Írán paralyzuje americké základny na Blízkém východě, Pentagon je bezmocný. Vojáci tajně vyfotili zkázu a poslali ji médiím

Bílý talíř nad trupem je celý. Zadní část stroje ale chybí a ocasní plochy leží oddělené od ohořelého trupu. Jde o Boeing E-3 Sentry, tedy létající radarové a řídicí stanoviště, které má americkým jednotkám ukazovat, co se ve vzduchu děje stovky kilometrů daleko. Televizní stanice CBS News uvádí, že snímek pochází z letecké základny Prince Sultan v Saúdské Arábii a že jí ho spolu s dalšími záběry z Kuvajtu poslali sloužící američtí vojáci. Redakce ArmádníhoZpravodaje proto k fotografiím přiložila oficiální přehled amerického letectva k tomuto typu letounu a zjištění zprávy, kterou v týchž dnech dostal americký Kongres, a oddělila to, co je vidět na snímku, od toho, co stojí v dokumentech.

Snímky, které odešly ze základen bez svolení nadřízených

Fotografie zveřejnila 15. září 2026 americká stanice CBS News. Podle ní je poskytli sloužící příslušníci amerických ozbrojených sil pod podmínkou anonymity, protože armáda kontakt s médii přísně omezuje. Kromě poškozeného letounu na základně Prince Sultan jsou na snímcích těžce poškozené nebo zničené budovy, obytné kontejnery a vozidlo v Camp Buehring a poškozená budova v Camp Arifjan.

Obě místa jsou americké armádní posty v Kuvajtu. Veřejné materiály U.S. Army Central je popisují jako zařízení, která spadají pod Area Support Group–Kuwait, tedy velitelství, které se stará o zázemí amerických jednotek v zemi. Fotografie jsou v popiscích označené jako nedatované. Nezachycují tedy nový zářijový útok, ale následky úderů z předchozích měsíců kampaně.

Jeden z vojáků stanici řekl: „Tohle jsou velké škody na našich základnách, o kterých se americká veřejnost nedozvěděla“. A dodal: „Stojíme tam se zavřenýma očima a dostáváme pěstí do obličeje“. Další popsal situaci slovy: „Ty základny nebráníme. Jen sledujeme, jak je ničí“. Jde o výpovědi dvou anonymních vojáků, ne o stanovisko ministerstva obrany USA; to na žádost CBS News o komentář nereagovalo.

V oficiálním přehledu amerického letectva, do kterého redakce ArmádníhoZpravodaje nahlédla, stojí, že E-3 Sentry sleduje a rozpoznává cíle a dává velitelům obraz bojiště v reálném čase. Radar ukrytý v talíři o průměru 9,1 metru má dosah více než 375 kilometrů. K únoru 2023 mělo letectvo ve výzbroji přibližně 31 těchto strojů. Vyřazený E-3 proto neznamená, že by americká armáda ztratila přehled ve vzduchu; znamená, že o jeden uzel přehledu a řízení přišla.

Jak velké škody fotografie nezachytily, sečetl ve zprávě pro Kongres vlastní kontrolní úřad Pentagonu.

Účet, který sepsal vlastní kontrolor Pentagonu

Generální inspektor ministerstva obrany USA je vnitřní kontrolní orgán resortu, ne médium ani strana konfliktu. Jeho zprávu pro Kongres o operaci Epic Fury zveřejnil 14. září 2026 web USNI News s tím, že dokument pokrývá období do 30. června 2026. Podle výňatku, který USNI News cituje, začala operace 28. února 2026 jako americko-izraelská kampaň proti íránským jaderným, raketovým, námořním a bezpečnostním cílům.

Podle zprávy, jak ji citují agentura AP a CBS News, přišly americké síly o desítky letadel; dohromady jde o téměř 60 poškozených nebo zničených strojů. Poškozeny nebo zničeny byly také stovky budov a dalších staveb na amerických základnách v osmi zemích regionu: v Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Spojených arabských emirátech, Saúdské Arábii, Iráku, Ománu a Jordánsku.

Rozdíl mezi oběma vrstvami je podstatný. Fotografie dokládají tři konkrétní místa ve dvou zemích, dokument popisuje celý region. A protože základna není jen letiště, ale také sklad, opravna a přestupní bod, zasažená hala může bolet stejně jako zasažené letadlo.

Co Írán o svých střelách tvrdí a co se dalo doložit

Dron je pomalejší bezpilotní prostředek, který lze sledovat po dlouhou dobu. Balistická raketa letí po vysoké dráze a v poslední fázi dopadá velkou rychlostí. Íránský Fattah 2, systém, který Teherán představil 19. listopadu 2023 na výstavě leteckých a kosmických sil Revolučních gard, má podle Janes motor balistické rakety a návratové těleso inspirované experimentálním strojem Boeing X-51 Waverider. Íránská média u něj podle Janes uváděla dosah 1 500 kilometrů.

