Blízko fronty se stává TOS-1A velmi zranitelným. Rusové se o tom mohli přesvědčit, když na ně zaútočil M142 HIMARS, který ho proměnil v hromadu šrotu.
Jestli se vojáci na frontě něčeho opravdu bojí, jsou to termobarické hlavice raketometu TOS-1A, který Rusové nasazují proti pozicím bráněných živou silou, s nimiž si neumí jinak poradit. Je proto logické, že se ho Ukrajinci snaží zničit vždy, když ho objeví. Posloužit jim k tomu může raketomet s dlouhým dosahem M142 HIMARS, jak je vidět na záběrech (níže), kde ho proměnil v hromadu šrotu jediným přesným úderem a vybouchly i vezené rakety.
Jeden přesný úder TOS-1A totálně zničil
TOS-1A Solncepjok je jednoznačně nejhrůznější raketomet ve výzbroji ruské armády. I když má dostřel maximálně 10 km – kvůli čemuž musí působit v blízkosti nepřátelských pozic, pročež je také zranitelný – jakmile jeho termobarické hlavice „úřadují“, je s vojáky konec. Nevybuchují totiž jako standardní, před jejichž účinky se lze schovat třeba za záhyb zákopu.
Wikipedia popisuje, že v místě dopadu rozptýlí drobné částice aerosolu, a ten je posléze zažehnut, což vysokou teplotou ihned sežehne vše živé, ale největší problém je podtlak, který při tom vzniká. Šíří se totiž i za záhyby, do bunkrů apod., a nelze se před ním skrýt. Jediný úkryt nabízí hermeticky uzavřený objekt, klidně i lehce obrněné vozidlo.
Termobarické hlavice totiž nemají vysokou průraznost, a jsou účinné výhradně v otevřeném prostoru, kde všemu živému podtlakem trhají orgány. Dává tedy smysl, že se vojáci snaží zničit TOS-1A vždy, když ho objeví. V tomto případě k tomu použili raketomet M142 HIMARS, jímž ho zasáhli zcela přesně, a dílo zkázy dokonala ještě sekundární detonace raket.
Z toho lze usuzovat, že posádka TOS-1A přežít nemohla, jelikož se jeho hrůzné účinky otočily proti ní. Použitý M142 HIMARS je přitom původně americký raketomet, který má ukrajinská armáda k dispozici a sklízí s ním mimořádné úspěchy. Rakety ráže 227 mm přitom odpaluje na vzdálenost až 499 km, ale jedná se o nové PrSM, které Ukrajina nemá.
Armádní Zpravodaj připomíná, že využívá k takovým útokům rakety s dosahem 92 km, i když má také ATACMS zasahující až na 300 km, potvrzuje Wikipedia. V tomto případě šlo nejspíše o raketu M31, která v místě dopadu sama explodovala a na bývala by ho zničila, ale pojistila to ještě sekundární detonace termobarických raket TOS-1A Solncepjok.

