodajsko-analytickému webu K-Politika. Podle něj má opatření připravit region o příjmy v řádu desítek a desítek milionů dolarů a dostat ho do stavu, kdy nebude schopen vyplácet penze, mzdy a dávky. O cenách řekl: „Ceny v PMR vzrostou od 40–60 procent až dvoj- až trojnásobně.“ Zkratka PMR znamená Podněsterskou moldavskou republiku, tedy neuznaný státní útvar na levém břehu Dněstru. Žádný výpočet ani dokument, který by tato čísla podepřel, Safonov v rozhovoru neuvádí.

Odůvodnění moldavského rozhodnutí říká pravý opak. Do první etapy byly podle něj vybrány skupiny zboží se sníženým sociálním dopadem na konečné spotřebitele, zatímco kategorie s vyšším dopadem, včetně běžné spotřeby, se mají posuzovat až v dalších fázích. To je ovšem také tvrzení jedné strany sporu, jen opřené o výběr položek.

V jiné pasáži téhož dokumentu moldavská strana přiznává, že přesný dodatečný příjem rozpočtu nelze v této fázi určit dostatečně přesně, protože závisí na objemu a struktuře dovozu, na vývoji obchodních toků a na tom, nakolik firmy pravidla dodrží. Kišiněv tedy nepracuje s číslem, které by šlo se Safonovovými desítkami milionů porovnat.

Veřejné zdroje se neshodnou ani na tom, kolik lidí v regionu žije.

Kolik lidí vlastně žije na levém břehu Dněstru

Veřejné zdroje dávají dvě různé základny. Vláda Moldavska 21. ledna 2026 uvedla, že ve státním registru obyvatel bylo k 31. prosinci 2025 evidováno 364 885 osob s bydlištěm na levém břehu Dněstru a v municipiu Bender. Podněsterské ministerstvo hospodářského rozvoje ve svých operativních ukazatelích počítá k 1. únoru 2026 s 446 900 obyvateli.

Redakce Armádního Zpravodaje obě čísla porovnala a rozdíl vyčíslila: 82 015 osob, tedy 18,4 procenta vyššího z obou údajů. Srovnání má své omezení. Moldavský registr výslovně pokrývá levý břeh a Bender, podněsterský údaj je odhadovaná početnost obyvatel republiky a územní rozsah v otevřeném dokumentu rozepsaný není. Každý odhad dopadu na domácnosti proto stojí na základně, která se může lišit skoro o pětinu.

Druhá věc, která rozhoduje, je struktura výdajů. Nejvyšší rada Podněstří, tamní parlament, u rozpočtu na rok 2026 uvádí, že více než 70 procent výdajů tradičně směřuje na sociální závazky: platy rozpočtové sféry, dávky, penze a zdravotní programy. Jde o údaj parlamentu, ne o dopočet z příloh zákona. Že je rozpočet napjatý, ukazuje i únorová novela z 10. února 2026, která vládě umožnila dočasně použít účelové prostředky fondů na krytí výplat mezd a sociálních závazků s pozdějším doplněním.

Zatímco se v Tiraspolu počítá, kde vzít na penze, po moldavských silnicích se v týchž dnech pohybovala vojenská technika tří armád.

Proč daňový spor u Dněstru sledují v Bukurešti i v Bruselu

ANALÝZA Podněstří není jen daňový případ. V regionu je dlouhodobě přítomna ruská operační skupina vojsk a ruský velvyslanec v Kišiněvě Oleg Ozerov podle agentury Novosti PMR 28. dubna 2026 řekl, že v případě ohrožení ruských občanů a této skupiny přijme Rusko všechna dostupná opatření k jejich ochraně. O den později zpochybnil, zda Moldavsko region ekonomicky utáhne, pokud tamní podniky zastaví provoz.

Souběh s vojenským kalendářem je nápadný. Agentura Moldpres s odkazem na moldavské ministerstvo obrany 4. září 2026 oznámila cvičení Scutul de Foc 2026 s účastí vojáků Moldavska, Rumunska a Spojených států; 18. září informovala o jeho ukončení. Šlo o nácvik obranných schopností a koordinace velení, ne o operaci vůči Podněstří. Moldavsko navíc členem Severoatlantické aliance není.

Proč tedy daně? Protože ekonomický nástroj má Kišiněv plně ve svých rukou, zatímco vojenskou možnost nemá a neusiluje o ni. Tiraspol naopak nemá vlastní ekonomickou odpověď a podle Safonova se region bez rozsáhlé ruské pomoci z krize nedostane. Jeho závěr zněl: „Našim protivníkům se nepodaří vyhodit Podněstří do povětří zevnitř.“ Je to postoj strany sporu, ne popis stavu.

Pro Evropu je podstatná poloha. Region leží mezi Ukrajinou a Rumunskem, tedy u vnější hranice NATO a Evropské unie. Unie ve společném prohlášení s Moldavskem z 22. června 2026 uvedla, že bezpečnost Moldavska přispívá k bezpečnosti Evropy jako celku, a vyzvala Rusko ke stažení všech vojsk a munice z podněsterského regionu. Severoatlantická aliance uvádí, že přímou roli v řešení konfliktu nemá, ale vývoj sleduje. Česko podle Obranné strategie z roku 2023 vyčleňuje síly do všech součástí nového modelu sil Aliance a podílí se na bojových uskupeních na východním křídle, tedy v pásmu, jehož jižní konec leží pár set kilometrů od Dněstru. Stav k 18. září 2026 je přitom střízlivý: první etapa se energií ani základních potravin netýká, fiskální bilanci neumí vyčíslit ani moldavská strana a nejtvrdší tvrzení o kolapsu výplat pochází výhradně z Tiraspolu. Hranice u Dněstru se v roce 2026 posunula. V celních kódech.