Ověřit se to nedá. Critical Threats Project výslovně píše, že pravdivost íránských tvrzení o Fattahu 2 potvrdit nemůže, a připomíná, že Írán své vojenské schopnosti v minulosti nadsazoval. Použití tohoto typu proti americkým základnám oficiální americká ani izraelská místa nepotvrdila.

Rozpor je i na americké straně. Podle AP ministerstvo obrany opakovaně odmítalo informace o nedostatku munice s tím, že armáda má všechny zbraně, které pro konflikt potřebuje, a americký prezident Donald Trump podle CBS News dva týdny před zveřejněním zprávy napsal, že USA mají munice „prakticky neomezené množství“. Redakce ArmádníhoZpravodaje postavila tato vyjádření vedle pasáže, kterou ze zprávy generálního inspektora cituje AP, a našla přesný opak: „Výdaje munice v operaci Epic Fury vedly ke strategickým nedostatkům zásob a odhalily průmyslová úzká hrdla při doplňování munice“. Spor tedy nevede ministerstvo s médii, ale se svým vlastním kontrolním orgánem.

Na fotografiích z Kuvajtu je vidět ještě jeden detail. Betonové bariéry typu T-wall stojí neporušené vedle vyhořelých budov; CBS News u nich uvádí, že byly považovány za klíčovou ochranu proti minometům a granátům, tedy proti nebezpečí, které přichází zdola.

Nejcitelnější následek úderů ale na žádné fotografii není: je v tom, jak dlouho začalo trvat dostat na základny palivo, díly a munici.

Proč se americké zásobování začalo měřit v týdnech

Podle zprávy, jak ji cituje AP, zasáhly íránské drony a balistické rakety americkou námořní základnu v Bahrajnu, tedy hlavní logistický uzel amerického námořnictva v regionu. Centrální velitelství USA, které odpovídá za 21 zemí od severovýchodní Afriky přes Blízký východ po Střední a Jižní Asii, muselo zásobování přesunout na vzdálenější uzly včetně ostrova Diego Garcia v Indickém oceánu. U části operací to podle zprávy znamenalo logistické cykly dlouhé 14 až 18 dní.

Zveřejněný údaj si redakce ArmádníhoZpravodaje přepočítala na počet obrátek za 30 dní. Výsledek je jedna až dvě celé obrátky za měsíc. Jde o orientační přepočet zveřejněného čísla, nikoli o model skutečné zásobovací kapacity.

V praxi to znamená, že chybějící náhradní díl nebo dodávka munice není otázka dnů, ale poloviny měsíce. Ostrov Diego Garcia dělí od středu Perského zálivu zhruba 4 370 kilometrů vzdušnou čarou; jde o přepočet ze zveřejněných souřadnic obou míst, ne o popis zásobovací trasy.

Proč se rozbité budovy v Zálivu týkají i Evropy

Doložené je trojí: škody na technice a stavbách na snímcích od anonymních vojáků, stovky poškozených staveb v osmi zemích podle zprávy generálního inspektora a zásobovací cykly 14 až 18 dní. Doložené naopak není, nakolik šlo o selhání obrany. To tvrdí vojáci v rozhovorech pro CBS News, dokument to takto nepopisuje a ministerstvo obrany USA se k fotografiím nevyjádřilo.

Hodnota základny se tím posouvá. Není dána jen tím, kolik letadel na ní stojí, ale tím, jestli vydrží útok a jestli k ní dojede zásobování. Pro Evropu a Česko z toho vyplývá, že ochrana letišť, muničních skladů a spojenecké logistiky váží stejně jako počet bojových strojů. Alianční rámec to připouští: NATO se na summitu v Haagu v roce 2025 zavázalo dávat na obranu 5 % HDP, z toho 1,5 % na infrastrukturu a obranný průmysl. Česko je podle ministerstva obrany součástí iniciativy European Sky Shield, tedy německého projektu společného vývoje a nákupu protivzdušných a protiraketových systémů, a na cvičení Drone Shield 2026 zkoušelo ochranu vlastních jednotek i důležité vojenské a civilní infrastruktury před drony. Toto srovnání je odvozením z doložených škod, ne tvrzením zdrojů o přímém ohrožení České republiky.

Zbývá letoun z první fotografie. Stroj, který má armádě dávat přehled, nevyřadil nikdo ve vzduchu; zastihl ho útok na zemi. Válka o přehled se přitom nevede jen nad bojištěm, ale i nad hangáry a skladovými listy.