Hútíové poprvé zaútočili na tankery v Rudém moři. Deset lodí se otočilo, ropa okamžitě zdražila

Saúdský tanker Encelia hoří na přídi uprostřed Rudého moře. Brent za jediný den vyskočil o šest dolarů a poprvé od května překonal stovku.

Hútiové v ulicích Saná i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Ráno 23. července 2026 zasáhl neznámý projektil příď ropného tankeru Encelia plujícího pod saúdskou vlajkou. Požár potvrdila saúdská tisková agentura SPA, posádka zůstala v bezpečí. Hútíjský mluvčí Jahjá Sarí vzápětí oznámil, že cílem byly dva tankery, Encelia i Layla, a že šlo o balistické střely, střely s plochou dráhou letu a drony. U Layly ovšem nezávislé potvrzení zásahu dosud chybí; britské námořní centrum UKMTO eviduje incident jen u jedné lodi. Přesto stačil jediný hořící tanker, aby se trh s ropou otřásl a aby se z Rudého moře začaly stahovat další lodě.

Tři dny, které změnily pravidla hry

Časová osa začíná 20. července, kdy Hútíové vyhlásili námořní blokádu Saúdské Arábie. Zdůvodnění znělo „oko za oko“, odplata za údajnou saúdskou blokádu jemenských přístavů a za březnový útok na letiště v Saná. O dva dny později, 22. července, uzavřel Brent na 94,07 dolaru za barel, už tehdy tažený napětím mezi USA a Íránem. A pak přišel 23. červenec.

V prvních hodinách asijského obchodování vyskočila cena k 96 dolarům. Během dne se Brent vyšplhal na 99,90 dolaru a seanci uzavřel nad hranicí 100 dolarů za barel, poprvé od května. Nárůst o více než šest dolarů za necelé dva obchodní dny není běžný cenový šum. Trh začal oceňovat něco většího než jeden hořící tanker.

Proč se lodě otočily

Hútíjský mluvčí tvrdil, že „téměř deset“ lodí opustilo trasu a otočilo se zpět. Nezávislá data firmy Windward, která analyzuje signály AIS, potvrdila nejméně pět tankerů, které skutečně provedly obrat před průlivem Báb al-Mandab. Čtyři z nich vezly saúdský náklad o odhadovaném objemu 3,84 milionu barelů. Další lodě změnily kurz nebo zpomalily, což vysvětluje vyšší číslo v hútíjském prohlášení.

Podle Reuters tři tankery provedly obrat už v úterý, tedy ještě před samotným zásahem Encelie, jen na základě vyhlášené blokády. Samotná hrozba stačila. A pro rejdaře, kteří zvažují alternativu kolem Afriky, to znamená týdny navíc a výrazně vyšší náklady na pojištění. Válečné přirážky v oblasti Báb al-Mandabu se podle S&P Global a makléřské firmy Marsh pohybují kolem 0,5 % hodnoty trupu lodi na jednu plavbu. V širším regionu hormuzského konfliktu vyskočily až na 7,5–10 %.

Saúdská „bezpečná“ trasa, která bezpečná není

Tady je jádro celého problému. Saúdská Arábie si po letech hrozeb u Hormuzského průlivu vybudovala záložní exportní cestu: ropovod East-West o kapacitě zhruba sedm milionů barelů denně přečerpává ropu z východních polí na západní pobřeží do přístavu Janbu. Tím se obejde Hormuz. Jenže tanker, který v Janbu naloží, musí stále bezpečně proplout Rudým mořem a projít Báb al-Mandabem, průlivem, kterým podle Al Džazíry v roce 2024 prošlo asi 4,1 miliardy barelů ropy a ropných produktů, zhruba pět procent světového objemu.

Útok na Encelii ukázal, že obchvat Hormuzu nekončí u potrubí. Rijád může ropu přečerpat na západ, ale pokud Hútíové dokážou ohrozit tankery v Rudém moři, vzniká druhý tlakový bod. A alternativa? Severní cesta přes Suezský průliv a ropovod SUMED má kapacitu jen 2,5 milionu barelů denně. To nestačí.

Co je na útoku nové, a co ne

Hútíové nejsou v Rudém moři nováčci. Od listopadu 2023 do října 2025 zaznamenal americký úřad MARAD přes sto útoků na komerční plavidla: drony, bezpilotní čluny, balistické střely. Cílem byly hlavně lodě napojené na Izrael, USA nebo Británii. Tehdejší kampaň donutila desítky rejdařů přesměrovat lodě kolem mysu Dobré naděje a zvedla globální náklady na námořní přepravu.

Nová je dvojí věc. Zaprvé, Hútíové poprvé explicitně vyhlásili blokádu Saúdské Arábie, svého bývalého hlavního vojenského protivníka v jemenské válce. Zadruhé, poprvé cíleně zaútočili na saúdsky označené tankery vezoucí saúdskou ropu. To je kvalitativní posun od „solidarity s Gazou“ k přímému ekonomickému vydírání největšího ropného exportéra světa.

Co to znamená pro české pumpy

Od 20. července 2026 skončila v Česku mimořádná cenová regulace pohonných hmot, kterou Ministerstvo financí zavedlo v době eskalace konfliktu. Ceny na čerpacích stanicích se znovu řídí čistě tržním mechanismem. Červnový průměr podle CCS činil 38,22 koruny za litr. Pokud Brent vydrží nad stovkou déle než pár dní, přenos do velkoobchodních a následně stojanových cen je otázkou jednoho až dvou týdnů.

Krátkodobě ale existuje tlumič. Čína, největší světový dovozce ropy, při vysokých cenách nakupuje méně. Její strategické zásoby dosáhly podle americké EIA téměř 1,4 miliardy barelů a státní rafinerie omezily zpracování o více než milion barelů denně. Saúdské dodávky do Číny zůstávají na rekordních minimech. Peking má polštář, který mu dovoluje nákupy odkládat, a tím krátkodobě brzdí další cenový výstřel.

Rudé moře je dnes z pohledu pojistného trhu válečná zóna, Báb al-Mandab má status jednoho z nejrizikovějších průlivů planety a Saúdská Arábie právě zjistila, že její záložní plán má slepou skvrnu. Jeden hořící tanker neznamená konec ropných dodávek. Ale znamená, že cena za jejich bezpečnost právě vyskočila, a někdo ji zaplatí.

Pořád chce někdo popírat, že jsou Hútíové teroristé podporovaní Íránem?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Stanislav Havel

Zobrazit další články