Francie se chce stát samostatnější, tak přesunula výrobu střelného prachu pro dělostřelecké granáty zpět domů. Ale produkce je zatím nízká a oproti Rusku nesrovnatelná.
Válka na Ukrajině rozpohybovala po desetiletích skomírání evropský zbrojní průmysl, který se stále častěji zaměřuje na udržení domácí produkce. Nově také oznámila Francie, že se navrací k výrobě „střelného prachu“ do dělostřeleckých granátů, čehož se v minulosti vzdala. Nechce už ovšem být závislá na ostatních dodavatelích, ale spolehnout se na své zdroje. Redakce Armádního Zpravodaje vychází z proslovu zástupců firmy a ministra obrany.
Obnova střelného prachu po 20 letech
Francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu byl 20. března 2025 za účasti zástupců zbrojovky Eurenco, která bude výrobu zajišťovat, na jejím slavnostním otevření, a také se k tomu náležitě vyjádřil. Do země se vrací produkce klíčové suroviny po zhruba 18 letech – ukončena byla totiž už začátkem roku 2007, což podle tamního ministra obrany nedává smysl.
„Byli jsme schopni vyrobit tělo bomby i modulární nálož, ale nebyli jsme schopni vyrobit prach potřebný uvnitř, takže jsme byli někdy závislí na evropských dodavatelích, ale jindy i na těch mimoevropských,“ uvedl Sebastien Lecornu v proslovu. S podporou vlády ve výši 100 milionů eur, což je v přepočtu asi 2,5 miliardy korun, mohla firma za zhruba rok vybudovat infrastrukturu tolik potřebnou k výrobě „střelného prachu“ pro dělostřelecké granáty.
Zpočátku to bude kolem 1 200 tun ročně, později ale až 1 800 tun, což je zhruba 1/30 toho, co zvládá z vlastních zdrojů Ruská federace (i ta ovšem nakupuje tuto surovinu v zahraničí). Armádní Zpravodaj upozorňuje, že to vystačí na zhruba 100 000 dělostřeleckých granátů, nejčastěji ráže 155 mm standardu NATO, používaných v houfnicích CAESAR i dalších.
Eurenco přitom přemístilo svůj závod na výrobu střelného prachu ze Švédska do Francie v roce 2023, uvádí Wikipedia. S jeho produkcí má přitom zkušenosti od 1. světové války, a tak dává smysl, aby na ně navázalo. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že se chce Francie prosazovat na evropské zbrojní scéně stále více ve všech směrech, nejenom v tomto.
Koncem března například Armádní Zpravodaj informoval o ambiciózním plánu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nabídl domácí letouny Rafale všem, kdo chtějí upustit od amerických F-35. Začátkem května 2025 také vyšlo najevo, že Francie pospíchá s dokončením alternativy raketometu M142 HIMARS a chce ho již brzy představit.
Měla by Francie domácí produkci dělostřeleckých granátů ještě zvýšit?


