Tanky sovětské, resp. ruské konstrukce, trpí odnepaměti obrovskou slabinou v podobě nevhodně uložené munice v karuselovém zásobníku ve věži, která má tendenci vybuchovat, pakliže dovnitř prorazí hlavice. Síla exploze je okamžitě roztrhá, ale dokud tank jenom hoří, mají vojáci šanci na záchranu – redakce Armádního Zpravodaje dává za příklad záběry (níže), na nichž je vidět, jak z něj utíká řidič, který vylezl vpředu, ale ani se nepokusil zachránit ostatní.

T-72 nevybouchl, řidič ale přesto bojoval s časem

Vojáci v tancích, ovšem i v další obrněné technice, to dnes mají na bojišti těžké. Ani přes opravdu mohutný pancíř nemají jistotu přežití, protože je mohou, často opakovanými útoky, de facto odkudkoliv a kdykoliv udolat drony – sebevražedné se silnějšími hlavicemi, ale i bombardovací. Ty jsou sice slabší, ale rovněž dokáží dobře chráněný tank zničit.

Ukrajinští důstojníci ukořistili tanky T-72 a zařídili jejich nasazení proti Rusku. Speciální střelou prorazí až 900 mm RHAe

Na záběrech je vidět ruský tank T-72, jemuž se kouří z věže, zatímco z motorové části mu šlehají plameny, což znamená, že to buď schytal vícero pumami, případně se výbuch rozšířil vnitřkem. V takovém případě hraje osádka o čas, protože pokud ještě munice nebouchla, hrozí to každou vteřinou, což si zjevně uvědomil řidič, který urychleně vylezl a upaloval pryč.

Ostatní spolubojovníky ovšem nechal uvnitř a ani se je nepokusil vytáhnout. Armádní Zpravodaj soudí, že se buď jednoduše bál o vlastní život, tak nechtěl riskovat, nebo mohl zjistit, že jsou po útocích dronu mrtví, ačkoliv to vzhledem k rozsahu poškození nevypadá, že by již došlo k vnitřní explozi. To ovšem vidět není, a navíc záběry končí dříve, než tank explodoval.

Rusko vybuduje u Finska mohutné opevnění jako nárazník proti NATO. Hranice je dlouhá přes 1 300 km

Teoreticky měl tedy dostatek času na vytažení zbylých dvou vojáků, střelce a velitele, ale to nemohl vědět. Wikipedia přitom doplňuje, že byl T-72 zaveden do výzbroje v roce 1973, ale od té doby prošel řadou modernizací, které ho udržují i na dnešním bojišti. Tou nejlepší je B3M hojně rozšířená hlavně v ruské armádě, která je také největším uživatelem T-72.

Na střeše věže a předku podvozku má přitom viditelné kostky reaktivního pancéřování. Například Kontakt-5 má podle Wikipedie ochranný účinek proti APFSDS od 200 do 250 mm RHAe, a proti tvarovým náložím HEAT celých 600 mm RHAe. Jenomže na zbytku chybí, a k dispozici není ani žádná protidronová klecová ochrana, takže operátor logicky mířil do slabších míst.

Video: Neuvěřitelné štěstí měla ukrajinská PVO, když sestřelila ruskou balistickou raketu Iskander starým kanonem Zu-23-2

Vrchní část tanku T-72 má pancíř tlustý jenom cca 30 mm, uvádí theSovietArmourBlog, takže stačí k jeho proražení i mikropumy shazované z dronů. U těch sice nelze ověřit průbojnost, ale pokud se soustředí do stejného místa, pancíř oslabí, až nakonec nějaká projde, zatímco bloky reaktivního pancéřování zase odpálí, načež jim musí čelit jenom vlastním pancíř T-72.

Útoky dronů, ale i jinými zbraněmi, například protitankovými střelami, jsou přitom z popsaných důvodů často vedeny na věž, případně těsně pod ní do spoje s podvozkem. Střelec a velitel ve věži jsou tak vystaveni největšímu riziku, zatímco níže (a vpředu) sedící řidič má právě v těchto případech větší šanci přežít, ačkoliv není jasné, jak často se to povede.

Hořící ruský tank se zřejmě snažil otočit, ale po chvíli z něj utíká řidič, zatímco ostatní zůstávají uvnitř (zveřejněno 23. července 2025)