Orešnik je aktuálně největším strašákem Kremlu, který 08. ledna 2026 předvedl ve Lvově na západě Ukrajiny. Zároveň tím ale dal možnost nahlédnout, co ukrývá. Jeho trosky prozradily po analyzování prozradily překvapivě mnoho informací, a mj. i to, že hlavice postrádala systém navádění. Redakce Armádního Zpravodaje vychází ze závěrů specializovaného ruského média, které o tom informovalo 18. ledna 2026 poté, co prozkoumalo materiály.

K úderům konvenčními hlavicemi není Orešnik vhodný

Orešnik je balistická střela středního doletu (IRBM) s údajným dosahem 5 500 km, takže může z Ruska doletět na jakékoliv místo v Evropě. Ta proti ní přitom nemá ochranu, ale do budoucna to má zvládat Arrow-3 kupovaný Německem, a námořní systémy Aegis provozované německým, španělským a norským námořnictvem, uvádí Wikipedia, ale jiní zatím ne.

Ne jestli, ale kdy. „Pád Pokrovsku je otázkou času,“ přiznává odborník. Ukrajinci ale pořád drží až 30 % města

Může za to její rychlost přesahující Mach 10, s čímž si zkrátka současné systémy PVO ve výzbroji evropských armád neporadí. Wikipedia dodává, že je Orešnik navržen primárně jako nosič jaderných hlavic, ale Ukrajina to v noci 08. ledna 2026 schytala konvenčními, což ukázaly záběry z místa. Kreml tím chtěl nejspíše hlavně ukázat, že Orešnik není snadné zachytit.

Hlavic může mít přitom až šest, takže dokáže udeřit na několik cílů. S jakou přesností, to známo není, ale Fabian Hoffman, výzkumný pracovník na univerzitě v Oslu se specializací na raketové technologie je názoru, že je omezená, ačkoliv i tak by měla být dostatečná pro jaderný úder, k němuž je Orešnik určen, jelikož má mít každá hlavice výtěžnost 150 kilotun.

Šokující cena války proti Ukrajině. Rusko se topí ve výdajích, které silně nezvládá. A bude hůře

V případě útoku na Lvov nesla nicméně balistická raketa hlavice konvenční, které nejenom, že nenapáchaly tolik škod – což je dáno jejich malou silou – ale ani nebyly příliš přesné. Již první prozkoumání trosek přitom ukazovalo na velmi zastaralé naváděcí součástky Orešniku, a ruské médium s odstupem uvedlo, že samotné hlavice ani žádné neměly.

„Studie pozůstatků rakety Orešnik, která proběhla po 08. lednu 2026, stejně jako opětovné zkoumání pozůstatků z roku 2024, vedly k závěru, že v raketovém komplexu nebyly žádné jednotlivé separační jednotky (BIR),“ uvádí MilitaryRussia, a dodává: „Hlavice jsou s velkou pravděpodobností podobné klasickým neřízeným jednotkám.“