Francouzští piloti Rafale v první linii u ruských hranic nacvičují taktiku přežití. Su-57 jsou stále větší hrozbou, přiznávají

Nebyl to plánovaný scénář na papíře. Francouzské letectvo se v Polsku účastnilo alianční operace ACE (Agile Combat Employment) zaměřené na rozptyl letounů, minimalizaci logistické stopy a schopnost přežít první úder. Když NATO po dronovém incidentu vyhlásilo novou aktivitu Eastern Sentry, cvičení se proměnilo v realitu. Tři Rafaly se zařadily do nepřetržité pohotovosti QRA, připravené vzlétnout proti čemukoli, co překročí polskou hranici. A právě tady začíná příběh, který sahá daleko za jednu noc nad Polskem.

Přežít na zemi, než se vůbec dostanete do vzduchu

Válka na Ukrajině změnila pravidla. Letecká základna už není bezpečné zázemí, je cíl. Levné drony dokážou zasáhnout stojánku s letouny za zlomek ceny jedné řízené střely, a právě proto se „taktika přežití“ netýká vzdušného souboje, ale začíná na betonu.

Francouzské letectvo to vzalo doslova. Při domácím cvičení TOPAZE simulovalo útok na základnu Mont-de-Marsan a rozptýlilo dvacet Rafalů na několik záložních letišť. Cíl: zachovat provozuschopnost a připravit odvetnou schopnost už následující den. V Polsku pak NATO ukázalo i fyzickou ochranu letounů proti dronům přímo na stojánce, ozbrojené hlídky, senzory, nepřetržitý dohled.

Prakticky to znamená: zkrácené přezbrojení, minimální počet lidí a techniky na jednom místě, schopnost přesunout se na jiné letiště během hodin. Žádná velká logistická základna plná hangárů. Spíš malé, rozptýlené skupiny, které jsou těžší na zásah.

Kanon za miliony proti dronu za statisíce

Druhá vrstva problému je ekonomická. Když Rafale loví dron, může použít střelu MICA nebo 30mm kanon. Obojí funguje. Ale MICA stojí řádově miliony korun za kus, zatímco útočící dron může být íránské nebo ruské konstrukce za zlomek této částky. Matematika dlouhodobě nevychází.

Francie proto hledá levnější cestu. Od července 2026 začaly první dodávky 68mm laserem naváděných raket integrovaných přímo na Rafale, právě jako odpověď na protidronovou misi, kde drahé střely vzduch-vzduch nedávají ekonomický smysl. Je to pragmatické přiznání: nejde jen o to drony sestřelit, ale sestřelit je tak, aby vám nedošla munice dřív než protivníkovi drony.

NATO po polském incidentu tuto logiku zdůraznilo na tiskové konferenci 12. září 2025. Vrstvená protivzdušná obrana, kombinace více platforem, více států. Žádná sázka na jediný typ stíhačky.

Su-57: ne masová flotila, ale rostoucí problém

A pak je tu soupeř, o kterém se ve francouzských odborných kruzích mluví s nezvyklou otevřeností. Studie Ifri „The Future of Air Superiority“ z ledna 2025, jejímž spoluautorem je bývalý plukovník francouzského letectva Jean-Christophe Noël, obsahuje pasáž, která v diplomatickém světě obranných studií působí jako studená sprcha: francouzští piloti ve cvičeních proti strojům páté generace uznávají, že mise proti stealth letounům jsou s dnešními senzory Rafalu velmi obtížně vyhratelné.

Nejde o politické prohlášení Elysejského paláce. Jde o závěr založený na výzkumných rozhovorech se seniorními důstojníky Armée de l’Air et de l’Espace. A právě Su-57 je ten stroj, který tuto rovnici mění.

Ruská sjednocená letecká korporace UAC hlásila dodávky nových Su-57 v září i prosinci 2024. Podle odhadů opřených o data IISS mělo Rusko na začátku roku 2026 k dispozici více než 21 operačních kusů. To je daleko od objednaných 76 strojů do roku 2028 a ještě dál od masové flotily. Ale je to dost na to, aby aliance musela počítat se stealth protivníkem, který se může objevit nad východním křídlem.

Co to znamená pro Česko

Česká republika dnes provozuje 14 Gripenů C/D, platformu stejné generace jako Rafale, se stejným strukturálním limitem vůči stealth protivníkovi. České ministerstvo obrany při obhajobě nákupu F-35 samo uvedlo, že úkoly budoucího bojiště podle vojenského doporučení zvládnou jen stroje páté generace. První české F-35 mají dorazit v roce 2031, plné operační schopnosti pak v roce 2035.

Do té doby je Česko ve stejné pozici jako Francie: kupuje čas. Modernizuje, co má, a čeká na generační skok. Francie mezitím tlačí verzi Rafale F5 s doprovodem stealth bezpilotních prostředků; v delším horizontu pak evropský program FCAS, jehož plná vize podle Airbusu spadá až do roku 2040.

Zkušenosti z americké operace Epic Fury proti Íránu, zahájené v únoru 2026, navíc ukázaly, že ani pátá generace neznamená nezranitelnost. Zpráva Congressional Research Service dokumentuje mimo jiné poškozený F-35A, desítky zasažených nebo zničených amerických letadel a dronů. Saturace základen a levné bezpilotní prostředky jsou hrozbou pro všechny, bez ohledu na generaci.

Kontrolované, ale ne bezrizikové

Bývalý francouzský pilot Pierre-Henri Chuet v rozhovoru pro AP upozornil, že pravidla vyhodnocení nepřátelského aktu musí být extrémně přesná, jakákoli chyba v úsudku má eskalační potenciál. Piloti na východním křídle nezažívají laboratorní cvičení. Zvedají se téměř každý den proti ruským letům, identifikují, doprovázejí, hlásí.

Obranu východního křídla NATO dnes nerozhoduje otázka „kdo má lepší stíhačku“. Rozhoduje schopnost udržet letadla živá na základně, ekonomicky ubránit vzdušný prostor proti levným cílům a teprve potom řešit duel se stealth protivníkem. Francouzi to vědí. A říkají to nahlas.