V boji proti drogám a kartelům postupuje Amerika tvrdě. Dokonce má zvažovat vojenskou intervenci proti Venezuele, která je hlavním dodavatelem kokainu.
Ještě než byl Donald Trump znovuzvolen americkým prezidentem, sliboval, že tvrdě zasáhne proti uprchlíkům, zejména těm mexickým, a zbaví zemi drog. A tak se také děje – tažení proti drogovým kartelům je v plném proudu, ale kromě těch mexických to odnáší také venezuelské, jimž údajně silně napomáhá tamní prezident Nicolás Maduro. Právě toho by se Američané rádi zbavili, a podle všeho už jenom čekají na zelenou od Donalda Trumpa.
Venezuelský narkobaron uniká spravedlnosti
Kdysi to byla Kolumbie, dnes její sousední Venezuela, odkud dlouhodobě a ve velkém proudí drogy do Spojených států amerických – a to zejména Kolumbie, potvrzuje Wikipedia. Údajně z ní má pocházet až 90 % veškerého dovezeného kokainu, a již v roce 2010 zajistily Venezuela a karibské země (Haiti, Dominikánská republika a Porto) asi 10 % překládky.
Jenomže zatímco ostatní latinskoamerické země měly spolupracovat s Američany na potlačení obchodu s drogami, včetně Kolumbie, Venezuela tuto snahu zcela ignorovala – údajně právě na popud tamního prezidenta Nicoláse Madura, jehož synovci byli dokonce v roce 2015 zatčeni za obchod s drogami. Spojené státy americké ho pak dokonce v roce 2020 obvinili, stejně jako jiné vysoké představitele vlády, z vedení zdravotní válku proti americkým občanům.
V roce 2025 byla dokonce vypsána odměna ve výši 50 milionů dolarů (asi 1,075 miliardy Kč) za informace vedoucí k dopadení Nicoláse Madura. Jde prý aktuálně o jednoho z nejznámějších pašeráků drog na světě a bezpečnostní hrozbu pro USA, což dle redakce Armádního Zpravodaje silně připomíná příběh kolumbijského narkobarona Pabla Escobara.
Ten kdysi ovládal Medellínský kartel, největšího producenta kokainu dodávaného do Ameriky, a jak jeho moc rostla a kupoval si vlivné politiky, policii i jiné, ztrácel zábrany a stal se terčem nejenom domácích ozbrojených složek, ale také Američanů. Jeho život skončil po dlouhém tažení 02. prosince 1993, kdy byl při útěku několikrát střelen, uvádí Wikipedia.
Je nepochybné, že se amerických prezident boje proti drogám nevzdá, a dovede ho do zdárného konce, s čímž má tentokrát pomoci – zřejmě bez podpory venezuelské vlády, která je z velké části „namočena“ do drog – americká armáda. Není jasné, zda speciální jednotky, námořní pěchota, nebo jiné složky, ale dost možná jejich kombinace.
CrisisGroup uvádí, že Donald Trump již schválil směrnici opravňující k zásahům proti jistým latinskoamerickým drogovým kartelům, a šéf Pentagonu, Pete Hegseth, měl oznámit, že jsou připraveny prostředky ke svržení Nicoláse Madura a jeho vlády. Před tím ale dle theGuardian varuje vysoký představitel z předchozí Bidenovy administrativy.
Vojenský střet by byl velmi nepříjemný a není jasné, jak by na něj reagovala domácí armáda, která je oficiálně pod velením Nicoláse Madura, a velmi pravděpodobně také jeho stoupenců z řad generálů. Jenom Národní bolívarovské ozbrojené síly Venezuely mají 190 tisíc vojáků a dalších 220 tisíc polovojenských jednotek, uvádí Wikipedia. Technologicky jsou na tom oproti americké armádě nesrovnatelně hůře – mohla by však jít o partyzánskou válku.
Myslíte si, že se Američané nakonec pokusí venezuelského prezidenta svrhnout?


