Sovětský svaz, a později Rusko, patřily k největším dodavatelům zbraní do světa, a mnoho armád bylo na jejich systémech doslova existenčně závislých. Jenomže Rusko má dnes veliké problémy s kapacitou výroby a naprostou většinu nyní spotřebovávají jeho ozbrojené síly. Redakce Armádního Zpravodaje zjistila, že se toho snaží využít jeden z bývalých největších ruských zákazníků, a sice Indie, kde roste silný zbrojní průmysl a tamní vláda má ambice mnohé z indických zbraní exportovat do zahraničí, tvrdí Reuters s odkazem na své zdroje.

Indie na své zbraně kupcům dokonce půjčí

Indická vláda se snaží podporovat nejenom rozšiřování domácího zbrojního průmyslu, ale i jeho exportní možnosti. Třeba novým programem, v jehož rámci státní banka Export-Import Bank, známá i jako EXIM, nabízí potenciálním kupcům výhodné půjčky na indické zbraně. V plánu je v roce 2029 vyvážet zbraně v hodnotě 9 miliard dolarů (198 miliard Kč) ročně.

iZdroj fotografie: Uživatel OsamaK / Creative Commons / CC BY

Armádní Zpravodaj se domnívá, že je Indie v unikátní pozici, protože v minulosti nakupovala nejenom zbraně z Ruska, ale také západní, a její ozbrojené síly i zbrojní průmysl jsou založené na ruských i západních systémech. Může tedy uspokojovat zájemce z řad uživatelů ruských i západních zbraní. Výhodou také je, že indický zbrojní průmysl doslova vstřebal mnoho ruských technologií při licenční výrobě ruských zbraní. EurAsianTimes uvádí jako příklad v Indii vyrobené tanky T-90S nebo bojové letouny Suchoj Su-30 MKI.

Vyvezené střely založené na ruských

Indie má co nabídnout a také nabízí – v mnoha oblastech jsou totiž její zbraně špičkové. Příkladem může být protilodní střela BrahMos založená na ruské střele P-800 Oniks. Systém schopný zasahovat hladinové cíle do vzdálenosti až 400 kilometrů a létající rychlostí až Mach 2,8 se podařilo prodat na Filipíny, uvádí Inquirer, a zájem mají projevovat i další země.

Indie má vlastní protitankový raketový systém MPATGM, který zničí jakýkoliv tank – jako FGM-148 Javelin a Spike-LR z výzbroje AČR

Dalším příkladem vyspělé a exportně úspěšné zbraně je systém protivzdušné obrany Akash s dosahem 30 km. Wikipedia uvádí, že si ho v Indii objednala Arménie, tedy tradiční odběratel ruských systémů, a dalším možným kupcem je Súdán. Ale Armádní Zpravodaj soudí, že má indický zbrojní průmysl možnost nabídnout i další systémy, třeba moderní taženou houfnici Dhanush či kolový transportér DRDO WhAP, jehož uživatelem by se mělo stát Maroko.