Ruský zbrojní průmysl se ukázal jako nespolehlivý, a přišel proto o velikou zakázku. Jeho kdysi věrný odběratel nahrazuje tankovací letouny, jimž se krátí životnost.
Ačkoliv má ruský zbrojní průmysl velikou tradici díky dnes již rozpadlému SSSR, kterou si ještě donedávna udržoval, v posledních letech zažívá opravdu těžké časy. Odvrací se od něj i tradiční odběratelé, což pro něj znamená obří ztráty. Za příklad dává redakce Armádního Zpravodaje záměr Indie zbavit se ruských tankovacích letounů Il-78MKI a nahradit je jinými, na což vyčlenila jednu miliardu dolarů, uvádí IndianDefenseNews, tedy přes 20 miliard korun.
Končící životnost a neschopnost ruského průmyslu
Iljušin Il-78 je sovětský, resp. ruský tankovací letoun pro doplňování paliva za letu. Založen je na strategickém transportním letounu Il-76, a dohromady vznikl v počtu přes 50 kusů. V základní verzi unese až 57,7 tun paliva ve vnitřních nádržích, a s přídavnými až 85,7 tun. Ani to ovšem nestačilo, tak Sověti stvořili Il-78M s kapacitou až 105,7 tun, uvádí Wikipedia.
Ve službě se objevil v roce 1987 jako specializovaný tanker vybavený třemi nádržemi v trupu, přičemž z celkově nesených až 138 tun paliva je přenosných až 105,7 tun. Iljušin Il-78MP je pak exportní verze pro Indii, která má integrované tankovací moduly Cobham Mk.32B, s nimiž lze tankovat jak ruská, tak západní letadla. Celkem si jich v roce 2002 objednala šest.
Indické ozbrojené síly jsou přitom do značné míry založené právě na ruské technice a zbraních, ať jde o letadla, tanky, houfnice nebo útočné pušky. Stále více se od ní ovšem odklání, jelikož se ve válce na Ukrajině jasně ukázalo, že zdaleka nedosahují takových kvalit, a také je problém s dodávkami nových a údržbou těch současných, což ohrožuje bezpečnost Indie.
Letounům Il-78MKI přitom dochází životnost a přestávají být schopny kooperovat s Rafale, Su-30MKI a Tejas. Nahradit se je proto rozhodlo šesti Boeingy 767, které přestaví izraelská IAI na víceúčelové tankovací letouny MMTT. Ty budou splňovat standardy NATO, a chybět jim nebude ani elektrooptický systém pro provoz za všech povětrnostních podmínek.
Již dříve kupříkladu koupila pro svou letadlovou loď francouzské Rafale M, které porazily ruské soupeře Mig-29K, ale to není jediný případ. Ruské vrtulníky se pak rozhodl nahradit Kyrgyzstán, a dokonce i Bělorusko, což je nejbližší spojenec Vladimira Putina, zařazuje do výzbroje raději své obrněné transportéry, jelikož není s těmi ruskými z mnoha důvodů spokojeno.
Jedna zakázka samozřejmě ruský zbrojní průmysl nepoloží. Na druhou stranu nejde o zbraně za pár milionů, ale o desítky miliard korun. A co je důležité, tak sami Rusové přiznali, že jim vývoz zbraní klesl za poslední roky o 50 %. To je jasným indikátorem, že nejenom ztrácí respekt, ale že tím utrpěl dlouhodobé ztráty, kdy se z většiny už nejspíše nevyhrabe.


